„Problémy máme úplně na všech pozicích. Poptáváme od operátorů výroby až po techniky. Na trhu je zkrátka více práce než lidí,“ prozrazuje Jiří Bulíček, personální ředitel z liberecké pobočky závodu Magna Exteriors (Bohemia).
Manažer dodává, že trh dodávající díly do automobilového průmyslu je v Libereckém kraji tak přesycen, že se firmy o zaměstnance doslova přetahují.
„Někteří lidé změní práci i kvůli tomu, že jim někde nabídnou o pět set korun více. Problém je i s častou změnou zaměstnání. Lidé mění práci a dlouho nezůstanou na jednom místě,“ dodává Bulíček.
Chybí strojníci i řidiči vozíků
Nedostatek zaměstnanců trápí i společnost Wassa, která se zabývá vývojem a výrobou obalů a poskytováním logistických služeb. „Chybí nám strojníci, obsluha strojů. Jako šafránu je také řidičů vysokozdvižných vozíků,“ vypočítává personalistka společnosti Alena Vrbatová.
Podle Vrbatové nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců mohou působit i jejich finanční potíže. „Mají například různé dluhy, exekuce, které se jim strhávají z platu a rádi by peníze dostávali takzvaně bokem, ale to u nás samozřejmě nejde, vše je tu férové,“ doplňuje personalistka.
Lenka Marková z liberecké pobočky firmy Fehrer Bohemia sice říká, že problém s nedostatkem zaměstnanců sice již firma takřka vyřešila, ale nadále zůstávají problémy s nízkou nebo žádnou kvalifikací.
„Aktuálně třeba hledáme personalistku. Když chcete, aby měla praxi v oboru, máte smůlu. Musíte sáhnout po člověku, který má sice vzdělání, ale je bez pracovních zkušeností a musíte si ho vychovat od začátku. Na to musíte mít dostatek personálu, kapacitu, stabilní firmu. My si to naštěstí dovolit můžeme,“ vysvětluje Marková.
V Žitavě vznikají dvě firmy
Předseda Asociace samostatných odborů v Libereckém kraji Milan Šubrt se obává, že může být ještě hůře. „Mám informace, že v Žitavě vznikají dvě firmy, jedna z nich je textilka a už se začínají pídit po našich zaměstnancích. Vím už o případech, kdy lidé tady dávají výpověď a raději budou dojíždět do blízkého Saska. Je tam prostě více peněz. U nás si člověk vydělá nějakých 25 tisíc korun, Němci ale nabízejí nástupní mzdu i 42 tisíc korun,“ říká Šubrt.
Šéf krajských odborářů vidí recept na to, aby z českých továren neodcházeli zaměstnanci například v tom, že firmy musí lidem více progresivně zvyšovat mzdy.
„Lidi, kteří berou sociální dávky by to mohlo motivovat, když uvidí, že někde dostanou jednou tolik, než je ta dávka. Neříkám ale, že to bude motivovat všechny. Také se domnívám, že úřady práce by měly říkat opravdová čísla o nezaměstnanosti. Je tu sice nějaká pětiprocentní nezaměstnanost, ale v tom není započítána poměrně velká skupina lidí, která je vyřazena z úřadů práce, pobírá sociální dávky a do systému nic nepřináší,“ domnívá se Šubrt.
Ten jako další lék na problémy vidí snižování počtu agenturních zaměstnanců. „Bylo by dobré, kdyby si firmy ty nejlepší vzali k sobě jako kmenové zaměstnance,“ uzavírá Šubrt.
