Věnoval se vám po psychologické stránce?
Ano. Za poslední rok jsem i díky němu víc vyzrál jako člověk i jako brankář. Byl jsem strašně pozitivní, což mi předtím chybělo.
Mrázek zůstává v CaroliněObchody v NHL |
Jak vám pomáhal?
Začali jsme spolu spolupracovat loni v létě, když jsem se vrátil z Philadelphie. V červnu jsme se dali dokupy a pracovali. Nakonec to dopadlo tak, že jsme spolu byli v kontaktu celou sezonu po každém zápase Caroliny. Základ všeho byl o tom mít to v hlavě dobře nastavené.
To se dá vyložit mnoha způsoby.
Jednoduše řečeno jde o to být pořád ve stejné rovině. Nemít výkyvy a nemyslet si, že když se vám daří, že to tak bude celou dobu. Dnešní hokej se rychle mění a je potřeba mít hlavu dobře nastavenou a jít si za cílem, který jsme si v Marianem loni dali a který si dáme i letos.
Kolik procent hraje u gólmanova výkonu hlava?
Určitě víc než padesát. Každý gólman, který se dostane do NHL, může chytat. Je to jenom o tom, jaký má brankář náhled na věc a jakou má hlavu. Pak se vyvaruje výkyvů, které mě v předchozích letech trápily. Je to o maličkostech a právě tady nastal zlom v mé kariéře.
Petr Mrázek přijímá gratulaci od Alexandra Ovečkina z Washingtonu.
Brankář Caroliny Petr Mrázek zasahuje v utkání s Torontem.
To byl váš nápad oslovit ho?
Nebyl. Bavili jsme se o tom doma s přítelkyní Sárou, ta mi řekla, že by k němu chtěla jít se svou parťačkou ve volejbale. Věděl jsem, že u něj byl před dvěma lety i Tomáš Hertl. Tak jsem nad tím přemýšlel a řekl si, že bych to rád zkusil. Přitom bych nikdy nevěřil, že bych to potřeboval. Teď naopak věřím, že spolu budeme spolupracovat do konce kariéry. Marian byl ostatně jeden z prvních, který věděl, že jsem v Carolině podepsal novou smlouvu.
Přitom to zvenku vypadalo, že v Carolině nezůstanete. Byly poslední dny hodně hektické?
Neřekl bych hektické, ale je pravda, že se poslední dva tři týdny rozebíraly různé varianty, člověk po nocích čekal na telefon. Až v pondělí v půl dvanácté, když jsme už spali, přišlo rozuzlení.
Jste spokojený?
Od začátku jsem doufal, že to nakonec bude Carolina. Bylo mojí prioritou zkusit se s ní domluvit.
Bylo ve hře víc klubů?
Poslední dva tři týdny se to každý den měnilo. V sobotu jsem čekal na telefonát z Edmontonu, nakonec k němu nedošlo. Každý den to bylo jiné, ale prioritou byla Carolina a já věřil, že tam můžu mít nejlepší pozici.
Proč jste podepsal dvouletou smlouvu?
S ní přišla od začátku Carolina, já chtěl nejdřív kontrakt na tři čtyři roky. Ale po zvážení všech okolností jsem se rozhodl takto. Možná bychom se k tříleté smlouvě dostali, asi za menší peníze, ale za dva roky mi bude 29 a myslím, že kariéru budu mít ještě před sebou. Za dva roky budu mít ještě větší zkušenosti, takže doufám, že na mě ten dlouholetý kontrakt bude ještě čekat a že podepíšu ještě jednu velkou smlouvu.
V Carolině byste měl být jedničkou. Cítíte to tak?
To byl důvod, proč jsem se pro ni nakonec rozhodl. Sedl jsem si s trenérem, který mi věří. Říkal, že chce, abych se vrátil. To hrálo roli.
