Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Zářným příkladem, jak by se mohlo k pandemii přistupovat, je pro mě Švédsko,“ řekl v Rozstřelu Zdeněk Hostomský.
„To bylo od začátku za svůj volnější přístup kritizováno a doposud se vlastně nechce brát příliš vážně. Ale právě Švédsko nebo některé státy v USA, Florida či Texas, ukázaly, že existuje i jiná než restriktivní cesta, kterou se od začátku pandemie vydala Čína a převzaly ji i země EU.“
Podle biochemika by v případě dalších možných koronavirových vln neměla Evropská unie být tak restriktivní. Myslí si, že o onemocnění covid-19 toho už odborníci vědí hodně a jsou schopni se s ním vypořádat mnohem lépe než před dvěma roky. „Máme k dispozici očkování, účinné léky. Teď víme, že se musíme zaměřit na rizikové skupiny. Vyvarujme se plošných opatření.“
Zdeněk Hostomský s lítostí vzpomíná na to, jak obtížné bylo během pandemie přijít s jiným pohledem na její řešení, než byl ten oficiálně prosazovaný podle čínského restriktivního vzoru. „Byl to celosvětový fenomén. Určité hlasy řekly: tohle je oficiální názor, toho se držme. To ostatní jsou marginální názory a ty musejí být potlačeny.“
„Google či Twitter následně opoziční hlasy eliminovaly a toho jsem se až zděsil. To byla cenzura nepohodlných názorů. Čili tomu bychom se měli v budoucnu při zvládání jiných hrozeb vyhnout,“ míní biochemik, podle kterého se jako nejúčinnější forma boje ukázala ochrana seniorů, polymorbidních osob a lidí s obezitou, a dále očkování v kombinaci s proděláním mírnější varianty omikron.
Únik z laboratoře
V Rozstřelu hovořil Zdeněk Hostomský i o tom, zda je už dnes jasné, jestli má koronavirus přírodní původ, nebo zda neunikl z čínské laboratoře. „Patřil jsem od začátku mezi ty, kteří tvrdili, že nejpravděpodobnější možností je únik z laboratoře. Zpočátku tu existovaly tendence označit tuto variantu za konspirační teorii, ale teď tuto pravděpodobnost připouštějí i uznávané autority, včetně představitelů Světové zdravotnické organizace (WHO).“
Čínský přístup k pandemii ohrožuje světový růst. Tamní průmysl se propadá |
Podle Hostomského to potvrzuje i e-mailová korespondence předních amerických odborníků, která byla zveřejněna na základě zákona o volném přístupu k informacím. Ta poukazuje na to, že se v čínském Wu-chanu skutečně s tímto virem pracovalo, navíc v ne příliš restriktivních podmínkách.
„Navíc ty viry mohly být upravovány. Měli tam dokonce myši, které byly modifikovány tak, aby měly lidskou plicní tkáň. Čili oni tam vlastně hledali, co ten virus potřebuje, aby se množil v lidských plicích,“ popisuje výzkum ve Wu-chanu biochemik.
„Na tomto výzkumu přitom nebylo nic špatného. Protože to je velmi závažná vědecká otázka. Představte si, máte netopýří virus a správně se ptáte: co vlastně potřebuje k tomu, aby se stal lidským patogenem? To je fakt dobré vědět, protože se na to můžete připravit,“ konstatuje Zdeněk Hostomský.
A co se mohlo následně přihodit? „Během experimentů se tam někdo nakazil, no a následně šel třeba na nákup na ten pověstný trh a už se to rozjelo… Mohlo to tak opravdu být a už od začátku mi to připadalo nejpravděpodobnější.“
Smrt kvůli očkování a další vlny
Biochemik komentoval v Rozstřelu i to, že bylo potvrzeno úmrtí v souvislosti s očkováním proti covidu-19. Podle ředitele sekce registrací Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Tomáše Boráně šlo o trombózu a snížení počtu krevních destiček po podání vektorové vakcíny.
„Je to nepříznivá zpráva z hlediska PR. Ale panuje všeobecná shoda na tom, že očkování pomáhá a předchází tomu, aby měl pacient těžký průběh onemocnění, čili snižuje celkový počet zemřelých,“ říká Hostomský.
Biochemik mluvil i o tom, zda můžeme během léta či podzimu očekávat další covidové vlny. Podle něj by měly letní prázdniny proběhnout bez závažnějších problémů. Nárůst případů očekává na podzim. „Může být až dva tisíce případů denně. Ale nepředpokládám, že to bude horší. Omikronem už většina populace prošla.“
Nová vlna covidu. Vrátí se respirátory, hrazené testy ne, vzkazuje ministerstvo |
„Omikron splnil pozitivní evoluční roli v tom, že nás připravil na další epidemie. Samozřejmě nevíme, jaká varianta se ještě vyselektuje. Ale já pořád věřím v to, že ten virus nemá tendenci nás zabíjet, protože jsme přece jeho hostitelem. Bude hledat cesty, aby nám škodil co nejméně. Nechal bych tomu proto už volný průběh. Zaměřme se na zranitelnou část populace a v případě problematických průběhů využívejme vědeckého poznání. Máme očkování i léky,“ uzavírá Zdeněk Hostomský.
V rámci prevence doporučil konzumaci vitaminu D, a to jak v tabletách, tak prostřednictvím bezpečného slunění. Může nás covid ještě něčím překvapit? Které další viry a bakterie hrozí celoplanetární pandemií, jsou některé z nich mnohem nebezpečnější než covid? A hrozí v Evropě závažné rozšíření infekce opičích neštovic? I o tom hovořil hlavní koordinátor Národního institutu virologie a bakteriologie Zdeněk Hostomský v Rozstřelu.
