Výčet všech objektů či lokalit je součástí plánu na regeneraci památkové zóny ve Zlíně pro období 2021 až 2025. Materiál, který schválili zastupitelé, obsahuje seznam budov v majetku města i soukromých vlastníků.
Plán počítá například s již rozběhnutou přestavbou tržiště Pod Kaštany, která má být hotová letos na podzim a celý neutěšený prostor výrazně změní k lepšímu.
„V aktuálním roce by současně mělo dojít například k restaurování sochy svatého Jana Nepomuckého za divadlem a v roce následujícím k obnově fasády radnice včetně kamenných prvků říms a ostění objektu radnice,“ přiblížil náměstek primátora Pavel Stojar, který má tuto oblast v kompetenci.
Socha Jana Nepomuckého pochází z druhé poloviny 18. století, autor je neznámý. V současné době je ve špatném stavu. V případě opravy radnice by se mělo začít v příštím roce. Už dříve se na budově vyměňovala okna, protože ta původní, stará sto let, netěsnila. A dělaly se i některé další práce, s nimiž museli souhlasit památkáři.
Ve strategickém plánu, jenž slouží také jako podklad pro ministerstvo kultury, které i na jeho základě vyplácí dotace, je také chystaná přestavba Velkého kina a úpravy náměstí Míru.
Tyto velké investice v řádech stovek milionů korun se mají rozběhnout nejdříve v příštím volebním období. Bude však záležet i na tom, jak si město povede finančně. Na všechny zmíněné investice počítá rovněž s externím financováním, tedy úvěrem a dotacemi.
Okolí památníku výrazně prohlédne
Mezi připravovanými akcemi je i úprava okolí Památníku Tomáše Bati. „V místě vzniknou nové chodníky a přechody pro chodce a měl by se také opravit povrch cesty, na níž je poškozený asfalt. Pro návštěvníky to bude vstřícnější,“ předestřel Stojar.
Má dojít i k úpravě zeleně na Gahurově prospektu, který se svažuje do centra Zlína. Díky tomu bude zřejmější kompoziční záměr architekta Františka Lýdie Gahury, který navrhl i budovy někdejších internátů po stranách.
Ve strategickém plánu se uvažuje také o úpravách budovy číslo popisné 10 vedle radnice (přestavba a rozšíření), městského divadla (obnova dožitých konstrukcí, povrchů exteriéru a interiéru a výtvarných děl), zámku (generální obnova, včetně přilehlého parku) či Gerbecovy vily (pietní obnova exteriéru spojená s odstraněním nevhodných přístaveb a úprav). To je ale spíš jen výhled do budoucnosti.
Plán může přinést více peněz
V seznamu jsou i stavby jiných vlastníků než města, například 21. budova baťovského areálu či zlínská nemocnice, jež patří Zlínskému kraji. Zmíněn je katolický a evangelický kostel s ohledem na postupnou obnovu jeho dožitých konstrukcí. Výčet staveb a toho, co by potřebovaly, je ještě mnohem bohatší. Náklady jdou do stovek milionů korun.
„Je dobré vědět, co památková zóna obsahuje a v jakém aktuálním stavu se dané nemovitosti nacházejí, jaká je jejich aktuální památková hodnota, a zejména jaký je předpoklad finančních nákladů na obnovu památkového fondu,“ poznamenala vedoucí zlínského odboru kultury a památkové péče Eva Ryndová.
Význam dokumentu je i jiný. Plán může přinést více peněz. „Pro výpočet dotace se používají koeficienty a nominální určení jednoho z nich se odvíjí od existence a kvality zpracování strategického plánu pro regeneraci městské památkové zóny,“ zmínila Ryndová.
Jde o finance i o prestiž
Dotační program ministerstva kultury je určený jen pro kulturní památky, jimiž až na výjimky nejsou obytné baťovské domky ve Zlíně. Ty většinou patří lidem, kteří v nich bydlí.
Pár z nich ale vlastní město. Jde například o jeden objekt na Zálešné, v jehož případě radnice žádá o zařazení mezi kulturní památky, aby mohl být zrekonstruován do co nejpůvodnější podoby.
„V současnosti je motivací pro prohlášení nemovité věci za kulturní památku nejen možnost získání finančních prostředků na její citlivou obnovu, ale také prestiž,“ uvedla Ryndová.
Město v poslední době získalo dotace třeba na rekonstrukci 25metrového bazénu v lázních, částečné úpravy budovy radnice nebo Společenského centra Díly na Malé scéně.
