Poznamenal, že součástí regulace musí být otevřenost novým technologiím, což vidí právě v syntetických palivech. O technologické otevřenosti hovořila i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která se jednání na Mesebergu zúčastnila v neděli.
„Shodli jsme se, že musíme naplnit naše klimatické cíle a že technologická otevřenost je rovněž velmi důležitým faktorem. Vidím, že jsme na dobré cestě, protože máme stejné cíle,“ řekl Wissing o hledání řešení sporu. Zároveň uvedl, že dosažení kompromisu může trvat déle a nemusí být otázkou dní.
Podobně již v neděli před novináři hovořila von der Leyenová. „Vedeme konstruktivní dialog. Chci ještě jednou zdůraznit, že plná podpora principu technologické otevřenosti je důležitá,“ řekla šéfka komise. „Ale je třeba vždy mít naše klimaticko-politické cíle v rovnováze,“ doplnila s tím, že právě na rovnováze se nyní pracuje.
Stejný postoj jako Německo má k syntetickým palivům i České republika. Český ministr dopravy Martin Kupka na toto téma minulý týden v pátek hovořil v Berlíně s Wissingem. Kupka poté oznámil, že Česko nepodpoří zmíněný zákaz spalovacích motorů v osobních vozech, pokud nebude možné v autech využívat syntetické palivo. Tato paliva přitom byla součástí dohody, která byla dosažena za českého předsednictví v Radě EU.
Současné švédské předsednictví v pátek oznámilo, že velvyslanci členských zemí se rozhodli odložit konečné schválení návrhu, který by prakticky znemožnil koupit si od roku 2035 nový automobil spalující benzin či naftu.
Na syntetických palivech trvají kromě Německa a další státy EU. Kupka také uvedl, že Praha i Berlín považují stávající návrh chystané unijní emisní normy Euro 7 za nerealistický a nepřijatelný. Polsko a Maďarsko rovněž signalizovaly nesouhlas s plánem, který požaduje, aby výrobci automobilů dosáhli do roku 2035 cíle nulových emisí.
Syntetická paliva jsou uhlíkově neutrální - Syntetická paliva, v češtině někdy označovaná jako e-paliva, jsou vyrobená chemickou cestou, nikoliv z ropy. Zatímco běžné palivo vzniká rafinací ropy, umělá paliva vznikají chemickou reakcí vodíku a oxidu uhličitého. K jejich výrobě je nutná elektřina, v ideálním případě z obnovitelných zdrojů.
|
- Jejich spalování produkuje výrazně čistší emise a vhodný výrobní proces z nich dělá uhlíkově neutrální palivo. Výhodou syntetických paliv je, že si vynutí pouze částečnou úpravu stávajících spalovacích motorů a lze pro ně využívat současnou čerpací infrastrukturu.
- Syntetická paliva mohou být použita jako příměs klasických paliv, tedy nafty a benzinu či mohou být spalována zcela samostatně. K nevýhodám těchto paliv patří velmi nízká energetická účinnost a také vysoké náklady na jejich produkci, při jejich výrobě je ale možné využít energii z obnovitelných zdrojů. Podle několik let starých studií by se v případě navýšení výroby a příznivých cen elektřiny mohla cena samotného syntetického paliva v budoucnu pohybovat kolem 1,4 eura za litr bez spotřební daně. Podle analýzy ekologické organizace Transport & Environment (T&E) však bude provoz automobilu na e-palivo během pěti let stát řidiče zhruba o 10 000 eur víc než provoz elektromobilu.
|
- Plány na výrobu syntetických paliv sahají až do počátků 20. století, v roce 1913 získal německý chemik Friedrich Bergius patent na technologii zkapalňování uhlí, které je tvořeno hlavně čistým uhlíkem. Převod na ropné produkty prováděl přidáním vodíku. V období druhé světové války představoval syntetický benzin vyráběný z uhlí strategickou surovinu, která nahradila ropu a jedním z největších výrobců syntetického paliva v celé třetí říši se stala rafinerie v Záluží u Mostu.
- Loni v prosinci německá automobilka Porsche otevřela továrnu na výrobu syntetických paliv v Chile. V pilotní fázi by měla vyrobit zhruba 130 000 litrů syntetických paliv ročně a v plánu je rozšíření kapacity na zhruba 550 milionů litrů ročně, což je však v celosvětovém měřítku stále zanedbatelné množství. Jen například v Německu ročně spotřebují osobní vozy několik desítek miliard litrů benzinu a nafty.
- Závod Porsche vybudovaný v oblasti Punta Arenas produkuje pomocí elektrické energie získané z větrných elektráren vodík a následně jej kombinuje s uhlíkem abstrahovaným z atmosférického oxidu uhličitého. Uhlíkově neutrální uhlovodíkové palivo (z hlediska „well-to-wheel“ je prý na stejné úrovni jako elektromobil) lze spalovat v motorech bez jakýchkoliv úprav. Do poloviny dekády Porsche plánuje zvýšit roční produkci na více než 55 milionů litrů a v roce 2027 by se mělo jednat dokonce již o 550 milionů litrů. Cenu takto vyrobeného paliva Porsche neuvádí. V pozdější fázi by ale údajně mohla být výrobní cena cca 47 Kč. To je ale hudba budoucnosti. Britská společnost Zero Petroleum, která využívá podobný proces pilotní výroby v závodě v Bicesteru, nyní nabízí jeden litr syntetického paliva za téměř 69 000 Kč.
- Využití syntetických paliv je možné například i v leteckých motorech jako alternativa k současnému kerosinu. Nizozemské aerolinky KLM uskutečnily v únoru 2021 jako první na světě komerční let s cestujícími s využitím syntetického leteckého paliva vyrobeného z udržitelného zdroje.
- Podle zástupců německé firmy Robert Bosch by do roku 2050 mohlo použití syntetických paliv, jako alternativa k elektrifikaci, ušetřit až 2,8 gigatuny oxidu uhličitého.
- Syntetická paliva bývají zaměňována za biopaliva, která se vyrábějí z biomasy a nevznikají akumulací elektřiny.
|
