Fotovoltaické systémy na střechách budov i rodinných domů rostou jako houby po dešti. Tento trend se začíná rozšiřovat i v případě osobních automobilů, u nichž dokáže zajistit příkon pro vytápění nebo chlazení interiéru. A elektrifikovaná auta představují ideální prostředek pro využití solárních panelů.
Ze slunce získaná energie může sloužit nejen k pohonu, ale i k prodloužení dojezdu (denně většinou v řádu jednotek kilometrů) a také pro napájení spotřebičů, například klimatizace či topení. Na rozdíl od karavanů, které mají rovnou střechu a instalace speciálních panelů je snadná, se u osobních automobilů musí vždy jednat o speciálně pro konkrétní vůz vyrobené zařízení, které je propojené s jeho elektronikou.
Vyšším levelem jsou auta, která mají fotovoltaické panely na většině karoserie a říkají si „solární“. Ta teprve začínají, neboť dostat se s něčím podobným do výrobní a komerční fáze není jen tak, jak ukazují krachy start-upů Sono Motors a Lightyear, v nichž nadšenci do nových technologií utopili moře peněz. Ale i dlouhá cesta na trh americké tříkolky Aptera.
Nové panely jsou mnohem efektivnější a levnější. Jsou schopny produkovat několikrát větší výkon než v minulosti a mohou poskytnout mnohem větší dojezd. Přestože jejich cena v průběhu let výrazně klesla, návratnost takové investice je většinou na dlouhé roky. Jak ovšem ukazuje případ malého indického mikroauta, tak se leccos mění. Navíc nastupuje doba, kdy se fotovoltaické střechy stávají součástí výbavy vyšších specifikací aut.
 |
Americký „sluneční“ hi-tech velorex
Asi nejzajímavějším současným vozidlem se solárními panely je americká Aptera, která z profilu připomíná delfína nebo také malé letadlo bez křídel. Pokračování již jednou zkrachovalého projektu futuristické dvoumístné tříkolky Aptera představuje plně elektrická verze, která si prostřednictvím solárních článků dokáže v ideálním případě dobít energii ze slunce na cca 66 km denně.
Kabina je hodně jednoduchá. Solární panely jsou i na povrchu palubní desky.
Solární panely jsou standardně na střeše a palubní desce a za příplatek mohou být i na kapotě a splývavé zádi. Vyrobit by měly za slunečného počasí nepřetržitě téměř 700 wattů energie. Motory jsou v nábojích kol, přičemž v základu je Aptera předokolka, ale za příplatek může mít poháněné i zadní kolo.
S předpokládanou spotřebou 6,2 kWh/100 km se jedná o velmi efektivní vozidlo s nízkou hmotností. Ta je podle provedení jen necelých 1 000 kilogramů. Lví podíl na vysoké efektivitě má i extrémně nízký součinitel čelního odporu vzduchu 0,13. Na výběr je 100kW nebo 150kW elektromotor. Dojezd je v případě 25kWh baterie 400 km a cena základní verze solidních 25 900 dolarů (asi 560 tisíc korun).
U 60kWh baterie je dojezd až 1 000 km a top verze se 100kWh baterií ujede až 1 600 km, ale vyjde na milion (44 900 USD). Aptera je vybavena nejen stejnými bateriemi jako Tesla, ale také má stejný nabíjecí konektor. Zejména ve slunných státech USA, jako je například Kalifornie, odkud pochází, to může být docela zajímavá alternativa. Tam by v ideálním případě při krátkých jízdách mohl platit reklamní slogan o autě, které člověk nemusí nikdy nabíjet ze sítě.
Prius – fotovoltaický primus
Nová generace Priusu PHEV dokáže u top verze Executive díky solárním panelům denně generovat až 8 km el. dojezdu denně a v ideálním případě u stojícího auta za několik dní plně nabít baterii, která vystačí k cca 69 km jízdy.
Před čtyřmi lety Toyota představila koncept Priusu, který měl solární panely i na dalších částech karoserie, které mu dodaly až 44 kilometrů dojezdu denně, ale jednalo se o provizorní řešení.
