Sobota 24. července 2021, svátek má Kristýna
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 24. července 2021 Kristýna

Oltcit je dnes vzácnější než ferrari. Podívejte se na jejich sraz

  11:30
Oltcit, ten symbol automobilové marnosti socialistického Rumunska, je dnes na cestách raritou. Ovšem spíš nevyhledávanou. Pár nadšenců, které je udržují při životě, ovšem existuje. S koncem května si udělali společný olctitářský víkend.

Láskyplnější přezdívky se asi žádné auto nedočkalo, říkali mu Oloušek. Prý jeden z prvních dovezených, pod rukou od známého z Mototechny se objevil před domem na pražské Letné. Šťastná rodina, říkejme jim třeba Konvalinkovi, si ho nemohla vynachválit, po sametové revoluci hned vyrazili za příbuznými do Švýcarska a jezdili tam Olouškem pravidelně. Oltcitu nic nechybělo, sloužil, byl hezky živý, prostorný, akorát se do něj začala zakusovat rez, podivuhodně nejdřív do rámu čelního okna. Po několika letech a desítkách tisíc vesměs bezproblémových kilometrů Oloušek změnil majitele. Konvalinkovi mu zamávali, a ještě dlouhé roky na něj vzpomínali, i když jeho místo zabralo mnohem modernější auto. A spolehlivější...

Žádné jiné auto totiž snad nemá tak pošramocenou pověst jako právě rumunský Oltcit. Už i trabanty vzalo mnoho automobilových nadšenců na milost. Bůhví, jestli se toho Oltcit někdy dočká.

Francouzské auto na rumunský způsob

Craiovská továrna začala v roce 1981 posílat do světa první třídveřové hatchbacky nezaměnitelného designu. Reálně se produkce rozjela až kolem roku 1983. Výrobek rumunského závodu S.C. Automobile Craiova působil mezi zástupy škodovek, žigulíků či moskvičů jako zjevení.

Oltcit Club 11RL

„Když jsem se v roce 1988 rozhodoval, jaké auto si koupím, vybíral jsem mezi Ladou Samarou, Škodou Favorit a Oltcitem,“ vypráví Rudolf Jung, majitel vymazleného červeného oltcita, kterého koupil s patnácti sty najetými kilometry od původního majitele, který vůz dovezl z Rumunska. „Na samaru byl dlouhý pořadník, ve favoritu i oltcitu jsem se svezl a oltcit jasně vyhrál, komfortem svezení a výbavou. Oltcit byl na svou dobu neuvěřitelně vybavený auťák. A byl o dvacet tisíc levnější než favorit,“ líčí Jung. „Když jsem auto dovezl, vzal jsem si tři týdny dovolené a na chatě ho rozebral a zase složil,“ prozrazuje recept, jak udržet toho rumunského exota při životě.

Původní podoba oltcitu vychází z konceptu Prototype Y a na něj navazující studie Projet TA, který vyvinul Citroën. Na základě smlouvy s rumunským státem vedeným všemocným Nicolaem Ceaușescem pak projekt koupili Rumuni. Na nesocialistických trzích se Oltcit prodával jako Citroën Axel, přičemž tam byl k mání také s lepší výbavou, pětistupňovou převodovkou i silnějším motorem. Ale prodávaly se i méně vybavené varianty.

Axel se prodával ve Francii, v Belgii, Nizozemsku, Rakousku a Itálii, jako oltcit ho nabízeli kromě zemí východního bloku také ve Velké Británii, Německu i Řecku. Malý vůz měl být alternativou ke stárnoucí „kachně“, tedy Citroënu 2CV a modelu AMI 6.

Oltcitů včetně modelu Citroën Axel bylo podle českých oltcitářů vyrobeno 217 tisíc kusů, kolem 46 tisíc z toho šlo do Československa. „Dovoz skončil v devadesátém roce, snažili se je pak prodávat v Jižní Americe,“ doplňuje jeden z nich, David Ševčík. Československo bylo ve své době největším odběratelem craiovské továrny. Rumunsko nám tím splácelo dluh.

Na vysvětlenou: z prototypu Y z roku 1974 měl vzejít také model Visa, ale ten byl v té době zamítnut automobilkou Peugeot, vlastníkem Citroënu. Až z následujícího projektu VD vycházel sériový Citroën Visa, který navzdory podobnému designu od Roberta Oprona nemá s Axelem (Oltcitem) shodné díly. Až na jednu výjimku: visa i oltcit mohly mít pod kapotou stejný 26kilowattový plochý dvouválec (boxer) objemu 652 ccm vycházející z motoru z kachny.

Oltcit Club 11RL

Další nabídkou pro oltcit byl čtyřválec boxer ve dvou objemech (1,1 a 1,3 litru). Visa měla ale řadové čtyřválce a k mání byl i diesel.

Největší peckou byl Oltcit Club 12 TRS, který měl nejlepší výbavu, pětikvalt, motor objemu 1 299 ccm měl 45 kilowatt. Těch vzniklo ale jen velmi málo. Častěji se prodávaly právě jako Citroën Axel.

