Nekonečně dlouhý bílý VAZ-2101 s luxusním interiérem postavil Attila Horvath. Nechybí sklenky na ruské "šampaňské", přenosný televizor, ani CD přehrávač a portrét Lenina. Samozřejmostí jsou zatmavená okna. Výbava se drží luxusu v podání sedmdesátých let minulého století: dřevo není dřevem a kůži zastoupila koženka.
Horvath se svým nóbl žigulíkem pochlubil v maďarské metropoli na zbořeništi po zbourané fabrice. Při přestavbě sovětského vozu na luxusní pojízdný obývák se inspiroval u limuzín amerických kapitalistů: kabina je prodloužená v prostřední části, dveře jsou až na konci. Klubovka pro schůzování, veselení se a cestování je na boku. Řidič sedí za zástěnou, aby společnost nerušil nebo nevyslechl, co vědět nemá.
Žigulíky - v krátkém provedení a bez televize - patřily za dob pětiletek a prvomájových průvodů k tomu lepšímu, co zájemcům o nové auto po noci před Mototechnou nabídli. V roce 1978 měla Lada 1200 na cenovce 58 000 Kčs, Lada 1300 byla o šest a kombík Universal o osm tisíc dražší.
Žigulíky (jméno mají podle Žigulevských hor) loni slavily čtyřicáté narozeniny značky (čtěte ZDE). VAZy 2101/2102 měly původ ve Fiatu 124, fabrika v ruském Togliatti dodnes vyrábí jejich modernizovanou verzi označenou VAZ 2107.
