Z céčka na áčko a opačně
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvUž během stavby trasy C museli projektanti myslet na spojení s budoucí trasou A. Na áčku totiž nebylo v prvních letech samostatné depo, a tak se soupravy musely dostat na Kačerov. V době plánované podpovrchové tramvaje se mělo za to, že kolejová spojka A–C bude v tunelu za stanicí Muzeum ve směru na I. P. Pavlova, kde je dodnes rozšířený tunel. Po změně plánů na metro se ukázalo, že výhodnější místo pro spojku bude o pár set metrů dál.
Projektanti vymysleli dva samostatné spojovací tunely, oba ústí na céčko za stanicí I. P. Pavlova ze směru od Vyšehradu. Na áčku zase obě spojky ústí do tunelu mezi stanicemi Náměstí Míru a Muzeum ve směru k dnešní konečné Depo Hostivař. Spojka A–C je dlouhá 890 metrů, zatímco tunel C–A je o více než 100 metrů kratší, měří jen 782 metrů.
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvV době nočních výluk po spojkách jezdí především montážní vlaky. Ale nejenom ty. Pražské metro disponuje jen jedním kolejovým trojúhelníkem, a to v Depu Zličín, kam se čas od času jezdí obracet všechny soupravy. Proč? Kdyby jezdily pořád jedním směrem, měly by opotřebovaná kola jen na jedné straně. Pokud se souprava občas otočí, kola se opotřebovávají souměrně.
Přehledná mapa spojovacích kolejí mezi trasami A a C
Z Florence na Florenc
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvSpojka mezi trasami C a B byla navržena už jen jako jednokolejná. Samozřejmě se na ni muselo myslet už při budování úseku I.C (Kačerov–Sokolovská/Florenc), ale hlavně při projektování úseku III.C (Sokolovská/Florenc – Fučíkova/Nádraží Holešovice). Toto prodloužení pod Vltavou do Holešovic se stavělo ve stejné době jako úsek I.B (Smíchovské nádraží – Sokolovská/Florenc), tedy od konce 70. let 20. století.
Spojovací tunel se zprvu hloubil z otevřené stavební jámy na břehu Vltavy. Na céčku spojka začíná mezi tunely do stanice Vltavská a velkým prudkým obloukem klesá mezi tunely trasy B před stanicí Florenc směrem od Křižíkovy. Jednou jízdou tak lze vyjet ze stanice Florenc C a dojet do stanice Florenc B. Délka spojky je 1 280 metrů.
Přehledná mapka kolejové spojky mezi trasami B a C
Béčková zkušebka
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvKaždé depo pražského metra má svoji zkušební trať. My se projedeme po bezmála dvoukilometrové koleji Depa Zličín. Je jasné, že takto dlouhá samostatná trať je pod širým nebem. Původně byla napojena na areál ČKD, dnes je ovšem kolejová spojka snesena a výhybka odstraněna.
Na vjezdu na zkušební kolej je jediný kolejový trojúhelník v síti pražského metra. Největší ruch je na něm paradoxně o půlnoci, kdy se tam jezdí obracet soupravy ze všech tras. Důvod otáčení jsme si vysvětlovali v kapitole o spojkách mezi trasami A a C.
Přehledný plánek kolejiště Depa Zličín
Nejstarší kolej z depa do tunelu
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvMezi každým depem a příslušným traťovým tunelem je několikasetmetrový úsek, který soupravy metra musí projet po povrchu. Zhruba 600metrová kolej mezi Depem Kačerov a stejnojmennou stanicí je z nich nejstarší. První část kačerovského depa vznikla už v roce 1971, tedy tři roky před zprovozněním trasy C.
Nebýt boční napájecí koleje, vypadá venkovní kolejiště Depa Kačerov jako v běžné větší železniční stanici. Než vlaky dojedou k tunelu, musí podjet Severojižní magistrálu, teprve za ní se otevírá černý chřtán, který dokáže pohltit desítky souprav metra denně. Nutno říci, že je po skončení provozu zase vyplivne ven.
Přehledný plánek kolejiště Depa Kačerov