Festival zajímavostí

Do Československa a na další trhy v rámci tehdejší RVHP se dostaly výhradně modely 11R a RL (lepší výbava) se 43kilowattovou jedenáctistovkou.

Vzduchem chlazenému boxeru se z nízkých otáček moc nechce, jak ale zalapá po dechu, celkem ochotně se vytáčí a nad 4 000 už docela hezky upaluje – tedy pokud zrovna nestávkuje nepřesně vyrobený licenční karburátor Carfil, původně Solex. „To auto opravdu jede,“ zdůrazňuje svižnost Oltcitu Rudolf Jung. Na původních rumunských pneumatikách Victoria se ovšem podle Junga stejně nedalo jezdit, bylo třeba obout lepší, nejraději micheliny určené pro auta na západní trhy. Třináctipalcová kola s úzkým běhounem (145 mm) ovšem stejně živému motoru moc nestačí, na časté hrabání při rozjezdech a rychlé opotřebení gum byli oltcitáři zvyklí.

Oltcit byl festivalem technických specialit. O vzduchem chlazeném boxeru (motory stejné koncepce mělo tou dobou i Porsche) už řeč byla. Specialitou jsou ovladače komfortních funkcí po stranách jednoramenného volantu, které tvarem připomínají kelímek, správně se jim prý má říkat „satelity“. Nebo třeba přední brzdové kotouče umístěné vpředu přímo u rozvodovky, jako to mají formule nebo staré alfy romeo, a citroëny to v té době měly zcela běžně. „Oltcit brzdí výborně,“ zdůrazňuje Jung. Další specialitou je parkovací (ruční) brzda, která zabírá na přední kola.

Oltcity rády hořely, připouští majitel vozu. Na vině byly původní rumunské hadice v motorovém prostoru, které se po dvou letech rozpadly a benzin vytekl na rozžhavené výfukové potrubí, kde vzplál. „V roce 1989 byla série vadných rozvodů. Kdo je do dvaceti tisíc kilometrů nevyměnil, tomu nejpozději do dvaadvaceti tisíc praskly,“ uvádí Jung.

Oltcit Club 11RL

Po úpravách doma byl spolehlivý

Latinou zkušených československých oltcitářů byla třeba úprava horního uchycení přední nápravy. Místo původního řešení (silonová koule v misce), které mělo brzy vůli, nalisovali silentbloky ze Škody 120. „Dnes mám najeto 90 tisíc a pořád tam jsou silentbloky ze sto dvacítky, nemlátí to, drží to,“ vypráví Jung, jak napravili nedokonalost původní konstrukce.

„V životě mě to auto nikde nenechalo,“ zdůrazňuje a vzpomíná, jak dojel do cíle i s porouchanou spojkou ve třiceti tisících najetých kilometrech. Uznává, že zpracování oltcitů je tragické, to bylo tak nějak ve standardní výbavě. „Já mám výhodu, že mám auto z roku 1988, ve kterém jsou ještě francouzské díly, třeba skříň převodovky. Motor je vyrobený v Rumunsku, ovšem ještě s použitím některých francouzských dílů, třeba karburátoru,“ komentuje Jung.

Jedni tvrdí, že malý motůrek si klidně řekne o 10–12 litrů benzinu, ale známé jsou i případy sedmilitrové spotřeby. Rudolf Jung ovšem trvá na tom, že spotřeba je jednoznačně závislá na servisu a seřízení. „Já jezdím do sedmi litrů. Je totiž třeba po dvaceti tisících kilometrech seřizovat a měnit kontakty v rozdělovači,“ prozrazuje recept na léčbu vysoké spotřeby.

Podvozek původem z Peugeotu 104 je především nadmíru houpavý, jak se na genetického Francouze sluší. Však má odpružení torzními tyčemi jako kachna, takže si musíte zvyknout na větší náklony v zatáčkách.

První třídveřáky byly v Československu testovány v roce 1984, k zákazníkům se však vinou neskutečně zdlouhavé byrokracie dostaly až o tři roky později. Cena činila 69 000 Kčs, což ve srovnání s prvními Favority (84 600 Kčs) nebylo špatné.

Zatímco u nás po otevření hranic zájem o malého Rumuna, který mezitím stihl osvědčit nejednu slabou stránku, rychle opadl, ve své vlasti tenhle samochod vznikal až do roku 1996.

4. meeting Oltcit club
4. meeting Oltcit club

Po relativně velkém množství dovezených exponátů se však postupem času takřka slehla zem, a to jak vinou nástupu západní konkurence, tak především mizernou kvalitou výroby. „Pak už je nikdo nechtěl, kvůli chybám v montáži a údržbě,“ uznává Rudolf Jung.

