O tom, jak jsou muslimové vnímáni v zemích západní a severní Evropy, už v červnu americká organizace Pew Research Center informovala. Nyní porovnala získaná data s východní částí Evropy a rozdíly jsou vidět na první pohled.
Muslimy mají na Západě nejméně rádi Italové, nevadí naopak Nizozemcům |
Zatímco ve Španělsku by s muslimem v rodině nemělo problém 74 procent obyvatel a v Nizozemsku až 88 procent, v Polsku by muslima s otevřenou náručí přijalo jen 33 procent lidí. Na Ukrajině takto odpovědělo 25 procent respondentů, v Litvě a Bělorusku pak jen 16 procent.
Nejméně se však podobná představa podle studie zamlouvá Čechům. Pouhých 12 procent respondentů by bylo ochotných přijmout mezi sebe člověka, který vyznává islám. Nižší procento zjistila studie už jen v Arménii, kde kladně odpovědělo jen sedm procent lidí.
Ve srovnání s bratry Slováky je české procento ještě markantnější - na Slovensku by totiž muslima uvítalo 47 procent dotazovaných. Ani mezi mladými Čechy ve věku od 18 do 34 let se přístup příliš neliší, muslima by přijalo jen 16 procent z nich.
K židům jsou vstřícní všude v Evropě. Kromě Bosny
Tazatelé se ve studii ptali i na to, jak přijatelná by pro respondenty byla situace, že by se jim v rodině objevil žid. Ukázalo se, že obyvatelé jak západní, tak východní Evropy by s tím problém neměli.
Nejpřívětivější jsou opět Nizozemci s 96 procenty kladných reakcí a nad 90 procent se čísla dostala i ve Skandinávii. V bývalém východním bloku jsou vůči židům nejotevřenější Slováci, přijalo by je až 73 procent. Češi se v tomto případě dělí téměř na polovinu. Žid by nevadil 51 procentům lidí.
Téměř ve všech zemích Evropy bez ohledu na polohu na mapě by lidé u rodinného stolu viděli raději židovského než muslimského příbuzného. Jedinou výjimkou je většinově muslimská Bosna a Hercegovina - muslima by tam přijalo 42 procent lidí, kdežto žida jen 37 procent z nich. Nejmenší rozdíly pak mezi židy a muslimy dělají Portugalci, kde je 70 procent lidí pro vyznavače muslimské a 73 procent pro vyznavače židovské víry.
Ateismus vládne evropské mládeži. A Češi znovu vedou, říká průzkum |
Dotazník se Evropanů ptal také na to, zda je křesťanská víra důležitá pro to, aby byl člověk „pravým“ občanem jejich národa. V západní Evropě tomu největší důraz přikládají Portugalci se 62 procenty, ve východní pak Arméni s 82 procenty.
Nejméně důležitou je víra ve Svatou trojici a Ježíše pro Lotyše a Švédy. Správného Čecha také víra z nikoho neudělá pro 78 procent českých respondentů. Náboženství je totiž v životě důležité jen pro 7 procent oslovených Čechů a v Boha věří jen 29 procent z nich. Rekordem je v tomto ohledu Gruzie, kde věří 99 procent dotazovaných. Češi ovšem věří i v osud (43 procent), ďáblovo oko (21 procent) a reinkarnaci (23 procent).
Ve východní Evropě je pro pocit, že člověk sdílí jejich národní identitu, důležitý i fakt, že se do dané země narodil. Nejvíce na tom záleží Rumunům (88 procent), Bulharům (85 procent) a Maďarům (83 procent). Na Západě je to nejdůležitější pro Portugalce (81 procent), kteří předběhli i Čechy (78 procent). Nejméně důležité je to pro Švédy (22 procent).
Pro respondenty napříč zeměmi je také podstatné, aby případní spoluobčané ovládali národní jazyk. U Čechů si to myslí 95 procent lidí. Příliš na tom nezáleží jedině Bělorusům (54 procent).
Čechům nevadí svatby gayů ani potraty, trhli se tak od Východu
Kromě náboženství se pak výzkumníci ptali i na kulturu jednotlivých národů a pocity jejich obyvatel vůči ní. V tomto ohledu jsou nejhrdější Řekové. S větou „náš národ není perfektní, ale naše kultura je lepší než ostatní“ souhlasí 89 procent z nich. Autoři studie se shodují, že obecně jsou občané Východu, kam řadí i Řecko, na své kulturní bohatství pyšnější než lidé na Západě.
Zatímco 55 procent Čechů a Poláků se zmíněnou myšlenkou souhlasí, ve Španělsku se na svou kulturu dívá s hrdostí jen 20 procent a ve Švédsku 26 procent lidí.
Mezi národy Západu a Východu však jako by znovu stála zeď, pokud jde o přístup k manželství lidí stejného pohlaví. Na Západě ho lidé obecně schvalují, a to nejvíce ve Švédsku (88 procent). Na Východě je tomu opačně a nejvíce svazky mezi lidmi stejného pohlaví vadí Gruzínům (95 procent).
Výjimkou je v tomto případě Česká republika. Možnost vzít se by gayům a lesbám dopřálo 65 procent lidí. Na Slovensku jsou pak tábory naprosto stejné, 47 procent je pro, 47 procent proti a zbytek neví. Češi jsou spíš na Západě, také pokud jde o otázku potratů. Povolilo by je 84 procent z nich.
