„Teď zase mohu závodit bez potíží,“ radostně zvěstovala na sociálních sítích.
Sprinterka Kryscina Cimanouská se stala polskou občankou.
Na Instagramu zveřejnila svoji fotografii se stříbrnou medailí z polského mistrovství družstev a oznámila, že šlo o první oficiální soutěž, kde startovala s polskou státní příslušností. Ukázala i dokument, na němž přidělení občanství stvrzuje svým podpisem prezident Andrzej Duda.
„Nemůžu se dočkat, až budu reprezentovat Polsko i na mezinárodní scéně,“ ujistila. „Chci poděkovat všem, kteří mi pomohli v mém nejtěžším roce v životě. Nebudu už bohužel dál startovat jako Běloruska, ale někdy je třeba něco obětovat, abyste se pohnuli dál.“
#Belarusian runner Krystsina #Tsimanouskaya received #Polish citizenship.
On 1 August 2021, she made headlines when the #Belarus Olympic Committee tried to force her to fly back to Belarus against her will. https://t.co/k7bQRtI34L
Loni ji běloruští funkcionáři proti její vůli odvezli z olympijské vesnice na letiště Haneda v Tokiu, odkud ji chtěli dopravit do Minsku.
Takový byl trest za to, že si dovolila kritizovat své trenéry. A pravděpodobně především za to, že nebyla loajální k režimu prezidenta Alexandra Lukašenka.
Je čas jít dál. Vzpurná atletka Cimanouská chce reprezentovat Polsko |
Po brutálním potlačení protestních akcí proti výsledkům běloruských voleb v srpnu 2020 Cimanouská s dalšími běloruskými sportovci odsoudila ve společném prohlášení násilí vládních vojáků a policistů a označila jejich praktiky i zatýkání demonstrujících za protizákonné.
„Nejela jsem potom na olympiádu do Tokia, abych reprezentovala Lukašenkovu vládu,“ vyprávěla s odstupem času. „Jela jsem tam reprezentovat mé Bělorusko. A pro mě Bělorusko nerovná se Lukašenko nebo jeho úřady.“
Athlete Krystsina Tsimanouskaya fled the Lukashenka regime during the Tokyo Olympics. She found refuge in Poland. She has just received citizenship from Andrzej Duda. https://t.co/WR875wntJT
Na hrách měla startovat v bězích na 100 a 200 metrů a ve štafetě 4x100 metrů. Funkcionáři však posléze bez jejího vědomí rozhodli, že musí nastoupit také do štafety na 4x400 metrů, kterou nikdy předtím neběžela. Cimanouská se nesouhlasně ozvala a svůj kritický názor zveřejnila i na Instagramu. Podotkla, že další start bude jen tříštit její síly.
Funkcionáři ji vzápětí za takovou reakci vyloučili z týmu. Navíc rozhlásili, že musí odletět domů kvůli své emocionální nerovnováze a psychickým problémům.
„Trenéři přišli na můj pokoj a řekli mi: Spakuj si věci, letíš domů,“ popisovala. „Šéftrenér mi oznámil, že jde o příkaz shora.“
Kauzu Bělorusů, kteří nutili Cimanouskou opustit OH, převzaly atletické orgány |
Také běloruská státní televize a další státem kontrolovaná média se do Cimanouské pustily a odsoudily ji, že svými postoji narušila v Tokiu týmový duch celé výpravy.
„Babička mi pak do telefonu říkala: Není pro tebe bezpečné vrátit se domů, říkají tu o tobě hrozné věci. Přitom babička patří mezi podporovatele Lukašenka.“
Rovněž v tokijské olympijské vesnici sprinterka vycítila, jaký nad ní byl vynesen ortel.
„Před cestou na letiště za mnou přišel psycholog výpravy a vykládal mi, že skončím v Bělorusku s psychiatrické léčebně. S násilníky, vrahy a lidmi, kteří se pokusili o sebevraždu. Chtěl vidět, jak budu brečet a křičet, ale takovou radost jsem mu nemohla dopřát,“ popsala.
Cestou na tokijské letiště přemýšlela, jak se zachránit. Zvažovala, že roztrhá svůj pas, aby nemohla odletět. Pak dostala jiný nápad.
Na letišti se vzepřela svým dvěma strážcům z Běloruského olympijského výboru, kteří ji měli dopravit do Minsku. Kontaktovala letištní policii a ukázala jí na mobilním telefonu prosbu, kterou s pomocí Googlu přeložila do japonštiny: „Pomozte mi, odjíždím proti své vůli.“
PROSÍM, POMOZTE MI. Cimanouská oslovila v Tokiu letištní policii.
