Poté, co se tokijské radnici po dlouhých letech podařilo zvítězit nad všudypřítomnými vránami, se nyní městské úřady pouštějí do náročnějšího boje. Snaží se potlačit další zvířecí hrozbu, tentokrát mývaly. Podle médií se počet jedinců, které každoročně odchytnou v hlavním městě, za posledních deset let zvýšil pětkrát. Informaci přinesl deník The Guardian.
To vyvolává obavy ze škod, které tato zvířata působí na místním ekosystému. Mývalové se vyskytují především v kopcovitých oblastech na západním okraji metropole Tokia, kde způsobují rozsáhlé škody nejen na úrodě.
Konec vraního teroruOpatření vedoucí k omezení počtu vran v centru Tokia se vyplácí. Kdysi všudypřítomný pták, který byl často považován za škůdce, se díky úsilí tokijské metropolitní vlády a dalších stran objevuje méně často. Za posledních 20 let klesla populace vran v hlavním městě o dvě třetiny. |
Zvířata při hledání potravy vnikají také do lidských obydlí. Samosprávy zejména v západní části Tokia reagují nastražením pastí a zřízením horkých linek pro obyvatele, kteří hlásí škody.
Populace mývalů prudce vzrostla poté, co buď utekli těm, kteří je chovali doma, anebo je lidé do volné přírody vypustili sami. „Zvířatům se na svobodě začalo dařit,“ uvedl tento týden list Mainiči Šimbun.
Pasti nefungují
Místní úřady se potýkají s těžkým úkolem: udržet počet mývalů pod kontrolou. Tato zvířata se nejen rychle rozmnožují, ale také se snadno přizpůsobují neznámému prostředí. Ve fiskálním roce končícím v dubnu 2023 bylo podle údajů metropolitní správy v Tokiu odchyceno celkem 1 282 mývalů, zatímco o deset let dříve jich bylo 259.
Rozšíření zvířat s sebou přináší škody především ve venkovských oblastech. „V roce 2022 napáchala zvířata škody za 450 milionů jenů (78 milionu korun), jejich nejčastějším cílem bylo ovoce a zelenina nebo hospodářská zvířata,“ uvedlo ministerstvo zemědělství.
Deník Mainiči rovněž citoval zprávy o mývalech, kteří s oblibou hodují na ohroženém salamandru tokijském (Hynobius tokyoensis), oficiálně považovaném za druh ohrožený vyhynutím v důsledku desetiletí ničení jeho přirozeného prostředí.
Bolševník, nutrie i mýval. Vědci testují novou taktiku boje s invazními druhy |
Zdá se ale, že dosud zavedená opatření mají jen mizivý účinek. „Naše pasti jsou občas rozbité, jen zlomek zvířat se skutečně chytí, takže nejsme schopni postihnout jejich celkový výskyt,“ přiznal jeden z úředníků japonskému listu. Problém se neomezuje pouze na Tokio. Stížnosti na škody způsobené mývaly na úrodě, infrastruktuře a soukromých domech a zahradách hlásí téměř všech 47 japonských prefektur.
Problém má i Evropa
Mýval severní není původní japonský druh. Jejich obliba coby domácích zvířat vzrostla již v sedmdesátých letech a připisuje se televiznímu animovanému seriálu ze 70. let s názvem Araiguma rascal. Pojednává o mývalovi, jehož se ujal jedenáctiletý chlapec proto, že jeho matku zastřelili lovci. Děj se odehrává v USA a vznikl na motivy dětské knížky Dareba (orig. Rascal: A Memoir of a Better Era) z roku 1963 od spisovatele Sterlinga Northa.
Podbezdězí obchází medvídek mýval. Snad ho sežerou vlci, doufají odborníci |
V Japonsku jsou mývalové severní jedním ze 156 druhů na seznamu invazních cizokrajných živočichů, který sestavilo tamní ministerstvo životního prostředí.
Nevítané rozšíření mývalů severních se však netýká jen Asie. V posledních letech s ním myslivci bojují i na střední Moravě. Ani do tuzemské přírody nepatří, nemá zde přirozeného nepřítele. Nerušeně tak likviduje populaci drobných zvířat a vzácným ptákům vybírá hnízda. Podobný problém řeší myslivci také v sousedním Německu i Polsku.
Mýval patří mezi nejméně prozkoumané savce v Evropě. Přestože žije v Německu přes 70 let, dodnes chybí základní poznatky o životě těchto zvířat, uzavírá časopis Myslivost.
