Aktuální šestá generace už vznikla na technice od francouzského PSA (dnes všichni patří do francouzsko-italsko-amerického Stellantisu). To mimo jiné znamená variabilitu pohonů. Kromě benziňáku můžete dostat pod kapotu také elektromotor a nebo diesel, to je dnes mezi malými auty unikum.
Z kategorií nejmrňavějších aut se diesely už skoro úplně vytratily. Kromě příplatků za motor totiž musí výrobci schovat do ceny čtyřsettisícového auta ještě další drahé technologie, a tak má i corsa na levém boku obrovské víčko, kde se vedle hrdla nádrže tísní ještě zátka, pod kterou se dolévá AdBlue, činidlo čistící výfukové plyny dieselu od oxidů dusíku (NOx).
Dieselovou corsu jsme si vypůjčili, abychom připomněli, že jsou dnes na trhu stále ještě normální, příjemně obyčejná auta pro každý den. A v zimě si v něm normálně zatopíte (jak jsme mrzli a skoro nikam nedojeli v elektromobilech ve vánočních mrazech si přečtete brzy), natankujete za chvilku, a hlavně k benzince zabloudíte jen opravdu sporadicky. Tím se dostáváme ke spotřebě: 102 koní čtyřválcové jedna-pětky jezdilo za 4,5 až šest litrů, ale když jsme se snažili, doplachtili jsme opravdu tabulkovou jízdou i za čtyři, to je v kombinaci s 41litrovou nádrží skvělá startovací pozice pro každodenního štrekaře.
Corsa sama o sobě není úplně typický dálkový speciál. Na druhou stranu, pro jednoho či dva, kteří dojíždí do práce třeba čtyřicet kilometrů, dává velký smysl. Oproti srovnatelně výkonné benzinové verzi (1,2 Turbo, 100 k) je o čtyřicet tisíc dražší. Je ale třeba říci, že aktuální corsa, která je na trhu druhým rokem, je typické malé auto – se všemi klady i zápory.
Dálniční let
Jet s ním napříč Evropou, třeba do španělské Zaragozy, kde corsu Opel vyrábí, už není aktem zoufalství a asketismu – nabídne všechen komfort, bezpečnostní prvky i výkon, takže napříč Německem můžete uhánět stopadesátkou bez zadýchávání. Na druhou stranu je třeba říct, že někteří konkurenti umí nabídnout víc místa v kabině a víc klidu za jízdy. To jde podle všeho na vrub právě dieselové motorizaci corsy – těžko říct, jestli to je záměr, ale poslední roky představované novinky napříč kategoriemi se nejhůř chovají právě s diesely pod kapotou.
Takže i corsa, byť je podle tabulek dokonce lehčí než turbobenzinová provedení, jezdí trochu toporně. Podvozek neustále „pracuje“, chybí nadhled a suverenita většího auta – ta otázka se nabízí: ano, nová fabia na velkých kolech a blahobytně větší platformě je klidnější a suverénnější. Corsa se prostě stále chová hlavně jako malé auto. To všechno ovšem cítí jen hodně vnímavý řidič při dálničních přeletech. Na okresce a ve městě je už malý opel ve svém živlu – dostatečně obratný, všude se protáhne. Jen řízení je absolutně necitlivé.
Lehká konstrukce (nejzákladnější verze váží 1 055 kilogramů) v kombinaci s nízkým těžištěm a dlouhým rozvorem má minimalizované náklony karoserie a sklony k nedotáčivosti a umožňuje corse plynulé a velmi rychlé průjezdy oblouky. Líbilo se nám dobré odhlučnění kabiny a slušně tlumící podvozek.
Štrekař
Motor má hodně dieselový charakter, je to spíš štrekař. Takže si nejraději tiše přede v ustálených otáčkách, na sprinty od semaforu vás časem přejde chuť a začnete se vyžívat v cestování „na spotřebu“ – na to jste si ostatně corsu na naftu pořídili. Řidič si jen bude muset nakalibrovat pravačku na trochu letargické reakce na plynovém pedálu, holt v době, kdy v autě vše podřizují výrobci emisním normám, si nafťák žije trochu vlastním životem.
Jsme stárnoucí „konzervy“, takže jsme stále vzteklejší z nedomyšlených předisplejovaných kokpitů stavěných hlavně na efekt. Displej nahrazující ve vyšších výbavách budíky v kapličce pod volantem má asi dávat dojem moderny a luxusu, mno... Teploměrový malinký otáčkoměr je trochu nanic, stejně máme jezdit a řadit hlavně „podle ucha“, jak nám poradili minule v diskuzi na iDNESu. Infotainment je už nepochopitelný úplně, ale topení naštěstí mechanické, to chválíme. Stejně jako těch pár mechanických tlačítek, která na pracovišti řidiče zbyla, třeba otravný udržovač v jízdním pruhu, který se s vámi přetahuje o volant, lze díky tomu vypnout nastálo. Ještě k tomu infotainmentu: pár klasických tlačítek v orientaci a práci moc nepomáhá, určitě bych si pro ně navolil jiné funkce. Samotný dotykový displej nemá moc svižnou a exaktní odezvu. Graficky a vůbec koncepcí je to hlavně chaos.
Kolega Vašek Nývlt, který má víc trpělivosti a diplomatičtější vystupování, to shrnul takto: „Infotainment působí na první pohled poněkud komplikovaně, jakmile si zvyknete na absenci centrálního menu a jeho „roztříštění“ do jednotlivých kategorií, je to lepší. Ani graficky, ani rychlostně to však není žádný zázrak.“ Takže nejsem sám, kdo si raději pískal a jezdil podle autoatlasu. Doplňme, že systém si poradí s aplikacemi Apple CarPlay i Android Auto s nimiž funguje dobře.
Co se vejde do kufru
V užší kabině jsou i dospělí vpředu docela blízko, holt malé auto. Některým řidičům bude v jejich poloze za volantem překážet ve výhledu do zatáčky levý přední sloupek. Líbila se nám skvělá přední sedadla, na těch zadních je místo pro děti nebo méně vypasené členy posádky – na výšku i pro nohy tam místo je, ale na šířku to je tak akorát pro dva. Krátké zadní dveře by se mohly otevírat ve větším úhlu. Přes hodně vysoké prahy se méně pohyblivým nenastupuje zrovna lehce.
Kufr s objemem 309 litrů má vyšší nákladovou hranu a zbytečně zúžený vstup, kočárek tam s trochou manévrování dostanete. My po sklopení zadních opěradel odvezli i nerozebrané jízdní kolo.
Corsa startuje na 359 990 korunách za provedení s atmosferickou benzinovou dvanáctistovkou, bez klimatizace. Diesel a výkonnější motory pořídíte až ve vyšší výbavě, od 389 990 korun, která má už klimatizaci. Dieselové provedení stojí od 469 990 korun, což je ovšem stále smysluplnější nabídka než elektrická verze za osm set tisíc.