Pěkný původní stav je dnes už skutečně raritní a to nejen vinou mizerné montáže, ale i fatálním nedostatkem náhradních dílů. „Naštěstí je hodně dílů ještě mezi lidmi, jak to bývalo, každý si dělal zásoby. Něco na motor pasuje z Citroënů. Zásoby ze skladů Mototechny koupilo pár lidí a nyní je nabízejí k prodeji. Takže shrnuto: díly jsou, ale zásoby se tenčí,“ uzavírá Rudolf Jung.

  • Nejčtenější

Do Česka zamíří ojetiny po povodních. Takové auto je dobré jen do šrotu

Německo, Belgie a Nizozemsko, těžce postižené povodněmi ze závěru minulého týdne, patří mezi země, ze kterých se do...

Policie přebírá kodiaqy za čtvrt miliardy, Hamáček má elektrický enyaq

Skoro na den přesně před rokem prohlásil ministr vnitra Jan Hamáček, že octavie začínají být policistům malé. Jeho...

Zkusili jsme nejlepší nabíječku v ČR: doplní 1200 km/h, energii bere z vody

Je na ní 12 ultrarychlých nabíjecích stojanů, elektřina pochází výhradně z vodní elektrárny a má nadstandardní zázemí...

Nový problém pro elektromobily: Čína kontroluje dodávky magnetů

Západní svět, zejména Evropská unie, se rozhodl v zájmu záchrany planety v blízké budoucnosti nahradit spalovací...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

GLOSA: Stovka za dva miliony je výjimečný nesmysl, cenu mají jiné škodovky

Premium Zázrak, nebo důkaz, že svět se dočista zbláznil? Na české dražbě v Lysé nad Labem se vyšplhala cena Škody 100 z...

Ze sbírky na pohřeb Roma pozůstalí nedostali nic. Byl to podvod

Premium Měl mít velkolepý pohřeb. Balzamování, bíle lakovaná rakev z Ameriky, kočár tažený vraníky... Rodina Roma, který zemřel...

Klaus: Volby nic nepřinesou. Kolem covidismu a genderismu se bude chodit po špičkách

Premium Každý z nás by se měl sám rozhodnout, jakou míru opatrnosti vůči nákaze covidem chce zvolit, říká přesvědčeně bývalý...

Česko formuje domobranu. Výcvik může podstoupit každý, kdo má zbrojní průkaz

Premium Stát zakázal ozbrojené skupiny a lidem nabídl alternativu: absolvujte speciální kurz a můžete Česku pomáhat se zbraní....

  • Další z rubriky

Znáte Wikov, Pegaso nebo Veritas? Příběhy automobilek, kterým osud nepřál

Premium Vynález automobilu byl splněný sen několika šikovných chlapíků. Za rozmachem automobilismu byly splněné sny obrovského...

Toyota Celica: legendární drsňácké kupé ukončilo kariéru před 15 lety

Premium Toyota Celica je aktuálně mrtvé auto, i když její návrat může být jen otázkou dobře načasovaného marketingu. Projeli...

Mustang není jen legendární Eleanor. Houpavý divoch je esencí Ameriky

Premium Je to jedno z nejdůležitějších aut dějin amerického automobilismu. Dostal se přes oceán a vetřel se do snů motoristů po...

KOMENTÁŘ: Jak vás jízda s youngtimerem vyléčí z lásky ke starým autům

Premium Vlastnit osobité klasické auto typu Aston Martin nebo Rolls-Royce je krásná představa. Dokud s ním nechcete vyrazit na...

LETNÍ SOUTĚŽ: Už jste navštívili Archeopark Chotěbuz?
LETNÍ SOUTĚŽ: Už jste navštívili Archeopark Chotěbuz?

Vkládejte svoje tipy na výlety s dětmi a vyhrávejte hodnotné ceny po celé léto. Kam vyrazit tento týden? Navštivte třeba Archeopark Chotěbuz.

Zemřel slovenský herec Milan Lasica, zkolaboval přímo na jevišti

Ve věku 81 let zemřel slovenský herec Milan Lasica. Web sme.sk uvedl, že vystupoval se skupinou Bratislava Hot...

Možná neadoptujeme. Příprava s psycholožkou byla škola, říká Viktor Vincze

Viktor Vincze (30) promluvil o plánované adopci dítěte i návštěvách psycholožky, které absolvovali s manželkou Adélou...

Petr Rajchert si změnil příjmení a potřetí se oženil, manželka je těhotná

Zakládající člen kapely Chinaski Petr Hradil (rodným příjmením Rajchert) se v třiapadesáti letech potřetí oženil. Po...

Holanová: Rozvod s Šípem? Do vztahu se nám vloudila mlaďounká chybička

Rozhovor s Marcelou Holanovou vznikal v Chateau Šanov na soustředění s finalisty soutěže Muž roku 2021. Zpěvačka, která...

Zemřel František Nedvěd. Folkové legendě se vrátila rakovina plic

V třiasedmdesáti letech zemřel v neděli folkový muzikant František Nedvěd. Prohrál boj s rakovinou plic. Úmrtí na...