Pouze Filter dostal ojedinělou možnost se s ní pravidelně scházet a zachytit, jak se album, pojmenované Dotyk, rodilo – od prvních nápadů s kytarou po finální mix. O tom, jak vznikala nejočekávanější česká deska posledních let, se můžete dočíst v květnovém Filteru.
Kam chodíte pro inspiraci?
Inspirační vlna přišla hlavně od Damiena Rice, na něhož jsem přišla díky jeho písničkám ve filmu Na dotek. Fascinuje mě svým výrazem a přístupem k hudbě. Ovlivnila mě i kapela Death Cab For Cutie a pak spousta zpěvaček. Třeba Feist – vážnost i hravost, čisté aranže, které sem tam zlobí a skvěle fungují. A taky ve mně pořád přebývá respekt vůči Alanis Morissette, což v sobě mám odjakživa.
V textech se často obracíte na partnera. Jde o někoho konkrétního?
To je záludná otázka. (smích) Texty popisují reálný stav mých pocitů a zmíněné osoby v nich jsou pro mě konkrétní.
Jak se zrodil název alba Dotyk?
Přišlo mi to výstižné, protože jsem poznala spoustu nových věcí, které se mě dotkly. Je to nádherné slovo i tím, jak to nezní spisovně. Dotyk je pro mě intimní věc, vpuštění někoho do své osobní zóny. Dotýkáme se věcí, které neznáme, ale díky tomu pohybu je odhalíme, ochutnáme. Je to symbol, slovo ke každé písni.
TŘI MUŽI ANETY LANGEROVÉ
UČITEL: Jan P. Muchow
V jedné z bočních ulic Václaváku se skrývá studio Balance. Patří uznávanému muzikantovi a producentovi Janovi P. Muchowovi, který se o středobod svého hudebního světa v prvních měsících letošního roku podělil s Anetou Langerovou. V místnosti sotva pětkrát pět metrů (a vedlejší toaletě) vznikla její nová deska Dotyk. "Anetu jsem zaregistroval jako všichni během SuperStar. Osobně jsme se poznali až během práce na Světlušce, kdy mě sami oslovili," bilancuje Moucha. Když pak dostal nabídku na celou desku, kývl. Oceňoval, jak se Aneta prezentovala a měla zájem jít svou vlastní autorskou cestou. "Z demáčů na mě fungovaly lépe věci, které napsala sama. Zpívala je lépe než texty, které dělala s kapelou nebo někým jiným." Proto Anetu hned na startu pochválil, a tak ji inspiroval k dalšímu skládání. Zároveň chtěl, aby mu donesla svou oblíbenou hudbu, on jí zase dodal zpěvačky, které ji mohly inspirovat. "Byl to pelmel od Feist přes Yeah Yeah Yeahs po PJ Harvey. Chtěl jsem, aby slyšela, jak lze pracovat s hlasem, jak svobodomyslně lze interpretovat písničky, a aby se k tomu vyjádřila, co se jí líbí a nelíbí." Při produkci se Muchow zaměřil především na věrohodnost a autenticitu pěveckého projevu. "To byla alfa a omega celé práce. Její kapele se to možná trochu nelíbilo, ale posluchačům bude jedno, kdo hraje, chtějí slyšet hlas."
KAMARÁD: Michal Hrůza
"V semifinále SuperStar mě hned zaujala, byli tam dobří zpěváci, ale ona byla skvělá. Dokonce jsem jí poslal hlas esemeskou, k čemuž mě do té doby nikdo nepřinutil," usmívá se Hrůza. V té době byl lídrem kapely Ready Kirken, která zrovna vydávala album Krasohled. "Aneta přišla na křest, chvíli jsme se bavili a přeskočila jiskřička." Záhy byl osloven, aby dodal text na jednu písničku pro Anetin debut. Ten se k Anetě nedostal, ale zato jí mohl na jedné schůzce pustit Vodu živou. A uspěl. "Vůbec nám nedošlo, že by ten text mohl být vnímám dvojsmyslně. A když ano, tak už bylo pozdě," vzpomíná s narážkou na sexuální podtext hitu, který jednu dobu hrávali na koncertech i s domovskou kapelou. "Ale nakonec jsme přestali, protože lidi to začali vnímat jako její písničku." S Anetou si sedli hned od první schůzky. "Máme hezké přátelství v takovém vyšším stádiu. Nemusíme se vídat často, ale jednou za čas je to hodně inspirující, protože je velmi talentovaná a zároveň vím, že hraje čistou hru. Řekneme si, co se děje, co se nám nelíbí v tom, co děláme, a můžeme být otevření," říká pětatřicetiletý muzikant. Když loni dostal vyhazov od Ready Kirken, měla Aneta zrovna autorskou krizi. Začali se vídat a pracovali na písničkách. "Pomohlo to nám oběma. Za tři dny jsme dali dohromady pět šest demáčů." Když má popsat, co je hlavní předností Anety-skladatelky, neváhá. "Vymyslí čtyřakordovou melodii a k tomu takovou harmonii zpěvu, kterou já prostě nedám. V tom je geniální. Neznám nikoho, kdo by to takhle v samotném základu skládání písniček uměl."
OCHRÁNCE: Nikola Langer
S Nikolou Langerem je těžké pořízení. O všem, co se týká jeho úspěšné sestry, prostě musí vědět. A vyrazit z něj "pikošky" je skoro nemožné. Na Anetině úspěchu se chtěla popást spousta lidí, zvyklých na zajeté mechanismy showbyznysu. Když se stal jejím manažerem bratr, najednou bylo mnohé jinak. "Na začátku jsme si stanovili jasná pravidla a cíle a jdeme za nimi. Děláme jen věci, které jsou příjemné a baví nás, a rozhodně nejde o peníze nebo exhibici. Ze začátku to byl nával, protože všichni říkali, že normálně se to dělá jinak. Tohle jsme museli eliminovat - šlo jen o to trpělivě odpovídat, že Anet to nechce dělat a ani nemusí, že chce dělat hudbu, jak ji cítí sama, a nic víc za tím není." Kolem sestry také vytvořil ochrannou bublinu, tvrdě selektující její kontakt s veřejností i médii, aby uchránil její soukromí. "Byla to sedmnáctiletá holka, co měla najednou úspěch. Ta hráz byla potřeba, aby mohla dýchat, dělat, co chce, prostě žít normální život, což se podařilo." Bublina funguje dodnes, i když už ne tak razantně. "Aneta už je přece jen starší, spousta lidí už jí něco jen tak nenakuká," uvědomuje si bývalý hokejista Nikola Langer. "S hokejem jsem sekl hned po SuperStar. Měli jsme trénink každý den a já tam pořád byl s mobilem na uchu. To fakt nešlo. Od té doby jsem byl na ledě jen na rybníku u chaty." Jako správný brácha pomáhá Anetě i se soukromými věcmi, jako bylo zařizování jejího pražského bytu. "Vypadá to, že jsme pořád spolu. Ale ne. Třeba na dovolenou spolu nejezdíme," usměje se nakonec.
Celý rozhovor s Anetou Langerovou o její nové desce najdete v květnovém čísle časopisu Filter.
