Nezdravé stravovací návyky měly v roce 2017 na svědomí zbytečnou smrt 11 milionů lidí po celém světě. To je víc, než kolik zabije kouření tabáku (8 milionů úmrtí). Kardiovaskulární onemocnění ústící v infarkty a mrtvice byly hlavními příčinami smrti v důsledku špatného jídelníčku. Následují různé druhy rakoviny a cukrovka 2. typu. Téměř polovina lidí byla mladších 70 let. Tvrdí to studie Institutu pro měření a hodnocení zdraví (IHME) v americkém Seattlu publikovaná v lékařském časopise Lancet Medical Journal.
Vlády a experti po celém světě nabádají, aby lidé omezili přísun nezdravého jídla, jako je zpracované maso, cukr a transmastné kyseliny (ty jsou přítomné v živočišných tucích a vznikají také přepalováním tuků při úpravě jídla na vysokých teplotách). Už méně se ale zdůrazňuje, že by lidé měli jíst víc nutričně kvalitních potravin, jako jsou celozrnné výrobky, ovoce a zelenina, píše Bloomberg. Omezovat kázání jen na tučné, sladké a přesolené jídlo nestačí, míní studie. Lepší je propagovat zdravé způsoby stravování.
Jak jedí chudé rodiny? Před výplatou o chlebu, po ní pizza a ovoce |
Její autoři zjistili, že zlepšení skladby toho, co jíme a pijeme, by ročně mohlo zachránit jeden z pěti životů. Ačkoli stravovací návyky se zem od země liší, nedostatek celozrnných potravin, ovoce a zeleniny a přebytek sodíku (v soli) má celosvětově na svědomí polovinu všech úmrtí spojených se způsobem stravování, píše list Guardian.
„Logicky dochází k nahrazování. Když lidé zvýší přísun něčeho, vede to k poklesu konzumace něčeho jiného,“ říká hlavní autor výzkumu Ashkan Afshin.
Země, jejichž jídelníček je založený na tzv. středomořské stravě, jedí víc ovoce, zeleniny, ořechů a luštěnin. Jako ty lepší příklady Afshin uvádí Libanon, Izrael nebo Írán. „Žádná země ale nemá optimální míru konzumace zdravého jídla,“ dodal.
Autoři tvrdí, že jejich studie je nejkomplexnější analýzou zdravotních dopadů stravovacích návyků, která kdy byla provedena. Sledovali 15 různých živin, pro zdraví špatných i dobrých. Hlavními rizikovými faktory byly přemíra soli, málo celozrnných potravin, ořechů, ovoce, semínek, zeleniny a omega-3 mastných kyselin z ryb a mořských plodů. Mezi dalšími riziky vynikla přílišná konzumace červeného a průmyslově zpracovaného masa a slazených nápojů, málo mléka a vlákniny.
Nejmenší míru úmrtnosti způsobené špatnými stravovacími návyky měl Izrael (89 na 100 tisíc úmrtí). Následuje Francie, Španělsko a Japonsko. Česká republika měla 274 úmrtí na 100 tisíc obyvatel (víc než USA s počtem 171), poslední je Uzbekistán s hodnotou 892.
TEST DNES: V dětských příkrmech chybí kalorie i tuk, solí a kořením se nešetřilo |
Profesor Harvardské univerzity Walter Willett a spoluautor studie říká, že výsledky výzkumu jsou v souladu s nedávno publikovanou analýzou výhod nahrazení červeného masa rostlinnými zdroji bílkovin pro kardiovaskulární zdraví lidí a také zdraví celé planety.
Tom Sanders, emeritní profesor výživy a dietetiky na londýnské King’s College, ovšem podotýká, že studie příliš zdůrazňuje jednotlivé složky potravy, místo aby brala v úvahu celkový jídelníček. „Obezita je hlavním rizikovým faktorem rozvoje cukrovky 2. typu stejně jako rakoviny. Je způsobená nadbytkem energie přijaté z jídla spíš než specifických složek, jako je cukr.
„Populace v rostoucí míře přijímá sedavý životní styl, což je hlavním důvodem nerovnováhy mezi přijatou a vydanou energií. Kvůli lepší dostupnosti vysokoenergetického jídla (více kalorií na gram) je snadné se přejíst,“ míní.
