(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto:  Tomáš Krist, MAFRA

Radši kavárnu než restauraci. České CrossCafe konkuruje i Starbucksu

  • 98
Za posledních jedenáct let vybudoval Jan Janák v tuzemsku síť téměř třiceti kaváren CrossCafe. Zatímco restauračního byznysu se letos jeho společnost víceméně zbavila, kavárnám věří dál. A to i v době, kdy kvůli katastrofálnímu nedostatku zaměstnanců nemá na zvětšování počtu poboček pomyšlení.

Kavárny CrossCafe fungují jako franšíza v několika městech – od rodné Plzně přes Prahu po Havířov či Železnou Rudu – přičemž většinu z nich vlastní Janák. Konkuruje tak světovým řetězcům, jako je Starbucks, Costa Coffee nebo trochu odlišný koncept Tchibo Café.

„Dříve jsme otevírali čtyři kavárny ročně a byla to radost. Dnes tolik neexpandujeme, více se rozmýšlíme kvůli problémům sehnat zaměstnance. Ta personální otázka bere chuť,“ popisuje Janák v centrále své společnosti v Plzni, kde před pár týdny otevřel zbrusu novou výrobnu dortů či polévek, které rozváží do všech „svých“ kaváren po republice.

Výroba je přitom dimenzovaná až na sto kaváren, jejichž tržby se v Česku pohybují ve stovkách milionů korun. Přesnější čísla společnost nesděluje.

Janák a jeho společník Martin Lomický, které dříve doplňoval ještě Janákův bratr Martin, do letošního léta provozovali kromě kaváren i několik plzeňských restaurací. Nyní mají spolu s CrossCafe firmu zaměřenou na catering a kavárnu v Měšťanské besedě v Plzni.

„Chceme se soustředit jen na kavárny. Jsou variabilnější, a navíc jejich provoz parazituje na restauračním,“ vysvětluje Janák s odkazem na polévky, které přes poledne jeho kavárny nabízejí.

Káva za stovku ne

Kavárny velkých řetězců se drží jednotného modelu a tímto způsobem neexperimentují. O to víc se však soustředí na expanzi. Nynější dobrá ekonomická situace jim nahrává, takže se rozšiřují i do krajských měst, kde by si dříve káva za stokorunu zákazníky nenašla.

Costa Coffee, kterou letos od britské skupiny Whitbread koupila společnost Coca-Cola, podniká v Česku deset let. Nedávno otevřela padesátou kavárnu a do konce roku má našlápnuto ještě na dvě.

Řetězec Starbucks, který první kavárnu otevřel na Malostranském náměstí rovněž před deseti lety, postupuje stejně rychle, otevřených kaváren má zatím na kontě šestatřicet.

„Rozšiřujeme se. Tento rok jsme přidali Olomouc a plánujeme expandovat více do regionů,“ přibližuje za Starbucks Barbora Horníková, Brand Manager pro Česko a Slovensko.

Tchibo kaváren, které jsou zároveň i obchody stejnojmenného německého řetězce, je v současnosti 41. Poslední se letos na jaře otevřela v Havelské ulici v centru hlavního města, kde řetězec vidí nový potenciál.

Jak funguje franšíza

  • Podnikatel si kupuje právo provozovat cizí koncept, a proto musí dodržovat zavedený způsob prodeje, výroby a vybavení obchodu.
  • Za zavedenou značku platí franšízingové poplatky. Například CrossCafé dle webových stránek firmy platí franšízanti 100 tisíc jako vstupní poplatek, dále 3,5 % z obratu jako franšízingový poplatek a 1,2 % z obratu jako marketingový poplatek.
  • K tomu je třeba připočíst náklady na nové prostory kavárny od stavebních úprav po vybavení, které čítají 2,7 až 3,9 milionu korun.

„Nemáme v hledáčku pouze místa mimo nákupní centra. Po nových lokalitách se díváme průběžně, vždy ale záleží na okolnostech a podmínkách konkrétního místa,“ dodává za řetězec mluvčí Eva Kotýnková. Tchibo však zároveň zkouší otevírat prodejny nových formátů, například na menší ploše, které slouží i jako výdejna pro zboží z e-shopu.

S dalším zvyšováním počtu kaváren počítá rovněž CrossCafe. „Přijdou lepší časy a pak zase budeme expandovat více,“ věří Janák. A připomíná, že třeba krize v roce 2008 pro jeho firmu žádnou „krizí“ nebyla, spíše se ukázala jako vhodný čas pro rozvoj. Na rozdíl od dnešní ‚konjunktury’. „Příšernější časy z pohledu hledání zaměstnanců než nyní, jsem nezažil,“ dodává.

Janák zároveň připomíná, že mzdy a ceny kávy jsou spojené nádoby. „Český zaměstnanec by rád 30 tisíc čistého, ale kdo dá rád sto korun za kávu?“ počítá. V CrossCafe se ceny kávy (velké a latté) pohybují většinou maximálně lehce nad 70 korunami. Za 59 korun nabízí latté i Tchibo. Tam je ale možné na rozdíl od ostatních kavárenských řetězců posedět jen na pár místech na takzvaném kávovém baru.

Starbucks či Costa jsou dražší, přičemž největší káva u nich pokoří zmíněných sto korun. To není dáno ani tak nájemními podmínkami, které zase tak odlišné nejsou, ale franšízovými poplatky, které mají mezinárodní řetězce vyšší. Sladkosti, které prodávají, také často putují do těchto kaváren z centrální výrobny v mateřské či jiné zemi, kde je produkují pro všechny.