Se solárními panely již několik let experimentuje i Toyota. Toto řešení lze nalézt standardně na střeše top verze nové páté generace Priusu PHEV i na českém trhu. Generovat prý dovede až osm kilometrů elektrického dojezdu denně a v ideálním případě u stojícího auta dokáže za několik dní plně nabít baterii, která vystačí k cca 69 km jízdy.
Od roku 2016 se nabízel Prius PHEV se solární střechou s výkonem 180 W. Ještě předtím bylo možné pro tento model získat fotovoltaiku od americké firmy Solar Electrical Vehicles, ale za velmi tučných 4 500 USD (cca sto tisíc korun).
Před čtyřmi lety japonská automobilka představila koncept Priusu, který měl solární panely i na dalších částech karoserie. V tomto případě solární panely na autě dodaly až 44 kilometrů dojezdu denně, ale jednalo se o provizorní řešení, když panely byly přišroubované na karoserii s viditelnými úchyty. Na některých trzích šlo koupit se solárními panely ve střeše i minulou generaci Priusu s dojezdem necelých šest kilometrů.
Solární panely mohla mít již předchozí generace Priusu.
ID. Buzz se slunečním tuningem
Volkswagen ID. Buzz bude moci mít od příštího roku střešní solární panely „e-Line“ od tuningové společnosti ABT Sportsline, které nabídnou ročně až 3 tisíce km dojezdu navíc.
Volkswagen ID. Buzz bude moci mít od příštího roku střešní solární panely „e-Line“ od tuningové společnosti ABT Sportsline z německého Kemptenu. Moduly na střeše nabídnou ročně až 3 000 km dojezdu navíc. Panely dokážou v ideálním případě získat výkon až 600 W, v plánu je přidat další moduly na boky auta, čímž by se zvýšil výkon na více než 1 kW.
Solární panely od firmy ABT se budou výborně hodit pro ID. Buzz California, který bude s největší pravděpodobností vycházet z dlouhého rozvoru ID.Buzz. ze stejné technologie, ale rovněž pro užitkovou verzi ID. Buzz Cargo pro chlazení přepravního prostoru.
Také Hyundai sází na slunce
Velmi aktivní je v tomto směru Hyundai. Ten nabízí příplatkovou panoramatickou střechu se solárními panely u hybridního modelu Sonata (v Evropě se neprodává), které mají při 5,8 slunečních hodin denně přidat za celý rok bezplatných 1 300 km. Podobnou střechu dostal i elektromobil Ioniq 5, který má umožnit při cca šestihodinovém denním příjmu sluneční energie ujetí až 4 km denně. V modelovém roce 2023 byl však tento na mnoha trzích z nabídky stažen.
Se solární střechou se dodává i další vůz ze stáje koncernu Hyundai – elektrifikovaný luxusní sedan Genesis G80. Vývoj jde však dál, a zatímco první generace solárních panelů u vozů této jihokorejské značky je na bázi křemíku, příští generace již mají využívat částečně průhledný panel. Do budoucna prý Hyundai počítá i se solárními panely na kapotě a víku zavazadlového prostoru.
Solární střechu si šlo na počátku připlatit i u elektromobilu Ioniq 5, později byla na mnoha trzích z nabídky stažena.
Příplatková panoramatická střecha se solárními panely u hybridního modelu Sonata (v Evropě se neprodává).
Indická solární užovka
Solární panely na střeše modelu Eva se mají dodávat extra a mají mu umožnit využít solární energii pro absolvování 10 až 12 km.
Mikroelektromobil Eva od indického start-upu Vayve Mobility zabere jen polovinu místa běžného auta v provozu i při parkování.
Indický elektromobil je velmi úzký, ale poskytuje místo pro 2 dospělé a jedno dítě.
