Podle hnutí Fridays For Future, Limity jsme my a Univerzity za klima je rozhodnutí v rozporu se závazky pařížské klimatické dohody a maří celosvětové snahy o udržení globálního oteplení pod 1,5 stupně Celsia.
Pálení uhlí v elektrárnách skončí v roce 2038, rozhodla komise |
„Já osobně ani asociace ekologických organizací Zelený kruh, která mě do Uhelné komise vyslala, již nevidíme důvod pro účast na jednáních komise. Dnešní rozhodnutí není v souladu s cílem chránit klima ani s ekonomickými studiemi,“ vyjádřil se Jiří Koželouh z Hnutí DUHA zastupující v uhelné komisi asociaci ekologických organizací Zelený kruh.
Na páteční odpolední demonstraci na Malostranském náměstí v Praze aktivisté pozvali ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka, který uhelné komisi spolupředsedá. Chtěli, aby vysvětlil rozpory mezi stanoviskem komise a ochranou klimatu.
Demonstrace se podle ČTK účastnilo asi padesát lidí, Havlíček nedorazil. Protestující požadovali konec uhlí do deseti let.
Podle Petra Doubravského z hnutí Fridays For Future je rozhodnutí komise pro rok 2038 selháním ministra životního prostředí Richarda Brabce. „Naše vláda kašle na to, k čemu jsme se jako Česko zavázali v pařížské dohodě a dalších evropských cílech,“ popsal ekologický aktivista pro rádio Impuls.
„Myslíme si, že rok 2038 je pozdě. V podstatě 2033 by bylo pozdě, protože k tomu, abychom dostáli závazkům, které plynou z Pařížské dohody, tak bychom potřebovali začít zavírat uhelné elektrárny co nejdříve,“ řekla ČTK Marika Volfová z klimatického hnutí Limity jsme my. „Jsme z výsledku zklamaní a budeme dál prosazovat co nejrychlejší konec těžby a spalování uhlí,“ dodala.
Ukončení až v roce 2038 kritizují i ekologové
Ukončení využívání uhlí v ČR až v roce 2038 je pozdní i podle některých ekologů. Pro rozhodování podle ekologa a člena uhelné komise Jana Rovenského chyběly potřebné analýzy dopadů této verze na veřejné zdraví i životní prostředí.
„Zatím nebyly vůbec vyhodnoceny dopady na dotčené regiony, dopady na zaměstnance uhelného průmyslu, dopady na životní prostředí, dopady na veřejné zdraví, dopady na provozovatele a dopady na veřejné rozpočty a dopady teplárenství. Nic z toho zatím ani druhá, ani třetí pracovní skupina ještě nepředložila,“ řekl Rovenský.
Nebyla také řádná odborná debata a členové komise dostali návrh usnesení příliš pozdě, řekli zástupci ekologických organizací Greenpeace a Hnutí Duha na pátečním briefingu a následní tiskové konferenci. Komise pracovala se scénáři, které počítaly s ukončením využívání uhlí v letech 2033, 2038 a 2043.
Absence odborné debaty?
Ekolog Rovenský zároveň poděkoval ministrovi životního prostředí za to, že „explicitně“ v diskusi podpořil ukončení využívání uhlí v roce 2033. „To je podle nás jediný reálný kompromis mezi skutečnými potřebami klimatu a řekněme zájmy průmyslu a zaměstnaneckých svazů,“ popsal ekolog.
Uhlí patří pod zem, skandovali ekoaktivisté před budovou ministerstva |
Jako „velmi nepřívětivé“ označil jednání i ekolog Koželouh. Míní, že pokud by bylo se více řešily podklady v odborné debatě, jednání by dopadlo jinak. Odbornou debatu však podle něj zastínila debata politická.
Uhelná komise byla zřízena loni. Má 19 členů, mezi kterými jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové. Mimo jiné mezi ně patří generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Rostislav Palička nebo vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský. Vedou ji ministři průmyslu a obchodu Karel Havlíček a životního prostředí Richard Brabec.
