„Nejvýznamnější investice, které obrovskou měrou snížily množství emisí v ovzduší, se týkaly velkých zařízení – aglomerací, vysokých pecí a ocelárny. Tyto se uskutečnily v letech 2013 až 2015 a snížily množství prachu ve srovnání s předchozím obdobím o 75 procent,“ uvedla mluvčí Třineckých železáren Petra Macková Jurásková.
Huť za posledních pět let investovala tři miliardy a využívá tkaninové filtry, které zachytí i jemné částice prachu. Ty eliminují prach také v provozech ArcelorMittalu Ostrava, kde za posledních pět let opatření spolkla pět miliard a údržba filtrů ročně vyjde na 200 milionů.
„Nacházíme se na hranici toho, co jsme pomocí současných nejlepších technik schopni dosáhnout. Technologie, které by nám umožnily vyrábět ocel zcela bez emisí, neexistují, byť tkaninové filtry zachycují prach s více než 99procentní účinností,“ řekla mluvčí ArcelorMittalu Barbora Černá Dvořáková.
Opatření snížila množství emisí velmi výrazně. Zatímco v roce 2007 třinecká huť vypouštěla okolo tisíce tun tuhých znečišťujících látek, při přibližně stejném objemu výroby v roce 2017 vykázala 146 tun emisí těchto částic. Ostravská huť za rok 2017 hlásí 309 tun emisí prachu, o pět let dříve to bylo 519 tun, na přelomu tisíciletí se její emise prachu pohybovaly „u dvou tisíc“.
Podniky se teď zaměřují na takzvané fugitivní, tedy nekomínové emise. Do opatření, která sníží prach například ve skladovacích prostorech, míří další stamiliony, objem snížení produkce prachu už však výrazný nebude.
A netýká se to jen hutí, kompletní modernizaci již má za sebou většina podniků, třeba dětmarovická elektrárna.
„V roce 2017 vypustila Elektrárna Dětmarovice devadesát tun tuhých znečišťujících látek. Pro srovnání, v roce 1983 to bylo 6 525 tun,“ uvedl mluvčí skupiny ČEZ Vladislav Sobol s tím, že podíl vlivu velkých zdrojů se zásadně snížil.
„Zvýrazňuje se podíl lokálních topenišť na znečištění“
Ukazují to i čísla krajského úřadu. Podle těch z roku 2003 vypustily velké a střední zdroje 4 887 tun prachu, což tvořilo 55procentní podíl na znečištění ovzduší v kraji. V roce 2016 to bylo 1 290 tun a 31 procent.
„Význam průmyslu jako znečišťovatele klesá, naopak se zvýrazňuje podíl lokálních topenišť. Provozy budou v současné době investovat vysoké částky na malé snížení emisí. Za dané situace vidíme nejvyšší prioritu v kotlíkových dotacích. Každá vložená koruna zde má podstatně vyšší efekt,“ sdělila mluvčí krajského úřadu Nikola Birklenová.
S průmyslovými podniky se nyní vyjednávají dobrovolné dohody. Naposledy ji kraj uzavřel s bohumínským Rockwoolem, jenž do dvou let výrazně sníží kamionovou dopravu, zvýší péči o úklid vnitropodnikových ploch a cest i o zeleň.
„Hlavním cílem je najít další opatření, která povedou k lepší kvalitě ovzduší nad rámec legislativních požadavků. V současné době jednáme s Veolií nebo ArcelorMittalem Ostrava,“ dodala Birklenová.