Trochu neobvyklým autem se solární výpomocí je dvoumístný mikroelektromobil Eva od start-upu Vayve Mobility z indického Pune. Byl navržený speciálně pro pohodlnou a pohodlnou jízdu po městě, poskytuje místo pro 2 dospělé a jedno dítě a zabere jen polovinu místa běžného auta v provozu i při parkování.
Při použití 14kWh akumulátoru dosahuje celkového dojezdu 250 km. Solární panely na střeše se mají dodávat extra a mají mu umožnit využít solární energii pro absolvování 10 až 12 km. Dodatečné náklady na solární panel se mají údajně zaplatit již přibližně za dva roky. Zda je tomu skutečně tak, se přesvědčí až první majitelé. Eva půjde do výroby na konci roku a první dodávky se očekávají začátkem roku 2024.
Mercedes zatím jen zkušebně
Vision EQXX si ve střeše vezl 117 solárních článků, které mu byly schopné během jednoho dne prodloužit dojezd až o 25 kilometrů.
Koncepční Mercedes-Benz Vision EQXX vyrazil na svou rekordní cestu s fotovoltaickou střechou.
Se slunečními panely laboruje i Mercedes-Benz. S fotovoltaickou střechou vyrazil na svou rekordní cestu i koncepční model Vision EQXX, který měl ve střeše 117 solárních článků, které mu byly schopné během jednoho dne prodloužit dojezd až o 25 kilometrů.
Namísto napájení přímo do velké lithium-iontové baterie je energie přiváděna a ukládána do samostatné lithium-železo-fosfátové baterie, která napájí klimatizaci, světla, informační a zábavní systém a další příslušenství. Stuttgartská firma spolupracuje s německým výzkumným institutem Fraunhofer, s nímž společně vyvinuly solární panely. Od příštího roku již mají dostat solární střechu i produkční elektrické mercedesy.
Také Audi chystá integraci solárních článků do panoramatických skleněných střech svých modelů. Spolupracuje na tom s americkou firmou Alta Devices, která je dceřinou společností specialisty na solární články, čínské Hanergy Thin Film Power. Nic konkrétního ale nebylo oznámeno.
Fisker průkopníkem, Tesla vyčkává
Solární střechu dostalo i nové SUV Fisker Ocean. Tento model může mít za příplatek solární panely po celé délce střechy. Údajně dovedou zvýšit dojezd tohoto elektromobilu až o 1 500 „slunečních“ kilometrů ročně.
Auty opilý Dán a jeho velkolepý elektrický flám |
Fisker musel mírnit obavy zákazníků ze stínů v interiéru kabiny vytvořených solární střechou. SolarSky nabídne jako volitelnou možnost nebo extra tónování průhledné střechy a rovněž možnost krycí roletky. Předchozí automobilka Henrika Fiskera nabízela toto řešení jako jedna z prvních již před deseti lety u svého luxusního plug-in hybridu Fisker Karma.
Tesla sice nabízí fotovoltaické panely a solární tašky na střechy domů, ale do solárních panelů pro auta se zrovna nehrne. Objevily se střechy od jiných firem i nápady s rozložitelnými výsuvnými panely ze zavazadlového prostoru Modelu 3. A Cybertruck prý bude mít ze solárních článků za příplatek vyrobený celý kryt ložné plochy. Tedy až konečně někdy dorazí…
Fisker Ocean může mít za příplatek solární panely po celé délce střechy, které dovedou zvýšit dojezd tohoto elektromobilu až o 1 500 „slunečních“ kilometrů ročně.
Jedním z prvních aut, které mohlo mít soláry na střeše, byl již před deseti lety luxusní plug-in hybrid Fisker Karma.
Nula se stala nulou, č. 2 má vše změnit
Nizozemská společnost Lightyear se ještě začátkem letošního ledna chlubila spuštěním předobjednávek na převratný solární elektromobil Lightyear 0, ale kvůli problémům své dceřiné firmy Atlas Technologies musela vyhlásit bankrot.
Neslavný konec Lightyearu 0: Šest vyrobených vozidel zamířilo po úpadku do aukce, stejně jako prototypy, pomocné rámy a různé díly.
