Leccos pokazit se ale ještě může i u nadějně vyhlížejících jablek. „Na jaře bylo hodně mrazivých dní, násada na jabloních nevypadá špatně, ale je na ní hodně kazivosti,“ říká Karel Heřman, hlavní ovocnář ze společnosti Sady Klášterec nad Ohří, kde pěstují zejména jablka a snaží se tu zachránit, co se dá.
Plody, u kterých je slupka nebo stopka poškozená mrazem, ze stromů odstraňují. Sice se to prodraží, stromu se ale odlehčí a zbylé plody mohou dorůst do větší velikosti.
„Díky srážkám v uplynulém období stromy suchem netrpí, nejsou ve stresu,“ přibližuje Heřman.
Kromě jablek se v sadech starají i o stromy švestek či třešní. „Švestky máme úplně pryč. Mrazy přišly až po odkvětu, kdy už jsou nasazené malé plůdky a je to nejcitlivější fáze vývoje. Když plod zmrzne, zčerná a spadne,“ krčí rameny Heřman.
U třešní je situace podobná, úrodu také poznamenaly jarní mrazy. „Třešní je málo, odhaduji, že jsme asi na šedesáti procentech našeho pětiletého průměru,“ dodává.
Podobně jsou na tom s úrodou třešní i pěstitelé na Litoměřicku. „Tam, kde jsme neměli protimrazovou ochranu, třešně většinou pomrzly,“ říká Pavel Vácha, vedoucí ovocnářského střediska ze Zemědělského družstva Liběšice na Litoměřicku.
Místo rybízu obiloviny
Úroda jablek i hrušek by podle jeho předpokladu mohla být dobrá, pokud ještě nepřijdou kroupy. A špatně to v Liběšicích nevypadá ani s meruňkami, pěstují je na necelém půl hektaru a odhadem jich sklidí přes tunu.
„Sice máme malou výměru, ale s úrodou jsme spokojeni,“ pochvaluje si Vácha.
Na sklizeň ovoce sami nestačí a každoročně přijímají brigádníky. Pomohly by jim peníze, které stát pěstitelům slíbil jako kompenzaci za mrazy.
„Žádosti se přijímaly do konce dubna, ale zatím nevíme, jestli vůbec nějaké dostaneme,“ uvedl Vácha. Problémem pro pěstitele podle něj jsou i nízké výkupní ceny, které sráží dovoz jablek z Polska.
Vyloženě mizerná úroda je letos u rybízu. S jeho pěstováním na plantážích u Huntířova na Děčínsku končí zdejší dlouholetý pěstitel Jiří Kalivoda. „Ruším osmdesát procent keřů. Nejsou lidi ani odbyt, dneska se zkrátka nevyplatí rybíz pěstovat,“ konstatuje.
I rybíz přitom letos decimovaly jarní mrazy a sucho, takže úroda je nízká. Zemědělec ji prý nechá na poli. Náklady na sklizeň jsou takové, že se mu nevyplatí.
Výkupní ceny za posledních dvacet let klesly z 15 korun na 5 korun za kilo. Dříve měl vedle rybízu i angrešt, o ten výkupny ztratily zájem už před lety. „Místo rybízu budu pěstovat krmení pro zvířata a obiloviny,“ dodává Kalivoda.
Ve snaze zajistit lepší podmínky pro úrodu investuje stále víc pěstitelů do technických vymožeností, jako jsou například kapénková závlaha, ochranné sítě či plachty proti přílišnému vlhku a kroupám. Třeba celkový úhrn srážek se podle statistik letos blíží ročnímu průměru, ale časové rozložení je podle zemědělců špatné.
Nepršelo v čase, kdy to stromy nejvíc potřebují, tedy po odkvětu, kdy se rozhoduje, který plod zůstane a který spadne. V tu chvíli musí mít strom dostatek vody. „Srážkové deficity jsou za poslední roky veliké, bez závlahového systému by to už nešlo,“ potvrzuje Heřman.
