Fisker Karma bylo jedno z nejexotičtějších aut, které se kdy objevilo v síti autocenter AAA Auto. Černý sedan z roku 2013 s unikátním pluginhybridním pohonem a necelými dvanácti tisíci najetými kilometry se prodal za 1,2 milionu korun.
AURES Holdings Skupina letos slaví již 30 let na trhu. Provozuje síť téměř šedesáti poboček AAA AUTO v České republice, na Slovensku, v Polsku, v Maďarsku, a společnost Driverama v Německu a Nizozemsku. Prodává také zánovní vozy pod obnovenou značkou Mototechna. Své první kroky na trhu skupina zahájila v roce 1992 jako prodejce dovezených ojetých aut z USA a postupně se transformovala ve společnost, obchodující s vozy převážně na domácích trzích. „Áčka“ přinesla do obchodování s ojetinami nový prvek výkupu vozů do svého vlastnictví, čímž eliminovala rizika plynoucí z komisního prodeje. Důležitým milníkem v rozvoji firmy bylo v roce 1998 vytvoření zákaznického call centra, přes které v současné době probíhá až 90 % všech obchodů. Následovala mezinárodní expanze a zvyšování počtu poboček. Posledním krokem v rozvoji skupiny bylo založení společnosti Driverama určené pro online obchodování s ojetými vozy v západní Evropě. Za dobu své existence autocentra AAA AUTO obsloužila již přes 2,7 milionu zákazníků. Skupina prodá ročně přes 86 000 vozů, a je tak největším prodejcem ojetých aut ve střední a východní Evropě. Společnost vlastní britsko-polský investiční fond Abris Capital Partners. |
Auto s původní cenovkou kolem tří a půl milionu korun nový majitel po koupi odvezl z Česka. AAA Auto jedinečný vůz vykoupilo v roce 2016, nového majitele našel v únoru 2017.
Karma je dítětem Henrika Fiskera. Star mezi designéry žije s hlavou v oblacích, ale nohama stojí pevně na zemi. Na rozdíl od „ajťáka“ Muska je Fisker rozhodně větší „autař“. Již na začátku milénia vycítil rostoucí zájem o ekologicky zaměřené luxusní vozy, ale nevyhnul se kvůli tomu řadě problémů.
Henrik Fisker (58) má nejen strategické myšlení, navíc ve světě designu patří k respektovaným osobnostem. Na své výplatní listině ho měly Ford a BMW, ale pracoval i pro jiné firmy, například i pro Teslu.V rodném Dánsku se Fisker zamiloval do aut. Když jednou jel v otcově Saabu 96, kolem projelo Maserati Bora a udělalo na něj velký dojem. Tento moment ho nasměroval na cestu automobilového designéra. „Jako většina malých kluků jsem kreslil auta. Dříve nebo později z toho vyrostli, já ale nikdy,“ řekl jednou.
Fisker vystudoval Art Center College of Design ve švýcarském Vevey a v roce 1989 začal pracovat v BMW Technik, v centru pokročilého designu mnichovské automobilky. V BMW nakonec Fisker strávil 12 let a udělal si jméno koncepčním vozem Z07, ze kterého se v roce 1999 stal „bondovský“ roadster Z8. „Nepodobal se ničemu, co BMW v té době vyrábělo, ale ohlížel se zpět na dědictví společnosti, i když přitom hleděl do budoucnosti. Inspirací mi bylo BMW 507,“ řekl v jednom z rozhovorů Fisker. „Úkolem bylo, jak by to auto vypadalo, kdyby se vyvíjelo jako Porsche 911. Proto má ten lehce retro vzhled.“
V roce 2001 Fisker odešel do Ford Motor Company, kde se stal designovým ředitelem v automobilce Aston Martin. Jeho první prací bylo dokončit model DB9, který rozpracoval předchůdce Ian Callum. Při práci na DB9, stejně jako na Z8, Fisker čerpal z legendárního dědictví a nejkrásnějších vozů svého zaměstnavatele. Inspirací mu byl zejména model DB4 GT Zagato. Navrhl i model V8 Vantage, od roku 2005 vedl Global Advanced Design Studio.
