Italové vynalezli před 75 lety nejslavnější skútr. Vespa je hit i v Česku

Italská letecká továrna Piaggio, která hledala po konci druhé světové války nové uplatnění, nakonec spoludefinovala jednu kategorii jednostopých vozidel. Skútry – tedy kapotované motocykly, určené hlavně do města – sice vznikly už o pár dekád dříve a po válce se objevily třeba v poraženém Japonsku, až italská firma s nimi ale udělala díru do světa.

Historie značky Vespa se začala psát 23. dubna 1946, kdy firma Piaggio požádalo o patent na svůj skútr.

První pokus výrobce z malého toskánského města Pontedera o kompaktní motocykl se zrodil už za války, model MP5 ale příliš elegance nepobral. Typ zvaný Paperino podle italského názvu Kačera Donalda (je přitom zajímavé, že předválečný Fiat 500 Topolino zase dostal jméno podle italského pojmenování Myšáka Mickeyho) se nelíbil ani Enricu Piaggiovi, který se obrátil na leteckého konstruktéra Corradina D’Ascania. A protože ten se skútry zabýval už dřív, rychle našel řešení.

Původně vyvíjel skútr pro průmyslníka Ferdinanda Innocentiho, kvůli rozdílným představám o konstrukci rámu se ale rozešli - a když Piaggio potřeboval pomoci, byl D’Ascanio připravený. U rýsovacího prkna se inspiroval skútry od americké firmy Cushman, které využívali třeba američtí výsadkáři a po válce jich v Itálii dost zbylo, rozhodně ale jen nekopíroval. Z praktických i estetických důvodů přesunul motor s převodovkou vedle zadního kola a hlavně navrhl elegantní rám lisovaný z plechu.

Vosa

Nový skútr tak dostal typický tvar, který mu přinesl také jméno. „Sembra una vespa! (to vypadá jako vosa),“ prohlásil Enrico Piaggio, když uviděl prototyp označený MP6 - podobně jako tento hmyz dostal skútr výraznou zadní část, kterou s řidítky a aerodynamickým krytem řidiče spojuje jen subtilní podlážka. A když se k tomu přidal bzučivý zvuk motoru o objemu 98 kubických centimetrů (u sériových modelů s nuceným chlazením větrákem), bylo jméno Vespa na světě.

V poválečné Itálii si nový skútr rychle získal oblibu a výrazně se zasloužil o motorizaci země. Do konce roku 1946 se prodalo zhruba 2300 skútrů, v dalším roce to bylo již 10 tisíc kusů a v roce 1950, kdy se vespa začala vyrábět i v Německu, to bylo 50 tisíc skútrů. Miliontá vespa byla prodána v roce 1956, dva miliony byly překonány o čtyři roky později a magická hranice deset milionů padla koncem 80. let. Do dnešních dní celkový počet vyrobených kusů přesáhl 20 milionů.

Vespa se přitom nesmazatelně zapsala do srdcí Italů, kterým umožnila nejen dopravu po městech, ale vyráželi v ní i na výlety. Až v polovině 50. let její roli rodinného dopravního prostředku začaly přebírat automobily, Fiat 600 představený v roce 1955, a zejména menší a o dva roky mladší Fiat 500. Ty ale byly přece jen dražší - v době, kdy skútr s motorem o objemu 150 kubických centimetrů přišel na 150 tisíc lir, stála „pětistovka“ půl milionu, zhruba roční dělnický plat.

Ikona

Elegantní vespa, která si základní tvary zachovala až do dneška a během tři čtvrtě století našla řadu více či méně povedených kopií, se také stala jednou z kulturních ikon 20. století. Na vespě se proháněl například Gregory Peck s Audrey Hepburnovou v slavném filmu Prázdniny v Římě z roku 1953 nebo členové londýnské subkultury takzvaných mods. Její kulaté tvary pak dnes neodmyslitelně patří ke koloritu italských měst, ale věrné příznivce nachází po celém světě.

Firma ale zažila také horší období, zejména od 80. let, kdy skútry začínaly prohrávat boj se stále dostupnějšími automobily. Přes hospodářské těžkosti a změny vlastníků se jí ale podařilo přežít a vespa se stala nejen oblíbeným dopravním prostředkem pro ucpaná města, ale také symbolem italské elegance. I díky početným příznivcům může továrna chtít vyšší ceny - zatímco základní „stopětadvacítka“ Vespa přijde na 115 tisíc korun, podobný skútr značky Honda je o pětinu levnější.

23. dubna 2021

Italské vosy nezbrzdí ani koronavirus

Prodej skútrů Vespa a Piaggio loni v ČR stoupl o třetinu

Zájem o skútry italských značek Piaggio a Vespa se loni v Česku zvýšil o 29 procent a prodalo se 998 strojů. Stylovějších vesp v Česku v současnosti jezdí několik tisíc a jejich majitelé se sdružují v 17 klubech. Vyplývá to z údajů Svazu dovozců a Vespa Clubu.

Růst prodejů italských skútrů pokračuje i letos, kdy se za 1. čtvrtletí prodalo 143 strojů Piaggio a Vespa, což je meziroční nárůst o 72 procent. Značka Vespa patří pod mateřskou firmu Piaggio a v Česku jsou tyto stroje registrované dohromady s Piaggiem.

„Většinu majitelů si získává svým designem, který svými ladnými, nadčasovými tvary lahodí oku natolik, že zaujme v záplavě konkurenčních skútrů. Nevšední je také několik konstrukčních řešení, která jsou jedinečná a typická právě pro Vespu. Je to například samonosný kovový trup, který zajišťuje pevnost, a tím i bezpečnost stroje, dále letmé, jednostranné uchycení předního kola, motor bez řetězového nebo kardanového napojení na kolo přímým spojením s převodovkou, nádrž pod sedlem, a tím možnost sedět snožmo za řídítky,“ uvedl prezident Vespa Clubu ČR Vítězslav Křížek.

Majitele skůtrů Vespa často oslovil také příběh značky nebo fakt, že se na ní objevuje stále více slavných herců a zpěváků. Vespa je navíc bezporuchová a díky tomu si uchovává svou hodnotu. U některých raritních modelů dokonce cena roste.

„Tvar vespy se mi zalíbil na první pohled a to jsem tehdy nevěděl nic o dalších parametrech. Moje první byla Vespa ET2 pouze s 50 ccm. Pak následovala LX 125 ccm, dále GT 200 ccm, potom veterán PX 150 ccm a dnes ještě GTV 300 ccm. Silnější kubaturu vesp fabrika Piaggio nedělá,“ dodal Křížek.

Vespa Cluby po celé ČR sdružují téměř 800 členů a pořádají pravidelné vyjížďky nebo srazy. Na ty se běžně sjíždějí desítky až stovky příznivců značky. Na letošní rok ale kluby žádné akce dosud nenaplánovaly kvůli nejisté situaci kolem koronaviru.