Mileniálové, tedy lidé, kteří se narodili v letech 1980 až 1995 a jsou první generací vyrůstající ve světě on-line technologií, někdy také označované jako generace Y, mají o svém zaměstnání odlišné představy než generace před nimi. Podle průzkumu, který na vzorku 19 tisíc mileniálů z 25 zemí světa udělala agentura ManpowerGroup, se připravují na to, že jejich kariéra bude ultramaratonským během, a předpokládají, že si cestou budou vybírat delší oddechové časy.
Při výběru toho, kde a jak budou pracovat, tak tito mladí lidé sledují tři priority: peníze, jistotu a volný čas. Chtějí být odměňováni za své úsilí. Chtějí mít v zaměstnání jistotu, kterou ale chápou odlišně než předchozí generace. A přitom mít stále volnost, aby mohli jednou za čas zastavit a dobít baterie.
NepřehlédněteProblém s nedostatkem lidí nemáme. Jsme totiž atraktivní, říká šéf SAP  Roman Knap, SAP ČR |
Chtějí také pracovat se skvělými lidmi, užívat si dobu strávenou v práci, a to s možností pracovat flexibilně. Vyhledávají proto příležitosti, kde jsou nové výzvy a typy práce.
„Je tedy nevyhnutelné, aby zaměstnavatelé mnohem více naslouchali, co současná a budoucí generace na trhu práce hledá. Firmy musí být mnohem více kreativní a nemohou si jednoduše dovolit nebýt pro mileniály přitažlivými,“ řekla Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup Česká a Slovenská republika.
Mileniálové se podle ní chtějí posouvat, ale to nemusí nutně znamenat povýšení. Jsou zvyklí na rychlejší vývoj světa a chtějí rozmanitou kariéru, která rychleji postupuje vpřed. Jsou si vědomi toho, že musí své dovednosti a schopnosti pravidelně zdokonalovat, aby zůstávali zaměstnatelnými po celý pracovní život. Dokonce věnují svůj čas i své peníze tomu, aby to dokázali.
Firmy proto musí o své zaměstnance lépe pečovat. „Podstatné je investovat do jejich rozvoje, plánování jejich kariérního růstu či vzdělávání,“ říká Olga Hyklová, ředitelka společnosti AC Jobs. Jedním z nejčastějších důvodů pro odchod ze zaměstnání je totiž právě pocit stagnace a nemožnosti kariérního růstu, nedostatečná seberealizace či změna pracovní pozice v rámci firmy.
Firmy musí dávat o sobě vědět
Oslovit a získat takové lidi však není vůbec jednoduché. Karta se totiž obrací. Situace se již nemá tak, že by uchazeč měl přesvědčit budoucího zaměstnavatele, že právě on je ten nejlepší. „Musíme připustit, že dnes se naopak ptá kandidát. A my musíme objasnit, proč jsme pro něj nejlepší volba jako zaměstnavatel z pohledu náplně práce, kolegů, získávání nových zkušeností i rovnováhy pracovního a soukromého života,“ potvrzuje Václav Kinzl, šéf HR společnosti Accenture v České republice.
Pouhým inzerátem tak dnes firmy nemají šanci mladé talenty vůbec oslovit. Jak tedy na to? „V první řadě je nutné pracovat dlouhodobě a systematicky, definovat, koho vlastně chceme, kombinovat různé způsoby oslovení uchazečů a nebát se neotřelých nápadů,“ říká Zuzana Lincová, ředitelka Profesia.cz.
Kde chtějí mladí pracovat?V tradičního průzkumu The Most Desired Company studentské organizace Aiesec hlasují každý rok studenti vysokých škol o nejatraktivnějším zaměstnavateli roku. První místo opět obhájila společnost Google. Ani na dalších místech se nic nezměnilo. Stříbro obhájila automobilka Škoda a bronz poradenská společnost KPMG. Výsledky
|
A především je podle personalistky Lincové třeba pracovat na budování „dobré značky“ firmy. Na tu totiž slyší nejvíce právě mladí lidé. Je proto důležité, aby HR manažeři, tedy personalisté, byli opravdu právoplatnou součástí vedení firmy a podíleli se na vytváření HR marketingové strategie. Aby mohli ovlivnit, zda bude firma vnímaná jako dobrý zaměstnavatel, který může nabídnout zajímavou a smysluplnou práci s perspektivou pro rozvoj svých zaměstnanců.
Mladí žijí na internetu
Podle typu nabízené pozice je dobré kombinovat různé způsoby náboru. Stálicí sice zůstávají pracovní portály a osobní kontakty, ale u mladých lidí rozhodně nelze opomenout ani sociální sítě. „Pokud tedy firmy cílí vyloženě na mladé uchazeče, měly by s nimi komunikovat jejich prostředky,“ doporučuje Zuzana Lincová.
A dávno to již neplatí jenom pro oblast IT pracovníků nebo manažerů. Využívání sociálních sítí se rozšiřuje do všech segmentů trhu. Suverénně nejvyužívanější je v tomto směru LinkedIn.
Ovšem i další sociální sítě mohou hrát roli. Podle průzkumu společnosti Society for Human Resource management (SHRM) využívá 66 % firem také Facebook, postupný nárůst je patrný také v případě Instagramu. Zatímco v roce 2013 ho společnosti jako možný náborový kanál nevnímaly vůbec, o dva roky později na něj sázelo již 7 % oslovených firem.
„Instagram může být zajímavý zejména pro firmy, které hledají mladé lidi s originálními nápady. Fakt, že víte, co vyfotit, jaký k tomu přidat hashtag a jak získat sledovanost, může být pro firmy z některých oblastí velké plus,“ vysvětluje Martin Novák z BIBS - vysoké školy.
Sociální sítě jsou také ideální možností k náboru pasivních uchazečů o zaměstnání. „Jen asi čtvrtina lidí totiž aktivně hledá nové zaměstnání, zbytek čeká na lepší nabídku,“ říká Olga Hyklová a dodává: „Úspěšné budou ty společnosti, které dokážou pasivního kandidáta najít a přesvědčit ho, aby přešel k nim. To je důvod, proč o talenty ve svých firmách dobře pečovat.“