3. prosince 2016 |
Na vlastních nohách
Poté, co Fisker odešel od Fordu, se v roce 2005 postavil na vlastní nohy a společně s Bernhardem Köhlerem, se kterým pracoval u BMW a Aston Martinu, v Kalifornii založil firmu Fisker Coachbuild. Šlo o určitý anachronismus, návrat do dob, kdy specializovaní karosáři stavěli na podvozky speciální karoserie. Prvním výtvorem byl Fisker Tramonto, což byl roadster postavený na základě Mercedesu SL, dalším potom Fisker Latigo CS, pro změnu překarosované kupé BMW řady 6. Při ceně 300 000 dolarů šlo o poměrně drahé vozy. Hollywoodská smetánka však nouzí rozhodně netrpěla.
Menší hybridní sedan Fisker Atlantic s poloviční cenou Karmy se měl vyrábět v počtu 100 000 kusů za rok. Bankrot firmy tento projekt poslal do koše.
V roce 2007 Fiskerova karosárna založila společně s firmou Quantum Technologies společnost Fisker Automotive pro stavbu plug-in hybridů. K myšlence zaměřit se na elektrifikovaná auta možná Fisker dospěl poté, co se podílel na vývoji Tesly Model S. Americká firma následně dánského designéra zažalovala kvůli tomu, že okopíroval její know-how. Soud však námitky neuznal. Fisker tedy elektrickou myšlenku dále rozvíjel. V té době navrhl mimo jiné i německé kupé Artega GT.
Velkou událostí v roce 2008 bylo představení excentrického Fiskeru Karma, který se jakožto první luxusní elektrický vůz s prodlouženým dojezdem na světě stal rychle miláčkem hollywoodské smetánky. Pořídil si ho například herec Leonardo DiCaprio či kanadský zpěvák Justin Bieber.
Mnohé jiné ovšem odrazoval v té době velmi neobvyklým spojením elektrického pohonu a čtyřválcového spalovacího motoru. Celebrita mezi automobily, o níž a jejím stále odkládaném vývoji a dětských nemocech byly popsány stohy papíru, se vyráběla u finské firmy Valmet, ale oproti původním plánům s velkým zpožděním až od března 2011. Později ho mělo následovat i odvozené kombi Surf a také menší hybridní sedan Atlantic. Fisker ho plánoval vyrábět v počtu 100 000 kusů za rok. Jeho cena by měla začínat na 50 000 dolarů, tedy polovině ceny Karmy. Nakonec k jeho realizaci nedošlo. Vznikl i kabriolet Karma S „Sunset“, ani ten se však do výroby nedostal.
Problémy americké firmy způsobené bankrotem dodavatele baterií A123 nakonec donutily Fiskera k odchodu z firmy. V říjnu 2012 totiž hurikán Sandy zaplavil a zničil celou zásilku 338 modelů Karma pro evropské zákazníky. Šestnáct aut shořelo, protože mořská voda způsobila zkrat v řídicí jednotce v jednom autě a silný vítr rozšířil výsledný požár na 15 dalších.
V březnu 2013 Henrik Fisker po neshodách s vedením firmy ohledně obchodní strategie z Fisker Automotive odešel. Ponechal si však logo a ochranné známky Fisker. Původní společnost se poté po bankrotu dostala do rukou čínské společnosti Hybrid Technology LLC, přejmenovala se na Karma Automotive a nadále pokračuje ve výrobě modelu Karma pod označením Revero. Na jeho bázi dokonce italské studio Pininfarina navrhlo krásné Gran Turismo.
Exkluzivní rozhovor s Henrikem Fiskerem![]() |
V roce 2016 se Fisker připojil k firmě VL Automotive bývalého místopředsedy General Motors Boba Lutze a průmyslníka Gilberta Villarreala, která do sedanu Karma montovala osmiválec 6,2 l z Chevroletu Corvette ZR1 a nabízela ho jako VL Destino. Vznikla společnost VLF Automotive, jejímž dalším výtvorem se stal Force 1 V10, což byl pro změnu Fiskerem překarosovaný Dodge Viper. Šlo však o kusovou produkci a Henrik Fisker se chtěl zaměřit spíše na větší objemy.
