Padesát procent automobilových nehod má za následek poranění krční páteře, neboli tzv. whiplash syndrom. Podle Evropské komise jej v rámci Evropské unie každoročně utrpí až 800 tisíc lidí. Švédští odborníci dodávají, že opěrkové trauma stojí za sedmdesáti procenty všech případů invalidity v důsledku zranění při nehodách.
„Opěrkové trauma vzniká tím, že během nárazu (do auta většinou zezadu - pozn. red.) hlava pasažéra ve velmi krátkém okamžiku vykoná nepřirozeně velký pohyb z jedné extrémní polohy do druhé, tedy dojde k prudkému esovitému švihnutí krční páteří,“ vysvětluje primář Tomáš Fořt ze společnosti Fortmedica, která přístroj provozuje v modřanské klinice v Praze.
Pokud nebyla nehoda závažná, polovina zraněných lidí nemusí v prvních týdnech příznaky rozpoznat - teprve později mohou přijít bolesti hlavy, krční páteře, problémy se zrakem, rovnováhou, závratě, poruchy spánku, problémy s psychikou i sexuální chutí...
Možných následků je hodně, mohou být zdlouhavé a mohou značně snížit kvalitu života člověka po nehodě. Přitom včasná diagnostika a léčba whiplash syndromu může trvalým následkům zabránit. A vyšetření po nehodě je hrazeno zdravotní pojišťovnou.
V cizině znají, v Česku „simulují“
Zatímco v řadě západních zemí se už k opěrkovému syndromu přistupuje komplexně a nebere se na lehkou váhu, v Česku se jedná o bílé místo. Řidiči o whiplash syndromu často neví a „jasně neurčitelné“ příznaky, které navíc přicházejí se zpožděním, si často s nehodou nespojí nebo k lékaři nejdou. V Česku se navíc nedal whiplash dosud „změřit“. Běžné metody jako je CT rezonance, totiž syndrom neodhalí.
„Člověk má neurčité problémy, které se jednoznačně nedají nikam zařadit - je to nespavost, závratě, ušní šelesty, mravenčení v končetinách, dvojité vidění. Důslednou anamnézou přijdeme třeba na to, že člověk měl před půl rokem autonehodu a nosil límec, ale poté se s ním nic nedělalo. A to je typický opěrkový syndrom,“ doplnil Fořt.
Platforma VIZE 0, která řeší prevenci i bezpečnost na silnicích, chce nyní fenomén řešit komplexně. „V rámci projektu vytvoříme metodiku provádění příslušné diagnostiky, terapie a rehabilitace. Definujeme národní síť referenčních pracovišť, na která se v budoucnu mohou účastníci nehod obrátit. A plánujeme odborníkům i lidem vysvětlit preventivními opatření,“ upřesnil předseda expertní rady Platformy VIZE 0 Roman Budský.
V rámci kampaně představila i dva diagnostické přístroje Tetrax, které umí pacientům whiplash podrobně diagnostikovat a nastartovat tak vhodnou léčbu. Přístroje jsou zatím v Praze v Modřanské poliklinice a v Krčské nemocnici, Platforma Vize 0 se snaží o to, aby pacienti brzo našli diagnostický přístroj v každé krajské nemocnici.
Co je whiplash
|
„Každoročně registrujeme cca 1 700 případů poranění krční páteře. Komplexní vyšetření na speciálním přístroji a tím i včasné zahájení léčby je přínosné i pro nás,“ dodal mluvčí pojišťovny Kooperativa Milan Káňa.
Naboso a poslepu
Redaktorka Martina Procházková si vyšetřením prošla. Je bezbolestné a nenáročné. Diagnostický přístroj Tetrax vyšetřuje bosého pacienta ve stoje a na chodidlech monitoruje čtyři místa - špičky a paty pravé a levé nohy. Vyšetření trvá přibližně deset minut a pacient musí projít osmi postoji - se záklonem a předklonem hlavy nebo se zavřenýma očima. Přístroj vyhodnocuje funkci jeho rovnovážného ústrojí a identifikuje místa, kde má pacient problém. Po vyšetření vyjede podrobný formulář s grafy, které s pacientem rozebere lékař.
„Léčba syndromu je dlouhodobá, může trvat i šest až devět měsíců. Ale čím dříve se na syndrom přijde, tím větší šance je pacienta kompletně vyléčit. Sedmdesát až osmdesát procent léčby tvoří rehabilitace a techniky jako je elektroléčba či magnetoterapie, rázová vlna. Dvacet, třicet procent pak mohou napravit medikamenty - léky, které roztahují cévy a umožňují větší přísun kyslíku k buňkám vnitřního ucha, či výtažky z ginko biloby, které mají příznivé účinky na proudění krve v mozkových cévách,“ doplnil Fořt.
Dodal, že whiplash syndrom se neobjevuje jen po autonehodách. Může jít i o následky po pádu z kola či kolečkových bruslí či po úrazu po bojových sportech.
Jak předejít opěrkovému syndromu
I samotní řidiči a pasažéři mohou riziko těchto nepříjemných následků nehody snížit, pokud nepodcení prevenci. „Správné nastavení sedačky, opěrky hlavy i na zadním sedadle a samozřejmě řádné připoutání se bezpečnostními pásy: to vše jsou faktory, které významně přispívají k minimalizaci následků případné kolize. A je dobré mít na paměti, že žádná jízda není dost krátká na to, aby během ní nemohlo dojít k vážné nehodě. Každý řidič by tedy měl vždy důsledně dbát na bezpečnost svou i svých pasažérů,“ apeluje mediální tvář projektu, herec Jan Čenský.
Diagnostický přistroj by měl být v každé větší nemocniciRoman Budský, Platforma VIZE 0 Diagnostické přístroje jsou zatím jen v Praze. Rozšíří se možnost nechat se vyšetřit po celém Česku? Kdo přístroj financuje, je to na konkrétních nemocnicích? Může si pacient aktivně požádat o toto vyšetření sám? |