Sbírka plná paradoxů je k mání. Monacký kníže prodává auta svého otce

Monacký kníže Albert II. rozprodává další část sbírky automobilových skvostů svého otce Rainiera III. Aukce se uskuteční ve čtvrtek od 17 hodin v Monaku. Všech 38 nabízených exemplářů má překvapivě nízké odhadní ceny a prodávají se bez rezervy. Auto tedy změní majitele za jakékoliv, byť sebemenší nabídnuté peníze.

Současný monacký kníže Albert není ani trochu sentimentální. Zatímco jeho otec třicet let budoval rozsáhlou automobilovou sbírku, jemu stačilo pouhých sedm let, aby jí dokonale pustil žilou. S rozprodáváním otcových aut začal Albert už krátce po jeho smrti v roce 2005, teď jsou v nabídce monacké aukční síně Artcurial další čtyři desítky exemplářů. Tedy zhruba třetina všech exponátů, které Rainier za svůj život pořídil.

Kompletní katalog

Sbírka nyní čítá 142 veteránů, z nichž 38 je určeno na prodej - katalog ZDE

Nejstarší z nabízených vozidel je Berliet C2 Double Phaéton vyrobený v roce 1907 v Lyonu, jehož cenu experti odhadují na 20 000 až 30 000 eur (asi 511 000 až 766 000 korun). Třemi hvězdami dražby jsou dvoutunový šedivý Bentley z roku 1956, bezmála 30 let starý Mercedes Benz 500, který byl osobním vozem knížete Rainiera, a Panhard X19 z roku 1913.

Bentley S1 Berline s dřevěnou palubní deskou a sklopnými stolky ve své době platil za jedno z nejdražších vozidel na světě. Podle odhadů by měl být prodán za 25 000 až 30 000 eur, stejně jako Panhard, jehož kožená sedadla prý nejsou skoro vůbec popraskaná.

Aukční síň nabídne ale i vozy pro skromnější milovníky veteránů. Na prodej bude například bílý třídveřový Fiat 500 z roku 1971, jehož cena se odhaduje na 6 000 až 10 000 eur.

Do aukce jdou i čtyři americké armádní automobily z druhé světové války, kterých si prý kníže mimořádně cení.

Vozy nejvíce spjaté s monackou knížecí rodinou ale knížectví neopustí, tvrdí správce Albertovy sbírky Philippe Renzini.

Je to třeba zelený Renault Floride z roku 1959 Albertovy matky, zesnulé monacké kněžny Grace.

Podle agentury AFP chce monacký panovník svou kolekci rozšířit o jiné modely.

Oficiálním důvodem prodeje, který aukční síň uvedla na úterní tiskové konferenci, je nedostatek místa. Monako, rozkládající se na pouhých dvou kilometrech čtverečních, nemá Rainierovu sbírku kam zaparkovat. Také Albert má slabost pro zajímavá auta, kterými chce kolekci zkvalitnit. Kníže se přitom odvolává na otcovy plány z roku 1998, kdy údajně sám vytipoval několik aut, která chtěl prodat.

Rainierovo poťouchlé muzeum

Adresu Terrasses de Fontvieille lze minout jen v případě, že návštěvník připlachtil do Monaka prohrát své peníze a nikoliv si knížectví opravdu prohlédnout. Nachází se tu jedno z deseti monackých muzeí, právě to, které ukrývá Rainierovu automobilovou sbírku. Kdo obětuje šest eur, zjistí toho o nejslavnějším monackém panovníkovi daleko víc než z biografických knih o jeho manželce, krásné americké herečce Grace Kellyové. Především to, že Rainier nebyl žádný snob, jakkoliv by mu to kvůli všeobecné atmosféře v jeho zemi nemohl nikdo vyčítat. 

Průměrný automobilový sběratel by Rainiera označil za amatéra, kníže nakupoval všechno, co se mu líbilo. Nehleděl přitom na to, jak je auto vzácné nebo jestli v muzeu utvoří zajímavou kolekci od jedné značky. Jeho sbírka byla především poťouchlá: stavěl lidová auta vedle superluxusních limuzín, čímž zcela určitě nejednoho návštěvníka přivedl do rozpaků. Rainierův jemný smysl pro paradox nesdílí patrně jeho syn Albert. Oficiálně má sice rád automobilový sport, ale zatím se nejvíc proslavil nákupem elektromobilu pro svoji snoubenku. V rámci kampaně proti globálnímu oteplování.

Nový vládce Monaka by však ještě mohl veřejnost překvapit. V interview pro místní televizi se divákům svěřil, že v únoru koupil od holandského sběratele auto značky Sunbeam. Vůz přivezený ze Spojených států má být přesně tím, ve kterém jeho matka Grace jezdila v roce 1955 ve filmu Alfreda Hitchcocka Chyťte zloděje.

