V juniorských kategoriích patřila k nadějím. Na evropském šampionátu do 23 let získala v roce 2017 stříbro a na letní univerziádě o dva roky později pak zlato na stovce.
I proto se kariéry nechce vzdát.
Kryscina Cimanouská v Tokiu na trati olympijské stovky
„Hodně bych chtěla ve své sportovní kariéře pokračovat. Je mi stále čtyřiadvacet, v plánu mám ještě nejméně dvě další olympiády,“ líčila pro AP.
V tuto chvíli ale pochopitelně řeší něco jiného. „Teď mám největší obavy o moji bezpečnost,“ říká.
Anatolij Kotau, bývalý generální tajemník národního olympijského výboru Běloruska a člen Nadace na podporu stíhaných běloruských sportovců, České televizi řekl, že z Tokia odletí ve středu dopoledne přímým letem do Varšavy.
Případ Cimanouská: MOV zahájil vyšetřování, čeká na vyjádření Bělorusů |
Polské humanitární vízum dostane také manžel Cimanouské, který je momentálně na Ukrajině. Cimanouská by se s ním měla setkat v Polsku.
„Prozatím víme, že chtějí zůstat ve Varšavě,“ podotkl Kotau.
Cimanouská měla závodit v pondělí v běhu na 200 metrů, běloruský tým ji ale den předtím podle jejích slov proti její vůli odvezl na letiště.
Tam se atletce, kritičce běloruského režimu, podařilo zalarmovat místní policii a do letadla mířícího do Istanbulu nenastoupila. „Do Běloruska se nevrátím,“ uvedla.
Podle vyjádření Běloruského olympijského výboru ji trenéři stáhli z her na doporučení lékařů kvůli jejímu psychickému stavu. „Bylo vidět, že s ní něco je. Buď se stranila ostatních, nebo nechtěla mluvit,“ řekl běloruské televizi reprezentační šéftrenér Jurij Mojsevič.
Po noci strávené v letištním hotelu úspěšně požádala v dějišti olympijských her na polské ambasádě o humanitární vízum. Pomoc jí nabídly i české úřady, spojil se s ní Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.