Pro rodinu i pro papeže
V říjnu 2016 proto tento Dán založil další společnost na výrobu elektrických vozidel s názvem Fisker Inc. s původním logem a o rok později představil předobraz luxusního elektrického sedanu EMotion. K výrobě zatím nedošlo, neboť dánský designér projekt odložil, aby se zaměřil na levnější a objemově orientované modely.
Prvním z nich je SUV Ocean, které letos uvede i na evropský trh. Jeho produkční verzi představil zkraje roku na Veletrhu mobilní komunikace v Barceloně. Navzdory kalifornskému původu bude Ocean od listopadu sjíždět z výrobních linek rakouského závodu Magna-Steyr. Fisker jde totiž nadále cestou, kdy vůz navrhne, prostřednictvím smluvních partnerů ho vyvine a u nějaké externí společnosti ho nechá vyrobit.
Leccos tento osmapadesátiletý Dán pochytil z amerického pojetí prezentace a zajištění potřebné publicity. S papežem se proto domluvil, že pro něj na bázi modelu Ocean postaví první plně elektrický papamobil se speciální nástavbou v zadní části.
Omrkli jsme elektrický Fisker Ocean. Cenou jde proti Škodě Enyaq![]() |
Do roku 2025 chce Fisker nabízet další tři elektricky poháněné modely. Vyvíjí městský elektromobil, který nese provokativní označení Pear (hruška). Ano, je to zkratka „Personal Electric Automotive Revolution“ neboli „Revoluce osobních elektromobilů“, přesto je to nepochybně jemné dloubnutí do Applu a jeho stále přehodnocovaných plánů na vlastní elektromobil. Pear by měl stát přibližně 26 000 eur a jeho výrobu by měl obstarat Foxconn v továrně v Ohiu, který je známý především výrobou spotřební elektroniky a rovněž iPhonů od Applu. Chystá prý i luxusní čtyřmístné elektrické kabrio. Zatím mu prý říkají Projekt Ronin a mělo by mít dojezd přes 1 000 kilometrů, tedy největší ze všech elektromobilů na trhu.
Ostatně pokora nikdy nebyla rysem Henrika Fiskera. Přes četné problémy se nikdy nevzal. Do pěti let prý plánuje předat zákazníkům milion elektromobilů a po roce 2030 stejný počet již dokonce každý rok. Určitě tedy bude dobré tohoto „auty opilého Dána“, považovaného za druhého Elona Muska, sledovat i v budoucnu. Elon Musk to určitě udělá…
Fisker Karma: jezdil s ním i Leonardo DiCaprio Excentrický Fisker Karma se jakožto první luxusní elektrický vůz s prodlouženým dojezdem na světě stal rychle miláčkem hollywoodské smetánky. Pořídil si ho například herec Leonardo DiCaprio, který byl i podílníkem značky Fisker, či kanadský zpěvák Justin Bieber. Automobilová ekoikona počátku nového milénia používala kůži pocházející z energeticky soběstačné manufaktury a klimatizaci, která byla zásobována také elektřinou ze solárních panelů ve střeše. Fisker Karma lákala na ekologický přístup. Zájemci mohli vybírat z dekorativních lišt v interiéru ze dřeva pocházejícího z rozsáhlých požárů v roce 2007 v kalifornském Orange County, těch, které byly pozůstatkem z kalifornských vichřic, nebo mohli dát přednost dřevu vyzvednutému ze dna Michiganského jezera. Ne, Karma nebylo rozhodně tuctové auto. Sedan s třímetrovým rozvorem a standardními 22“ koly byl ve skutečnosti spíše jakýmsi čtyřdveřovým kupé, umožňujícím boháčům svézt se na ekologické vlně, aniž by byli nuceni slevit z luxusu a exkluzivity. Celebrita mezi automobily, o níž a jejím stále odkládaném vývoji a dětských nemocech byly popsány stohy papíru, působila před deseti lety i v Praze jako zjevení. Tehdejší svezení s vozem za více než 2,5 milionu korun bylo velkým zážitkem. Přes obří kola a nízkoprofilové pneumatiky se Karma ukázala i na kostkách dokonce