Duch baroka se vrací do Prahy

Národní galerie v Praze připravila na konec dubna velký projekt, který si všímá umění, kultury a společnosti v 17. a 18. století. Po Deseti stoletích architektury jde již o druhou akci v tomto měsící, jež se koná na několika místech zároveň a je doplněna bohatým doprovodným programem. Výstava Sláva barokní Čechie se koná pod záštitou prezidenta České republiky Václava Havla a za morální podpory České komise pro UNESCO.

Projekt Sláva barokní Čechie ideově navazuje na výstavu Pražské baroko z roku 1938 a na důležité přehlídky českého barokního umění, pořádané v Československu i v zahraničí v šedesátých až osmdesátých letech. Na rozdíl od předchozích výstav a projektů se tentokrát Národní galerie v Praze nezaměřila pouze na malířství a sochařství, ale představuje také ukázky kresby a grafiky, uměleckého řemesla, knih, originálních architektonických plánů apod. Sláva barokní Čechie je tak mozaikou nejrůznějších exponátů se širokým tematickým záběrem.

Výstava , která se koná ve čtyřech výstavních prostorách (Obrazárna Pražského hradu, Klášter sv. Jiří, Valdštejnská jízdárna, Palác Kinských) soustřeďuje na 1700 exponátů, které shrnují výsledek současného stavu bádání a snaží se o ideologicky nezatíženou interpretaci barokního období. Mezi nejvýznammnější exponáty výstavy patří obrazy Jana Petra Molitora a Jana Kryštofa Lišky, barokní orloj ze zámku v Mnichově Hradišti či čtyři obrazy z manětínského cyklu Václava Dvořáka.
                                     
Expozice v Obrazárně Pražského hradu je zaměřena na barokní triumfy. Návštěvnící zde uvidí sestavu památek prezentujících barokní víru a církev. Další část prohlídky je věnována tehdejším stykům Čechů s Evropou a světem jako například zámořské misie, způsob cestování v baroku a ukázku dobového způsobu podnikání a obchodu. Poslední část je zaměřena na vědu a vzdělání.

Politice, monarchii a dynastii se věnuje expozice v klášteře sv. Jiří. Základní částí jsou portréty Habsburků a numismatická kolekce. S politikou je také úzce spjata otázka války a míru, z níž si návštěvníci mohou připomenout povstání z let 1618 - 1620 či třicetiletou a tureckou válku nebo období kralování Marie Terezie. Zcela odlišný charakter má expozice ve Valdštejnské jízdárně, která si všímá zejména divadla a zábavy. Vystaveny jsou například zachované kostýmy a rekvizity z divadla v Českém Krumlově. Zábavu zde zastupují velké náboženské i světské slavnosti, zejména divadelní inscenace u příležitosti korunovace Karla VI. v roce 1723.

Poslední část výstavy se zabývá problematikou života a smrti v baroku. Všímá si celé společnosti od panovníka a jeho dvoru, přes katolickou církev, aristokracii, duch města a vesnice až po nekatolické komunity v Čechách i v exilu. V této části jsou prezentována díla J. A. Komenského a jeho okruhu i vrcholné práce J. Kupeckého a V. Hollara.

Výstava Sláva barokní Čechie je doplněna bohatým doprovodným programem, jehož smyslem je představit barokní kulturu jako celek. Uspořádány budou koncerty, přednášky, rekonstrukce barokních slavností, divadelní představení a výstavy. Bude se také konat pět čtyřdenních zájezdů po stopách barokní kultury v Čechách a na Moravě. Fenomén baroka bude také prezentován v zahraničí v podobě putovní výstavy fotografií barokní architektury Vladimíra Uhera doplněné koncertem.

Komoda

Bazilika sv. Jiří

Palác Kinských

Sláva barokní Čechie 1

Sláva barokní Čechie 2

Sláva barokní Čechie 3

Sláva barokní Čechie 4

Sláva barokní Čechie 5

Sláva barokní Čechie 6

Sutana