Následně požádala o politický azyl. „Obávám se o svoji bezpečnost, v Bělorusku mi hrozí, že skončím ve vězení, stejně jako mnozí jiní sportovci,“ sdělila.
Běloruští funkcionáři a politici marně protestovali a požadovali její vydání.
Hlídalo ji šest bodyguardů
Incident vyvolal celosvětové znepokojení a zabýval se jím i Mezinárodní olympijský výbor. Šéftrenéra běloruské atletiky Jurije Mojseviče a dalšího činovníka výpravy Artura Šumaka vyloučili z her za snahu násilně deportovat atletku do Běloruska.
Humanitární vízům Cimanouské nabídly Polsko, Česká republika a další země. Rozhodla se pro Polsko a uchýlila se na polské velvyslanectví v Tokiu, kde skutečně získala politický azyl.
Za další dva dny odtud s policejním doprovodem odjela na letiště Narita a přes Vídeň odletěla do Varšavy. Na dálku zároveň organizovala, aby z Minsku odcestoval do Polska také její manžel Arsenij, bývalý atlet a nyní fitness trenér.
Ve Varšavě je ubytovali v bytě, jenž byl zpočátku hlídán šesti bodyguardy. Chvíli trvalo, než se mohli vrátit k relativně normálnímu životu.
Мы откладывали и переносили наш отпуск на протяжении двух лет. Все время находились причины….
Но это были только рамки в голове , и как же я рада , что их больше нет. Ценнее всего ощущать , что твои усилия принесли плоды , что рядом с тобой есть любимый человек , который поддерживает тебя во всем.
Этот отдых был необходим мне как воздух и я погружаюсь в него с головой. ✨
#горы #закопане #zakopane #mountains #отпуск
Mezinárodní olympijský výbor zřídil disciplinární komisi, která se případem Cimanouské měla zabývat, a zahájil vyšetřování Běloruského olympijského výboru. Ten byl už dříve ze strany MOV opakovaně sankcionován a kritizován, že nedokázal ochránit sportovce protestující proti autokracii Alexandra Lukašenka. Běloruský prezident však byl paradoxně i předsedou Běloruského olympijského výboru, než loni nechal do této funkce zvolit syna Viktora.
Nicméně ani po kauze Cimanouská nepřistoupil MOV k tvrdším postihům a běloruští sportovci směli na zimních hrách v Pekingu 2022 startovat pod vlastní vlajkou.
Teprve letos v březnu, když Bělorusko podpořilo Rusko v útoku na Ukrajinu, doporučil MOV mezinárodním sportovním federacím, aby ani běloruští sportovci nebyli připouštěni na soutěže.
Loni v srpnu uprchl ze země na Ukrajinu také trenér minského házenkářského klubu Viťaz Jakauleu, jen několik týdnů poté, co si odpykal patnáct dní vězení za účast na nepovoleném protivládním shromáždění.
Běloruská sedmibojařka Jana Maksimavová a její manžel, olympijský medailista v desetiboji Andrej Kravčanka, rovněž oznámili, že se kvůli pokračujícím represím v Bělorusku rozhodli zůstat se svým dítětem v Německu.
Podobných případů neustále přibývalo. Stejně jako represí sportovců, kteří odmítli vyjádřit svoji podporu prezidentu Lukašenkovi.
Nepovažuji se za hrdinku
Cimanouská ještě v běloruském dresu získala dvě stříbrné medaile na Evropských hrách 2019. V témže roce se stala také šampionkou Světové univerziády v Neapoli v běhu na 100 metrů.
Teď doufá, že s manželem otevřou v Polsku vlastní posilovnu.
Ovšem snů má mnohem víc.
„Věřím, že se probojuji na olympiádu v Paříži 2024 a že tam za Polsko poběžím také dvoustovku, tedy disciplínu, ve které jsem měla v Tokiu startovat den poté, co mě vyřadili z týmu,“ líčila. „A i když budu v budoucnu na jakékoliv akci stát na stupních vítězů jako Polka, každou další medaili věnuji i všem Bělorusům a našemu boji za svobodu.“
Je jí pětadvacet let. Atletice se seriózně začala věnovat až v patnácti. Velkou část kariéry má stále před sebou.
„Nepovažuji se za hrdinku, ale možná mé činy někomu poslouží jako příklad,“ řekla po udělení polského občanství. „Chci ukázat lidem, že by se neměli bát udělat důležitá rozhodnutí, která souvisí s jejich svědomím.“
