Nejlepším z mužů Bauerova týmu byl její krajan Alexis Jeannerod, který se díky devatenácté příčce vešel do první dvacítky.
Nadvláda Skandinávců v individuálním hodnocení byla i v letošním neúplném ročníku drtivá. Mezi muži jich v první dvacítce bylo 18 a z nejlepší jedenáctky žen bylo ze severských států devět závodnic. Hegemonii Seveřanů tak narušovali především tři zmiňovaní členové týmu Lukáše Bauera, toho ale samozřejmě z pohledu šéfa zajímalo především umístění mezi týmy.
„Šesté místo je bohužel krůček od vysněné pětky, kterou jsme si dali před sezonou jako cíl. Na druhou stranu jsem moc spokojený s tím, jak tým fungoval, i když jsem s ním letos poprvé nemohl na závodech být kvůli trenérským povinnostem u polské mužské reprezentace. Myslím, že se s tím ale všichni vypořádali dobře včetně servisu a jeho šéfa Tomáše Řehořka. Tým jako celek šlapal a z toho mám moc dobrý pocit,“ zhodnotil sezonu Bauer.
Lukáš Bauer
Toho nejvíc mrzelo zrušení posledních tří závodů kvůli současné pandemii. „Jednou rovinou je ta sportovní, kdy jsme mohli v závěru sezony ještě usilovat o páté místo, byť bychom to měli hodně těžké. Druhá rovina je týmová - těšil jsem se, jak konečně strávíme dva týdny pohromadě. To je mi ve finále líto asi nejvíc. Bohužel stalo se, co nikdo nečekal, a všichni se s tím musí vypořádat. Je jasné, že na pořadu dne jsou teď úplně jiné věci a sport jde stranou, což si dobře uvědomuji.“
Do zrušení poslední trojice závodů a předčasného ukončení sezony stihli laufaři objet 9 podniků - jeden týmový hned na začátku a pak osm individuálních. Včetně legendárního Vasova běhu, který byl nakonec posledním závodem sezony, i domácí Jizerské 50.
„Myslím, že Jizerka byla jedním z našich nejpovedenějších závodů, což mě těší. Dalším povedeným podnikem pro nás byl určitě závod z Toblachu do Cortiny, kde sice Katka Smutná byla těsně pod stupni, ale další členové týmu si zajeli svá sezonní maxima,“ vypíchl Bauer dvě nejúspěšnější akce z pohledu svého týmu.
Devět závodů, děvět členů týmu
Všech devět závodů v sezoně absolvovala ženská jednička eD system Bauer Teamu a nejlepší Češka v seriálu Visma Ski Classics Kateřina Smutná, která stála třikrát na stupních a v celkovém pořadí jí patří 3. místo.
Všechny starty absolvovala i její týmová parťačka Roxane Lacroixová. „Katka opět předvedla výborné výkony a potvrdila, že si stále drží svou výjimečnou pozici mezi ženami. Třetí příčka v celkovém pořadí je naprosto super, klobouk dolů! Dost spokojený jsem i s Roxanou, která měla dobrou sezonu a stabilní výkonnost. Obě odvedly svou práci výborně.“
Bauera ale svými výkony potěšila i Anna Sixtová, mladá závodnice do 26 let, která se k týmu přidala až v průběhu sezony a stihla objet pět podniků. „Když byla v Seefeldu patnáctá, tak jsem říkal, že je to parádní výsledek na namazaných lyžích. Úplně mě šokovala, když řekla, že jela soupaž - hned při svém druhém startu v laufech! I její další výsledky byly nad očekávání a musím před ní smeknout.“
Dalším Čechem v sestavě Bauerova týmu byl i letos Jan Šrail, který zaznamenal nejlepší výsledek v závodě z Cortiny do Toblachu, kde dojel na 25. místě. Navíc figuruje jako nejlepší Čech v celkovém hodnocení sprinterů a vrchařů. „Výkony Honzy byly vesměs stabilní, myslím, že odvedl velmi slušnou práci. I s ohledem na to, že při lyžování musí normálně chodit do práce,“ podotýká Bauer.
Body do celkového pořadí měli mezi muži střádat především Alexis Jeannerod a Ilja Černousov. Zkušeného ruského závodníka ale podobně jako loni stíhaly zdravotní potíže a nakonec zasáhl jen do poloviny individuálních závodů. „Oba se bohužel letos potýkali s problémy. Ilju limitovaly ty zdravotní a na Alexisovi se možná podepsala vysoká očekávání, která měl on, tým i ostatní závodníci po loňské nadmíru úspěšné sezoně. I letos měl ale světlé momenty a pěkná umístění.“
Lukáš Bauer v Novém Městě na Moravě při závodu Světového poháru v běžeckém lyžování.
Kromě zmiňované dvojice byli součástí Bauerova týmu i další dva cizinci - Poláci Jan Antolec a Pawel Klisz. K nim se přidal na Jizerské 50 ještě Ilja Poroškin. „Zajel skvěle, byl patnáctý, škoda, že už nemohl na Birkebeinerrennet, kde jsem s ním počítal. Byl v kategorii do 26 let, která byla letos klíčová, protože tihle mladí závodníci byli lépe bodovaní než ostatní. To byl právě ten klíčový rozdíl, co nám oproti týmům před námi chyběl. Najít ale kvalitní laufaře nebo laufařky do 26 let je složité, a cíle jsem kvůli tomu rozhodně měnit nechtěl,“ přiznává Lukáš Bauer.
Nejistá budoucnost
Jak moc ale bude muset olympijský medailista a šéf nejúspěšnějšího českého laufařského týmu měnit plány na příští sezonu, je zatím ve hvězdách.
„Situace s koronavirem nezmrazila jen společenský život, ale i nás. Měl jsem už v hlavě plány na další sezonu, ale najednou přišla totální změna. Sport šel na druhou kolej a nejdůležitější je, aby se svět dal do pořádku, lidi mohli začít normálně žít a fungovat. Pak můžeme teprve řešit, jaký prostor bude pro sport a jak na tom budou naši partneři. Těm bych chtěl moc poděkovat za jejich podporu týmu v letošní sezoně, protože bez nich by to jednoduše nešlo,“ uvědomuje si Bauer, jehož tým nese název titulárního partnera, společnosti eD system.
„Poděkovat chci i médiím a fanouškům lyžování, kteří nás sledovali a podporovali. Je vidět, že jsme i letos odvedli dobrou práci a uděláme všechno pro to, aby tým mohl pokračovat dál!“
