Jsme dobrý spojenec po dvaceti letech?
Rozhodně ano. Jsme viditelným a respektovaným partnerem. Postavení České republiky dokládá i jmenování našich zástupců do nejvyšších míst ve velitelských strukturách a dalších vrcholných orgánech, včetně funkce předsedy vojenského výboru NATO.
Čeští vojáci mají u spojenců vysoké renomé. Vždy patřili a patří k těm nejlepším. To prokazují nejen při společných cvičeních, ale také během nasazení v zahraničních operacích.
Lubomír Metnar Vystudoval Vyšší policejní školu Ministerstva vnitra ČR, Ostravskou univerzitu v Ostravě, specializace ekonomika, obchod a služby, má titul magistra z pedagogické fakulty téže vysoké školy. Prošel protiteroristickým kurzem ATAP v USA pod záštitou OSN a kurzem „Assessment Centre – posuzovatel“ při Policejním prezidiu ČR. Ministrem obrany je od června 2018, předtím byl od prosince 2017 ministrem vnitra. V letech 2014–2017 působil jako bezpečnostní ředitel ve společnosti VÍTKOVICE, předtím byl náměstkem ministra vnitra pro vnitřní bezpečnost a vedoucím vedoucí oddělení násilí odboru obecné kriminality Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje. |
Dnes se hrdě účastníme například mise eFP v Pobaltí, která je důležitou zprávou potenciálnímu nepříteli, že jako členové NATO jsme jednotní. Jsme aktivní v koaličních silách v Afghánistánu, Iráku, poskytujeme ochranu vzdušného prostoru spojencům, kteří to potřebují, přispíváme do operací krizového řízení, zapojujeme jednotky do pohotovostních sil rychlé reakce NATO.
Zdá se, že obrana a bezpečnost obecně se stává po letech nezájmu znovu důležitým společenským tématem, je to tak?
Žijeme v době, kdy se dramaticky změnilo bezpečnostní prostředí, a objevily se nové nebo zesílily dříve přehlížené hrozby. Například mezinárodní terorismus nebo hybridní hrozby v kybernetickém prostředí, které před deseti či dvaceti lety nehrály takovou roli. Je tedy přirozené, že v celé společnosti roste zájem o bezpečnost a obranu.
Nebýt členy aliance, nemuseli bychom být schopni zajistit obranu České republiky ze všech směrů jen vlastními silami. Museli bychom mít daleko širší záběr a stálo by nás to daleko víc peněz než dvě procenta HDP, což je obranný rozpočet, kterého podle našich závazků dosáhneme v roce 2024.
Jaká byla vaše tehdejší očekávání od toho, že vstoupíme do NATO?
NATO pro mě vždy představovalo především organizaci zajišťující obranu a bezpečnost členských zemí. Náš vstup jsem v roce 1999 jednoznačně vnímal jako krok správným směrem, a na tom se nic nezměnilo ani po 20 letech. Členstvím v NATO Česká republika definitivně zakotvila mezi demokratickými zeměmi a ukázala svou prozápadní orientaci. Vstup do aliance byl předpokladem pro další rozvoj naší armády a získávání nových zkušeností.
Naplnila se tato vize, nebo je dnešní realita jiná?
Naše aktivní členství v NATO přináší své výsledky. Česká republika dnes patří k těm nejbezpečnějším zemím na světě. Díky množství společných mezinárodních cvičení a působení v misích máme perfektně vycvičené vojáky, kteří jsou schopni efektivně spolupracovat s našimi spojenci. Zkušenosti získané během našeho členství v alianci pomohly armádě a jejím vojákům dospět. Nejen jako ministr obrany České republiky, ale především jako občan této země jsem hrdý na to, že jsme jejím respektovaným a zodpovědným členem.
Pravdou je ale i to, že v oblasti obranného rozpočtu nebo budování schopností stále doháníme dluhy z minulosti. Proto pracujeme aktivně a soustavně na řadě strategických vyzbrojovacích projektů, jejichž dokončení pomůže k další modernizaci armády.
Bude muset NATO dál dokazovat důvody ke své další existenci?
Myslím si, že NATO svými činy jednoznačně a každodenně dokazuje opodstatněnost své existence. I tak nesmíme přestat občanům připomínat a vysvětlovat výhody a záruky, které aliance a členství v ní skýtají.
Jakou roli či role by měla Aliance v další dekádě hrát?
Je třeba nadále posilovat bezpečnost a stabilitu v celé euroatlantické oblasti. Vznikající hrozby je třeba podchytit včas a v dostatečné vzdálenosti od nás. Bude nutné pružně a rychle reagovat na nové výzvy, které se objeví v důsledku rychle se rozvíjejících informačních technologií a změn bezpečnostního prostředí, které je stále méně stabilní a více nepředvídatelné.
Aliance bude muset stále rychleji rozvíjet prostředky pro zabezpečení obrany proti kybernetickým a hybridním útokům, posilovat obranu před terorismem a zamezovat šíření dezinformačních kampaní. To předpokládá stále vyspělejší obranné technologie, na jejichž vývoj bude nutno vynakládat odpovídající finanční zdroje.
Jak k tomu může přispět Česká republika?
Již dnes je hlavní prioritou resortu obrany v co nejkratším čase dokončit strategické vyzbrojovací projekty a připravit další akvizice zbraňových systémů, které jsou nezbytné pro moderní a funkční armádu 21. století. Armáda ČR bude nadále zvyšovat počty vojáků i příslušníků aktivní zálohy. Již v roce 2025 má armáda mít 30 tisíc vojáků z povolání a 5 tisíc příslušníků aktivní zálohy.
SPECIÁL: Naše bezpečnost není samozřejmostPříloha k 20. výročí vstupu České republiky do NATO |
V oblasti kybernetické obrany je připravena novela zákona o Vojenském zpravodajství, která umožní, aby byla republika schopná efektivně získávat poznatky o kybernetických hrozbách, detekovat, že dochází nebo se schyluje ke kybernetickému útoku, určit odkud přichází a zabezpečit aktivní obranu.
Postupně rostou výdaje na obranu. Rozpočet pro rok 2019 představuje nárůst o téměř 8 miliard oproti roku 2018 a do konce roku 2021 by měl podíl výdajů dosáhnout minimálně 1,4 procenta HDP. Konečný cíl dvě procenta HDP v roce 2024 jsem již zmínil.
Troufnete si odhadovat, jak bude Aliance vypadat za dalších 10 či 20 let?
Podstata musí zůstat stejná. Zajistit ochranu obyvatel a území členských zemí na principu kolektivní obrany a vzájemné solidarity. Dá se předvídat, že k tomu bude potřebovat stále sofistikovanější technologie a především armády schopné boje s vysokou intenzitou a velmi rychlou reakcí. V souvislosti s rostoucími hybridními hrozbami bude aliance nucena reagovat adekvátní obranou, a to především proti útokům nepravidelných sil, které budou kombinovat symetrické i asymetrické způsoby vedení bojových operací.
Které země, podle vás, mají šanci stát se dalšími členskými státy?
Aktuálně je tomuto cíli velmi blízko Severní Makedonie, které k rozšíření NATO na 30 států stačí ratifikace parlamentů všech členských zemí. Myslím, že dveře jsou otevřené všem demokratickým zemím, kteří chtějí sdílet naše společné hodnoty a být součástí kolektivní obrany.
