Působí jako televizní expertka, s bývalým manželem Romainem Velezem provozuje restauraci a k tomu ještě pomáhá a dělá mentorku Češce Martině Dubovské.
Jak Špindlem zněla slovenština. Škoda, že jsem fanoušky nepotěšila, mrzelo Vlhovou |
Povězte, vyrazíte si k tomu všemu ještě někdy na lyže?
Ale ano. Momentálně žiju v Chamonix, tak každý den. Jezdí se mnou i můj syn. Ve Francii děti nemají ve středu školu, tak lyžuje třikrát týdně.
Mnoho bývalých lyžařů říká, že si po konci kariéry jízdu na svazích užívá snad ještě víc. Že jim odpadl stres, povinnost trénovat za každých okolností. Máte to podobně?
Ano, na jednu stranu si to užívám víc, na druhou si ale stále ráda obuju i slalomové lyže. Je to takový mix. Taky jdu ráda i na skialpy.
Občas jsem měla táty jako trenéra plné zuby. Pauláthová o novém životě i strachu |
Takže ve vás zůstává i závodní duch.
Zůstává. Jediné, co tam teda není, je fyzická kondice. Slalom bych až do konce nedojela.
Zkušenosti se teď snažíte předávat Martině Dubovské. Jste přísná mentorka?
To se musíte zeptat spíš Martiny. Nejsem u ní proto, abych jí říkala, že všechno, co dělá, je úžasné, když to není pravda. Vždy jí povím, co si myslím a co je třeba, aby slyšela.
Nazujete si někdy lyže a ukážete jí své poznatky v praxi?
Už i to se stalo (smích).
Nejsem spokojená, ale fanoušci ve Špindlu byli úžasní, řekla Dubovská |
Co jí tedy radíte? Ve Špindlu sama říkala, že musí zapracovat na agresivitě.
Ano, ta se dá určitě posunout. Na trénincích ale agresivněji jet umí. Martina je závodnice a člověk, který to nemá v životě úplně jednoduché, což ovlivňuje i její jízdy. Myslím proto, že potřebuje získat také sebevědomí. To jí v závodech chybí. Obzvlášť po tom, co dvakrát vypadla (zkraje ledna v Záhřebu a ve Flachau).
Dubovská o Zuzulové„Myslím, že spolupráce probíhá skvěle, má na mě dobrý vliv. Bylo to pro mě i takové wow: Ona mi fakt věří a je tu pro mě! Je super, že když je se mnou na tréninku, je schopná mi rady i ukázat názorně, předat na základě svých závodních zkušeností. A když vidím její nasazení, už vím, proč byla tak dobrá a úspěšná.“ |
Jak často s ní jezdíte po závodech?
Chtěla bych hodně, jenže na to nemám tolik času. Jednoduše to neumím sladit s osobním životem. Nemyslím, že je to úplně práce pro ženu. Vyžaduje hodně cestování, já mám navíc malé dítě, tak si to ani moc nedokážu představit. Ale vždycky, když můžu, tak za ní ráda přijedu.
Třeba jako do Špindlerova Mlýna. V roce 2008 jste zde byla ve slalomu druhá. Vzpomínala jste?
Určitě. Jsou to velmi hezké vzpomínky. V sobotu ráno jsem navíc po x letech potkala Šárku Strachovou, takže i to bylo příjemné.
Co jste říkala na atmosféru? V součtu obou dnů dorazilo skoro dvacet tisíc lidí, spousta z nich byla ze Slovenska.
Bavili jsme se o tom. Slovenští fanoušci teď jezdí všude, na všech závodech vytváří skvělou atmosféru.
V závodech na sebe ale nejvíc upozornila největší konkurentka Petry Vlhové Američanka Mikaela Shiffrinová. Vy jste s ní v jejích začátcích závodila. Jak na ni vzpomínáte?
Měli jsme spolu dobrý vztah. Pamatuju, že jsem se za ni přimluvila na jednom Evropském poháru. Nezapomněla a pamatuje si to dodnes. Pak s ní mám i velký zážitek z paralelního závodu v Moskvě. Vzpomínek máme zkrátka spoustu.
NA STUPNÍCH SE SHIFFRINOVOU. Mikaela Shiffrinová slaví triumf ve slalomu v Killingtonu, vlevo je druhá Veronika Velez Zuzulová, vpravo pak třetí Wendy Holdenerová
Co říkáte na to, kam to až dotáhla?
Je neuvěřitelná. Úžasné, jak dlouho se drží na vrcholné úrovni. Sledovat, jak jezdí – třeba i jen na rozježdění –, je balzám na oči. A to ještě kdyby se jí nestala životní tragédie před třemi lety, nevím, kolik by vítězství teď měla…
Nekončící pohádka, životní forma a kousek od rekordu. Shiffrinová ve Špindlu |
Ve Špindlu se jí to sice nakonec nepovedlo, ale je asi jen otázkou času, kdy pokoří rekord Ingemara Stenmarka v počtu 86 vítězství ve Světovém poháru. Jak vysokou laťku podle vás nastaví? Může mít třeba i přes sto triumfů?
Určitě ano. Její rekord už bude hodně těžko překonatelný.