Volkswagen Brouk ze sbírky monackého knížete Rainiera III.

Brouk z druhé ruky

Jedno je jisté, po čtvrteční aukci přijde Rainierovo muzeum o atmosféru cíleně budované neokázalosti. Zmizí z něj například modrý volkswagen brouk, který tu měl své čestné hned místo vedle zlatého Rolls-Royce Silver Shadow. Rainier brouka koupil z druhé ruky při návštěvě Londýna od muže, který si jej přivezl z Kanady.

Jde o americkou verzi s motorem 1,6 se vstřikováním paliva a bílými koženkovými sedačkami. Aukční síň uvádí, že právě zachovalé čalounění odpovídá nízkému stavu na tachometru, který hlásí pouhých 13 000 ujetých mil. Auto má i antikorozní nátěr od firmy Bondeco s certifikátem doživotní záruky proti prorezivění. Ta však údajně pozbyla platnosti tím, že auto změnilo majitele. Kromě vadného elektrického palivového čerpadla je prý vůz v naprostém pořádku. Aukční síň očekává, že nový majitel za knížecího brouka zaplatí v přepočtu 100 000 až 150 000 korun.  

Za stejné peníze by se měl prodat i první poválečný model od Peugeotu s číslem 203. Fiat 500 s výbavou Abarth z roku 1971 nebo nejslavnější britské auto všech dob Austin Seven vyrobený v roce 1933 by měl změnit majitele za částku mezi 150 000 až 250 000 korunami.

Mercedes SEC 500 AMG ze sbírky monackého knížete Rainiera III.

I když v zadní části muzea ukrývá veřejnosti nepřístupné automobilové dílny, kde nabízená auta procházela pravidelným servisem, tu a tam je třeba do knížecího auta investovat další peníze. Například Bentley S1 z roku 1956 bude po svém budoucím majiteli vyžadovat opravu brzd. Zato nové palivové čerpadlo pro Mercedes 500 SEC v úpravě AMG, kterého si Rainier koupil v roce 1983 pro osobní potřebu, ještě před prodejem vozu zaplatil a nechal namontovat knížecí palác.

Koncept pro knížete

Rainier si na dobrá auta potrpěl a uměl vybrat ta nejlepší. To nejzajímavější měl ale jen půjčené.

V roce 1967 vyvezl svou ženu, jednu z nejkrásnějších hereček padesátých let Grace Kellyovou, na netradiční vyjížďku při příležitosti konání velké ceny Monte Carla.

Na veřejnosti se tehdy pár ukázal v úžasném konceptu Lamborghini Marzal. Ten rok jej představila karosárna Bertone. Dílo geniálního Marcella Gandiniho je i na dnešek velmi futuristické. Byla to oslava prostoru, příklad dokonalého, čistého, silného, futuristického designu.

Marzal svými ostrými liniemi předznamenal podobu sériového Lamborghini Espada, který se vyrábělo od roku 1968 dalších deset let a bylo to první čtyřmístné Lamborghini. Design produkčního auta z marzalu výrazně vycházel, ale třeba převratné průhledné dveře, které se otvíraly vzhůru, mu chyběly.

Říká se, že to je jedno z nejdůležitějších lamborgini všech dob. Ne pro ty čtyři a půl metru čtverečního skla, které nechávají nahlédnout do interiéru, ale pro jednoduše geniální klínovitý tvar.

V té době byla šlágrem nabídky Lamborghini Miura, která byla krásná, ale konvenční. Z ní má ale koncept s "rentgenovou" karoserií vypůjčenou techniku a stojí na jeho prodlouženém šasi.

Na marzalu se projevila genialita Marcella Gandiniho, která vyvrcholila Countachem, prvním supersportem moderního tvaru přikrčeného klínu. Od té doby vlastně nikdo nic lepšího nevymyslel. Aspoň u Lamborghini ne, ty už budou asi navždy hranatě klínovité.

Žádné jiné lambo už nikdy nemělo tak malý motor: marzal totiž dostal dozadu napříč uložený řadový dvoulitrový šestiválec, což byla vlastně půlka motoru z miury. Důležitý byl komfort a prostor pro posádku, ne rychlostní výkony. I když 175 koní na rychlou jízdu podle tehdejších měřítek bohatě stačilo.

Marzal se loni v dubnu objevil v aukci, neznámý kupec za něj zaplatil 2,1 milionu dolarů. O aukci Bertoneho klenotů ČTĚTE ZDE

Alespoň fotkou Grace Kelly a Rainiera v Marzalu se chlubí muzeum Lamborghini v Sant´Agatě Bolognese.