Kam se poděla Sýrie z prvních stránek novin a z priorit světových lídrů? Západ o ni ztratil zájem a přenechal ji regionálním velmocem. Pokud ale včas neobjevíme, proč je pro nás Sýrie dál důležitá, spustíme sled událostí, které vyvrcholí další migrační vlnou do Evropy, píše velvyslanec v USA Hynek Kmoníček.
Sýrie, objevující se na mapách západního zájmu vždy jen na chvilku, vesměs po opakovaném konfliktu s Izraelem, a hned zase mizící za závojem našeho zapomnění, se v posledních dvou letech opět navrátila do normálu nového Blízkého východu.
Ten je – namísto neměnných tváří diktátorů staré předvídatelné doby minulého století – po arabském jaru plný tváří mužů, kteří teď buď bojují o udržení moci na nějaké části svého víceméně teoretického území vlastního státu (syrský prezident Bašár al-Asad, jemenská či libyjská vláda), anebo se snaží svoji dočasnou pozici přeměnit v něco trvalejšího, co nebude záležitostí jednoho volebního cyklu, jako je tomu v západních demokraciích (například egyptský prezident Abd al-Fattáh as-Sísí či saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán).
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.
