Inspektoři: Každý třetí středoškolský angličtinář nemá kvalifikaci

Od letošního školního roku se jazyk na základních školách povinně vyučuje už od třetí třídy. Školám přitom stále chybí kvalifikovaní učitelé. Upozornila na to výroční zpráva České školní inspekce. Podle ní je na základních školách čtvrtina nekvalifikovaných angličtinářů, na střední pak více než třetina. Číslo se neustále zvyšuje.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Sehnat vystudovaného učitele angličtiny je pro ředitele základních a středních škol stále větší problém. Chybí peníze i lidé, kteří by splnili požadavky ministerstva školství.

Podle čerstvé výroční zprávy České školní inspekce nemá čtvrtina učitelů angličtiny na základních školách potřebnou kvalifikaci, na středních školách je to dokonce více než třetina pedagogů, 17 procent z nich pak nemá vystudovanou vysokou školu.

Jazyk ve školce

Jazykovou výuku nabízí přes 50 procent mateřských škol. Podle odborníků je totiž nejvhodnější začít s cizím jazykem právě v předškolním věku. V kontrolovaných školkách chodila z celkového počtu 5257 dětí na angličtinu pětina. V malých školkách se do výuky zapojilo dokonce přes 46 procent dětí. Výuku zajišťovali většinou externisté, ti ale často nemají kvalifikaci pro vzdělávání malých dětí.

ČTK

"Problém se týká především středních odborných škol a učilišť. Gymnázia si oproti tomu vedou dobře," řekl pro iDNES.cz mluvčí inspekce Libor Vacek. Na gymnáziích učí asi 97 procent kvalifikovaných učitelů angličtiny.

Ubývá také rodilých mluvčích, kteří ve srovnání s devadesátými léty z českých škol téměř vymizeli.

"I od nich je totiž požadováno pedagogické vzdělání a ne všichni jsou ochotni si je doplnit. Pro studenty jsou přitom důležití, protože jsou v praktickém procvičování jazyka nejlepší. Spoustě rodilých mluvčích chybí pedagogické vzdělání. V lepším případě mají na výuku alespoň talent, jindy ani to," dodal Vacek.

Velké rozdíly jsou mezi jednotlivými kraji. Nejhůře jsou na tom karlovarské základní školy. Kvalifikovaní kantoři chybí v 88,5 procentech škol.

Co se týká jazykového vzdělávání obecně, je podle inspektorů problém už v samotném systémovém nastavení. V Česku prý chybí národní koncepce jazykového vzdělávání, chybí také motivace žáků k získání certifikované jazykové zkoušky.

Ministerstvo: zprávu nejprve zanalyzujeme

Zda má ministerstvo školství na tento problém nějaký lék, zatím není jasné. K novým poznatkům inspekce se nevyjádřilo.

"Ministerstvo se v tuto chvíli nemůže k závěrům výroční zprávy vyjadřovat. Probíhá teprve připomínkové řízení, zprávu ještě vůbec nestihlo projednat vedení ministerstva. Bude třeba ji analyzovat a podrobit kontrole validitu údajů ve zprávě uvedených," vzkázala ředitelka odboru vnějších vztahů ministerstva Kateřina Böhmová.

Školy shání angličtináře těžko

Problém přitom trvá již několik let a podle inspekce ještě narůstá. Že jsou kvalifikovaní angličtináři nedostatkovým zbožím, potvrzují i ředitelé škol.

"Já mám veliké štěstí, že jsem kvalifikované angličtináře sehnala. Ale o tom problému víme, na nedostatek angličtinářů si stěžují všichni mí kolegové," uvedla ředitelka plzeňské Masarykovy základní školy Marta Jakešová.

"Jsme malá škola, máme dva učitele angličtiny. Na druhém stupni učí kvalifikovaný aprobovaný pedagog, na prvním stupni učí angličtinu paní vychovatelka, která vyučuje i nepovinnou angličtinu od první třídy. Oba mají potřebné jazykové kurzy a certifikáty," sdělila ředitelka základní školy Gajdošova v Ostravě Anna Krasulová.

Vacek: Špatný učitel může zhoršit kvalitu maturit z jazyka

Co znamená "nekvalifikovaný učitel", má pro jazyk potřebné vzdělání?
Ti, které inspekce vede v kolonce "nekvalifikovaný učitel" nemusí být přímo nevzdělaní. Inspekce se řídí předpisy ministerstva školství a řadí sem tedy všechny, kteří nesplňují přesné podmínky. Nekvalifikovaný učitel může být ten, který sice má obecnou pedagogickou kvalifikaci, ale chybí mu specifická kvalifikace na výuku jazyka. Nebo může mít jazykové vzdělání a certifikát z jazyka, ale chybí mu pedagogické minimum. Dalším z příkladů může být učitel vyučující žáky prvního stupně, který má kvalifikaci na výuku jiného stupně. Těch možností je hodně.

Znamená nekvalifikovaný učitel nekvalifikovanou výuku? Může třeba snížit úroveň jazykových znalostí studentů u maturit?
Na kvalitě znalostí se to samozřejmě podepsat může. Výuka jazyka má svá specifika, proto je na ni potřeba specifická kvalifikace. Pedagog může umět pracovat s dětmi, ale pokud mu tato kvalifikace chybí, mohou pak žákovi nekvalifikovanou výukou chybět správné základy angličtiny. A i když má pak například na gymnáziu dobrého učitele, hůře se mu na tyto základy nabalují nové informace. Musí se víc učit, aby úroveň dohnal.

Na základních školách je čtvrtina nekvalifikovaných učitelů angličtiny, na středních více než třetina. V čem je rozdíl?
Pokud si má učitel vybrat mezi učilištěm a dejme tomu gymnáziem, které by mělo být na vyšší úrovni, volí gymnázium. Roli zde hrají také požadavky na úroveň jazyka. Na základních školách stačí základní úroveň, člověk nemusí jazyk ovládat natolik, co učitel na gymnáziu. Proto je zájem o základní školy vyšší.

Na školách chybí také rodilí mluvčí, proč zde nechtějí učit?
I rodilí mluvčí musí mít pedagogické vzdělání. Proto jich hodně ubylo. Tento trend souvisí také se vstupem České republiky do Evropské unie a s otevřením nových možností. Cizinci si vybírají atraktivnější země, lepší platové podmínky.