Rozdělení země zpečetili předsedové vítězných stran červnových československých parlamentních voleb Václav Klaus a Vladimír Mečiar ve středu 26. srpna 1992 těsně po půlnoci v brněnské vile Tugendhat. K rozdělení země došlo 1. ledna 1993.
Zeman řekl, že roli Klause a Mečiara na rozpad federace by nechtěl přeceňovat. „Václav Klaus podnikl velmi vážný pokus o udržení funkční federace tím, že založil ODS i na Slovensku. A často, i na úkor své kampaně v českých zemích, tam jezdil a usiloval o to, aby ODS na Slovensku uspěla. Toto poctivě míněné úsilí ale nemělo na tehdejším Slovensku šanci na úspěch,“ řekl na adresu svého předchůdce na Pražském hradě.
1992. Je rozhodnuto, Československo se dělí na dva státy. Ještě se jedná o technických detailech. Na zahradě zámku v Kolodějích zleva V. Dlouhý, K. Dyba, D. Slobodník, V. Mečiar, J. Stráský, V. Klaus, J. Tuchyňa, R. Kováč a A. Nagyová. (Praha, 10. října 1992, Michal Růžička)
Dělení republiky podle něj nevyplynulo jen z neslučitelných představ vítězů voleb v roce 1992 o budoucnosti společného státu. „Dělení republiky bylo fakticky zahájeno hned v roce 1990 zdánlivě malichernými spory o název republiky a státní znak,“ uvedl Zeman.
Dodal, že se v roce 1992 snažil situaci zachránit prosazováním návrhu na vytvoření Československé unie. „Mělo jít o volnou federaci dvou států fungující na základě principu každý za své, tedy s oddělenými rozpočty. Tento plán nakonec nebyl akceptován,“ konstatoval.
Ve vztazích obou zemí podle Zemana nejsou trhliny. „Kdyby oba státy, nebo aspoň jeden z nich, nevstoupily do Evropské unie, považoval bych tu ránu za nezahojenou. Ale takto jsme se stali členy širší evropské rodiny a máme mimořádně skvělé, bratrské vztahy,“ uvedl.
