V roce 2000 natočil Cestu z města, o dvanáct let později Cestu do lesa a letos měla sérii završit Cesta domů. Premiéra novinky režiséra Tomáše Vorla se však odkládá na příští rok.
Proč ještě Cesta domů nepůjde do kin? Zbrzdil ji koronavirus, nebo vy sám, nebo jiné důvody vyšší moci?
Cesta domů měla jít do kin na podzim, ale chybějí nám peníze na postprodukci, na triky, na propagaci. Takže to vypadá, že premiéra bude až příští rok na jaře. Stejně bychom se letos s Cestou do kin asi neprotlačili. Teď mají přednost filmy, které kvůli viru musely zrušit své premiéry a distribuci.
Jak vlastně tráví karanténu člověk jako vy, který je na dobrovolnou izolaci v lesích víceméně zvyklý? Pocítil jste nějakou změnu?
Chtěl jsem ujet do lesů, ale byl zákaz cestování a pohybu, stanné právo jak za Hitlera. Takže jsem tři měsíce zůstal zavřený v Praze. Ale protože jsem si v domě kdysi vybudoval podzemí studio VorelFilm, tak mě to šílenství karantény nijak nezasáhlo. Dělali jsme každý den na filmu, stříhali, zvučili, barvili, ani roušky jsme neměli. Byla to práce radostná a soustředěná, nic nás nerozptylovalo, nikdo neotravoval, netelefonoval. Ani na večeři a na pivo nikdo nechodil. Bral jsem to celé pozitivně, jako nezbytný půst, jako očistu, jako uzdravení sebe sama.
Kdekdo točí podomácku virové téma s rouškami, vás to nezlákalo?
Já se snažím psát a točit filmy, které mají větší trvanlivost než nějaká viróza. Téma CoV je takový líbivý popík, taková bublina, kterou někdo nafoukl a každý si ji přifukuje a přiživuje se na ní. A celé je to vlastně falešné, neskutečné. Lidé nejsou nakažení žádným virem, jsou nakaženi virem mediálním.
Zatímco Cesta domů si ještě počká, chystá se obnovená premiéra vašeho Kouře. Proč právě tenhle titul, čím je pro vás tak důležitý?
To vzniklo samo od sebe. Karlovarský filmový festival dotuje digitalizaci českých filmů a letos padla volba na Kouř. Asi proto, že slaví třicetileté výročí vzniku. Takže nyní s kameramanem Martinem Dubou dohlížíme, aby obraz a zvuk byly stejně brilantní jako kdysi.
Kde bude staronový Kouř k vidění?
V létě by se měla uskutečnit obnovená premiéra, promítání v letních kinech, a pokud budou chodit diváci, tak se film prokouří i do multiplexů. Také vyjde soundtrack Kouře na starém dobrém vinylovém LP a rovněž se chystá muzikálová adaptace v pražském Divadle Na Fidlovačce pod režií Šimona Cabana. Ano, to je ten, který ve filmu Kouř hrál a tančil Arnoštka!
Mimochodem právě Kouř bodoval v anketě kritiků o film třicetiletí. Myslíte, že ho objevují nové generace?
Měl pohnutý osud. Po premiéře v roce 1990 na Kouř nikdo nechodil a ani česká kritika ho nijak nevychválila. Vypadalo to, že je to úplný propadák. Ale díky tehdejším kazetám VHS, díky internetu a pirátským kopiím se Kouř rozšířil mezi lid, až se z něho vytvořil kult. Nyní ho uctívá už třetí generace diváků. Filmoví kritici mu dali druhé místo v anketním žebříčku snímků třicetiletí, filmoví historici ho zařadili do deseti nejlepších v anketě mapující sto let české kinematografie a uživatelé serveru ČSFD ho posadili na třetí pozici mezi nejlepšími českými muzikály. Takže to vypadá, že se osud Kouře až po třicítce završil.
Až obnovíte putování Kouře a ukončíte trilogii Cest, víte už, s čím přijdete potom?
Cesta domů zakončí nejen trilogii, ale také první polovinu mého života. Uzavře můj styl, na který byli diváci dosud zvyklí. Dalším filmem bych se chtěl podívat zcela jinam a zcela jinak. Jiné téma, jiní herci, jiná místa, jiná nálada. Ale detaily prozrazovat nebudu.
Pandemie zvedla zájem o filmy online, věříte, že se lidi ještě vrátí do kina?
To je stejné jako s restauracemi. Lidi tam tři měsíce nesměli a opíjeli se tiše doma. Až se teď otevřou hospody, tak věřím, že budou narvané. A stejně tak i kina.
Chcete divákům něco vzkázat?
Nejen jim. Obecně lidem bych chtěl vzkázat, aby už nekoukali na zprávy a neposlouchali je. Jsou falešné, zavádějící či vyloženě lživé. Tak jako Hitler a jeho Goebbels manipulovali vědomí lidí, současná média dělají totéž. Chtějí nás vystresovat, paralyzovat, zcela nás ochromit, abychom byli poslušní a pracovití. Abychom byli schopni doplazit se akorát do supermarketu, kde nakoupíme zboží dle jejich reklamy. Lidi, přestaňte koukat na televize!
Co by tedy měli podle vás dělat?
Vyjděme ven a koukejme do oblak, na měsíc, na stromy. Šumění řek, jásot ptáků, praskání ohňů nás ještě může uzdravit. A v nejhorším se dá zajít do letního kina na restaurovaný Kouř.