překvapivě komfortnější než mnohá sportovně laděná audi či BMW. Karma se svým charakterem ukázala jako auto určené spíše na dálnice než do úzkých uliček evropských měst. Kvůli dlouhému rozvoru, malé světlosti a velkému přednímu převisu si ale bylo dobré rozmyslet, kudy se pojedete a zda na trase není nějaký velký zlom vozovky či větší zpomalovací práh. V Karmě jste byli odděleni širokým středovým tunelem, který ukrýval baterie. Nešlo tedy zrovna o ideální auto pro randění. Provedení přístrojového štítu tvořeného LCD displejem se ukázalo jako velmi působivé. Před deseti lety to bylo hotové zjevení. Stejně jako vyspělý dotykový 10,2“ středový displej s kvalitní grafikou a rychlými přechody mezi režimy. Přes původní očekávání se posaz za volantem ukázal přirozený. Kabina se ovšem zvláště vzadu ukázala jako stísněná. Čtveřici samostatných sedadel odděloval široký středový tunel, který ukrývá sadu Li-ion baterií, jež měli v režimu Stealth, který preferoval čistě elektrickou jízdu, v ideálním případě vystačit na 80 km. Karma v tomto nastavení pokořila stovku za nijak hvězdných 7,9 s, to, jak se lineárně rozjížděla, ale zanechávalo silný dojem. Ještě o 1,3 s rychleji to zvládla v režimu Sport, při němž běží i spalovací motor, přeplňovaný čtyřválec původem od GM, jehož údělem je přes generátor pouze dobíjet baterie. Ač měl sedan hliníkový prostorový rám a karosářské díly z hliníku či uhlíkových kompozitů, vážil kvůli bateriím ve středovém tunelu plných 2,5 tuny. To bylo cítit při zpomalování. Na brzdy od Bremba však bylo spolehnutí, snadno se dávkovaly. Zdařilé bylo i odladění podvozku a nastavení účinku a odporu řízení. Široko rozkročená kola zajišťovala Karmě výbornou směrovou stabilitu a těžiště situované do středu vozu z ní činilo motokáru. Celá konstrukce působí promyšleně a propracovaně. Však také šlo o dílo Thomase Fritze, který dvě desetiletí působil u BMW. Kdo očekával „reklamní“ spotřebu 2,2 l/100 km, mohl být tou reálnou trochu zaskočen. Uvedený údaj podle americké normy SAE byl laboratorním údajem pro prvních 100 km, z nichž se až 80 km absolvovalo na baterie, většinou spíše méně. Karma tak byla průkopníkem i v plug-in hybridním klamání světa. O mnoho realističtější nebyla ani evropská norma, podle níž měl vůz jezdit za 3,5 l/100 km. Zázraky se ale neděly. Leda byste dobíjeli každých maximálně 80 km, což trvalo minimálně šest hodin. V praxi jste tedy museli po vyčerpání kapacity baterií počítat se spotřebou přes 9 l/100 km. Ani to však nebylo vzhledem k vysoké hmotnosti a poskytované dynamice zase tak špatné. Fisker Karma trochu klamal i v jiných ohledech. To, co na první pohled vypadalo jako koncovky výfuků, byly ve skutečnosti reproduktory, které při čistě elektrické jízdě upozorňovaly chodce na blížící se auto. Vyluzující zvuk tak trochu připomínal zdálky se nesoucí rachot cirkulárky. Opravdové výfuky byly podobně jako u Dodge Viperu v podbězích za předními koly. V roce 2012 se na našem trhu schylovalo k tomu, že budou Fisker Karma nabízet hned dva subjekty. Počátkem toho roku začala dovážet pražská společnost Elektromobil, která se na tom dohodla se zastoupením Fiskeru pro Evropu. K prodeji těchto vozů se chystala rovněž společnost Emil Frey ČR, jejíž mateřská švýcarská skupina měla pro změnu od Američanů smlouvu na všechny země, kde má své pobočky, tedy i Českou republiku. Nakonec vše vyřešily problémy americké firmy způsobené dodavatelem baterií A123, které nakonec donutily Fiskera k odchodu z firmy a vyhlášení jejího bankrotu. |