„Uhelná komise rozhodla, že tím rokem, který doporučí vládě bude rok 2038. Tento rok bude znamenat to, že budeme investovat do nových zdrojů, dekarbonizace a ústupu od uhlí celkem 355 miliard korun až do roku 2050,“ řekl na tiskové konferenci po zasedání komise ministr průmyslu Karel Havlíček.
Podle něj se takto do roku 2050 podaří dosáhnout snížení emisí CO2 o 138 milionů tun.
Miliardy pro krajeDo Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje půjde v příštích letech téměř 100 miliard Kč, které jim pomůžou vypořádat se s koncem využívání uhlí. I to je součást usnesení uhelné komise. |
Komise pracovala se scénáři konce využívání uhlí v letech 2033, 2038 a 2043. Nakonec se rozhodla pro střední termín. Podle Havlíčka pro něj hlasovalo patnáct z devatenácti členů komise, dva byli proti, dva se zdrželi.
Ministr jména neuvedl, organizace Greenpeace však následně ve svém prohlášení zveřejnila, že proti usnesení hlasovali zástupci ekologických organizací Jiří Koželouh a Jan Rovenský, zdržel se zástupce ministerstva práce a sociálních věcí a také ministr Richard Brabec.
Ten přiznal, že hlasoval pro dřívější termín, tedy rok 2033. „Protože si myslím, že bychom měli být co možná nejambicióznější, pokud jde o životní prostředí. A s ohledem na to, že zásadní proměna české energetiky se uděje už do roku 2030, věřím, že by konec uhlí v tom dřívějším termínu byl možný. Vidím, že se skutečně trendy rychle posouvají,“ konstatoval ministr Brabec.
Hlavní roli při rozhodování hrálo, v jaké míře bude možné uhelné zdroje nahradit, aby Česko zůstalo energeticky soběstačné. Nyní z uhlí pochází zhruba 40 procent vyrobené elektřiny a také významná část tepla.
Komise zároveň schválila, že podmínkami útlumu jsou zejména včasná náhrada uhelných zdrojů jinými zdroji a zajištění energetické bezpečnosti České republiky. Komise zmínila dostavbu nových jaderných zdrojů podle stávajícího harmonogramu či úspěšnou transformaci teplárenství. Vláda by také měla minimálně každých pět let provádět přezkum rozhodnutí v závislosti na vnějších faktorech.
Česká uhelná komise byla zřízena loni, je poradním orgánem vlády. Předsedají jí ministr průmyslu Karel Havlíček a ministr životního prostředí Richard Brabec. Mezi devatenácti členy jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové.
Je to facka do tváře, vzkazují ekologické organizace
Ekologické organizace prosazovaly dřívější ukončení těžby, několik desítek lidí kvůli tomu před verdiktem komise i demonstrovalo před vládou. Ministr Havlíček kvůli výhrůžkám spojeným s rozhodnutím dostal dokonce ochranku.
Uhlí patří pod zem, skandovali ekoaktivisté před budovou ministerstva |
„Je to facka do tváře všem lidem, na které v České republice v posledních letech dopadá sucho, vlny veder či povodně. Rozhodnutí neakceptujeme a budeme nadále dělat vše pro to, aby uhelné elektrárny jako jsou Počerady nebo Chvaletice brzy přestaly ničit vzduch i klima na planetě. Tohle není konec, ale nový začátek,” řekla členka hnutí Limity jsme my Marika Volfová.
Podobný názor hájí i další ekologické organizace. „Rozhodnutí Uhelné komise je nebezpečné z hlediska ochrany klimatu, energetiky a sociálních dopadů. Podle ekonomických prognóz musíme počítat s tím, že se spalování uhlí přestane vyplácet do deseti let. ČEPS pro Uhelnou komisi spočítal, že uhlí můžeme do roku 2033 opustit a další studie ukazují, že to půjde již v roce 2030. Vláda by nezodpovědné doporučení měla odmítnout. Potřebujeme také návrh tempa útlumu, zejména v tomto desetiletí a sociální řešení pro uhelné kraje a zaměstnance z elektráren a dolů,“ uvedl Jiří Koželuh z hnutí DUHA.
„Je to selhání ministra Brabce, který neudělal dost pro to, aby komise rozhodla dříve a nechal tak volné ruce ministru Havlíčkovi v lobbování za zájmy fosilního průmyslu. Je to zrada mezinárodních úmluv o ochraně klimatu i veškerých ambicí, ke kterým se Česko zavázalo. Především je to ale zrada mladé generace, která volá po záchraně svojí budoucnost a jejíž hlas nebyl vyslyšen, řekl Petr Doubravský z hnutí Fridays For Future.