Nyní se Lightyear plně soustředí na menší a dostupnější solární elektromobil Lightyear 2.
Prostorný rodinný elektromobil se špičkovou aerodynamikou a „kosmickou“ cenou 6 milionů korun dokázal za příznivých podmínek během slunečných dnů získat denně ze slunce energii až na 70 kilometrů jízdy, ze sítě pak dalších až 625 km. Vůz se stal zajímavým technickým cvičením a zkušenosti konstruktéři uplatní do budoucna. Zakladatelé start-upu Lightyear nejsou žádní začátečníci, účastnili se soutěže World Solar Challenge v Austrálii a čtyři roky po sobě zvítězili.
Nyní se Lightyear opět rozjíždí a své úsilí plně soustředí na menší a dostupnější solární elektromobil Lightyear 2. S cenou 40 tisíc eur (1 milion Kč) má být výrazně levnější než původní Lightyear 0, jehož vzniklo jen pár kusů. Pro nový vůz má již nizozemská společnost uzavřených několik významných smluv.
První elektromobil dobíjený sluncem míří do výroby ve Finsku |
Celkový počet předobjednávek na Lightyear 2 od B2B partnerů prý nyní přesahuje 21 tisíc vozidel, jen leasingová společnost Arval si údajně rezervovala 10 tisíc kusů. Auto má dorazit na trh na konci roku 2025. Uvidíme tedy, zda se skutečně jedná o příběh se šťastným koncem.
Sono Sion v propadlišti dějin
Po krachu projektu vozu Sion se společnost Sono Motors zaměří na integraci své solární technologie do vozidel jiných značek.
Na to, že solární elektromobil německého start-upu Sono Motors je ve vážných problémech, upozorňovala nedávná crowdfundingová kampaň #SaveSion, která představovala snahu o získání dodatečných finančních prostředků od veřejnosti na spuštění sériové výroby. To se nepodařilo a zajímavý projekt končí. Model Sono Sion se přitom měl vyrábět v ročním objemu cca 43 tisíc kusů.
Zajímavostí tohoto pětimístného kompaktního pětidveřového hatchbacku byla karoserie z velké části obložena vysoce účinnými monokrystalickými křemíkovými články, které byly chráněny vrstvou polykarbonátu. Celková plocha 330 fotovoltaických modulů zabrala 7,5 metrů čtverečních, umístěny byly také na dveřích a blatnících.
Němci vyvíjejí auto se slunečním pohonem, objednává se zatím bez baterek |
Denní dojezd získaný ve střední Evropě měl být za příznivých podmínek nejvýše 35 kilometrů a v průměru za celý rok asi 10 km za den. Udávaný dojezd podle WLTP na elektřinu ze sítě pak 255 km. K pohonu předních kol sloužil elektromotor s největším výkonem 120 kW a jeho lithium-iontový akumulátor v podlaze disponoval poměrně skromnou kapacitou 35 kWh. Cena modelu Sion byla přijatelná, pohybovala se v přepočtu na úrovni přibližně 600 tisíc korun.
Společnost Sono Motors ale nekončí, jakožto specialista na solární články se nyní zaměří na integraci své solární technologie do vozidel jiných značek, a to nejen u osobních aut, ale i autobusů, chladírenských vozů či karavanů.
„Pancíř pásovce“ v hlavní roli
Pick-up EdisonFuture EF1-T bude mít na přání solární články nejen ve střeše, ale i na celém stahovacím krytu ložné plochy.
Kalifornský start-up EdisonFuture se chystá od roku 2025 nabídnout velký elektrický pick-up EF1-T, který podobně jako Tesla Cybertruck bude mít na přání solární články nejen ve střeše, ale i na celém stahovacím krytu ložné plochy. Firma ho označuje jako „pancíř pásovce“ kvůli jeho podobnosti s krunýřem tohoto zvířete. Soláry by měly tomuto pick-upu přidat během slunečných dnů 24 až 40 km dojezdu.
