Rozsáhlá studie americké organizace Pew Research Center zveřejněná tento týden se zaměřila především na roli náboženství v západoevropské společnosti. Zúčastnilo se jí 24 600 dospělých respondentů rozdělených podle toho, zda jsou praktikující nebo nepraktikující křesťané či bez náboženského vyznání. Průzkum proběhl v období mezi dubnem a srpnem loňského roku.
V otázce otevřenosti vůči jiným náboženským skupinám dostali respondenti hypotetický dotaz, jestli by byli ochotni přijmout žida či muslima jako svého souseda, případně rovnou coby člena rodiny. Většina tázaných odpověděla kladně, zejména v případě židů coby sousedů se medián odpovědí ve všech zemích pohyboval těsně pod devadesáti procenty.
V případě muslimů je už medián nižší - za sousedy by je přijalo v průměru 83 procent Západoevropanů. To je ovšem průměr, rozdíly mezi jednotlivými státy jsou výrazné. Zatímco v Itálii by coby sousedi nevadili 65 procentům dotázaných a 21 procentům ano, v Nizozemsku by s nimi klidně sousedilo 96 procent lidí a jen tři procenta by s tím měla problém.
VÝSLEDKY PRŮZKUMU: Akceptovali byste židy/muslimy za sousedy?
Respondenti však odpovídali na ještě osobnější otázku, než je sousedství. Výzkumníci se jich ptali, zda by židy či muslimy byli ochotni přijmout jako členy své rodiny. A zde se rozdíl v odpovědích ještě prohloubil.
Nejvíce negativně se k otázce opět postavili Italové. 43 procent jich řeklo jasné ne a stejně tak 43 procent jasné ano, 14 procent zbývajících nevědělo, jak se rozhodnout
Nesouhlas s muslimy v rodině je však patrný i v jiných zemích. Nesouhlasilo by s tím také 36 procent Britů, 34 procent Rakušanů či 33 procent Němců. Naopak nejmenší výhrady k tomu měli opět Nizozemci. Vadili by v rodině jen devíti procentům z nich. Větší problém by s tím neměli ani Norové (13 %) či Švédové (14 %).
VÝSLEDKY PRŮZKUMU: Akceptovali byste židy/muslimy za členy rodiny?
Křesťané jsou méně tolerantní než lidé bez vyznání
Otevřenost vůči jiným náboženstvím se v Německu hodně odvíjela od náboženského přesvědčení samotných respondentů, poukázal server Deutsche Welle. Muslima v rodině si nepřeje 51 procent německých katolíků, naproti tomu z řad protestantů to je pouze 16 procent.
I v dalších odpovědích na konkrétní dotazy odpovídali protimuslimsky výrazně častěji katolíci než protestanti. Například na otázku, zda by muslimským ženám mělo být zakázáno nosit náboženské oblečení, odpovědělo kladně 16 procent německých protestantů, ale už 31 procent německých katolíků. Také na otázku, zda sdílí pocit, že se kvůli počtu muslimů cítí ve své zemi jako cizinci, odpovědělo kladně 19 procent německých protestantů, ale katolíků mnohem víc - 31 procent.
Celkově se napříč západní Evropou ukázalo, že křesťané, ať už praktikující, či nepraktikující, jsou vůči náboženským menšinám a přistěhovalcům méně tolerantní než občané bez náboženského vyznání. Nejotevřenější pak jsou podle studie Nizozemsko a Norsko, ve kterých na většinu otázek odpovědělo odmítavě méně než deset procent respondentů.
