Ve Starém Sedlišti je podle mapy, kterou sestavuje Otevřená společnost, 36 procent lidí v exekuci. Podle názoru radnice je důvodem tolika exekucí život v ghettu, které v soukromých bytovkách vzniklo během uplynulých deseti let v rámci takzvaného byznysu s chudobou.
Podle místostarosty Oldřicha Bendy má obec necelých 1 300 obyvatel, z toho zhruba tři stovky sociálně slabých bydlí právě v bytovkách, kde je asi šest stovek bytů. Většinu jejich obyvatel tvoří Romové.
Za ně nájemné platí v rámci sociálního systému stát. Peníze ale končí na účtech majitelů ubytoven. V obci čelí 358 obyvatel 2 071 exekucím, je to meziročně o 5,3 procenta víc. Celkem 33 procent lidí z tohoto počtu má tři až devět exekucí, 22 procent lidí jich má na kontě deset až 29. Průměrná výše exekuce je přes 136 tisíc korun.
„Mezi obyvateli, kteří bydlí mimo ghetto, jsou také nějaké exekuce, ale není to tak masové,“ vysvětlil místostarosta. Problémem podle něj je, že lidé s mnoha exekucemi rezignovali na hledání práce a přenášejí tento vzorec chování na své děti.
„Ve škole mi pak děti říkají: ‚Proč já bych se měl učit?‘“ konstatoval místostarosta. Ten je zároveň učitelem zeměpisu a tělesné výchovy v místní základní škole.
Dluhovou past má řešit novela insolvenčního zákona. Chce umožnit takzvaný osobní bankrot s následným úplným oddlužením více lidem.
„Není to žádná dluhová amnestie. Je to nabídka, aby člověk sedm let platil vše, co vydělá, a odevzdal všechen svůj majetek věřitelům. A pokud to udělá, tak se mu po sedmi letech smaže zbytek dluhů, které mu zůstanou,“ řekl pro ČTK ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán.
Z trhu zmizela řada lichvářských poskytovatelů úvěrů
Daniel Hůle, odborník na exekuce z organizace Člověk v tísni, pro Český rozhlas v uplynulých dnech uvedl, že situaci lidí, kteří se dostali do dluhové pasti, zásadně zlepšila regulace lichvy. Nová pravidla začala platit na konci roku 2016.
Podle Hůleho to byla zásadní změna. „Novela nereguluje výši úroků, ale reguluje sankci. Někdo si dříve půjčil deset patnáct tisíc korun a po čtyřech letech chtěl věřitel půl milionu korun. Dnes sankce nemohou přerůst polovinu půjčené částky a jsou tam další limity. Z trhu tak utekla celá řada šmejdských poskytovatelů úvěrů,“ prohlásil Hůle.
Právě tito lichváři způsobili v další obci na Tachovsku, v Ošelíně, největší škody. „Tak před deseti lety v obci běhala paní z jedné lichvářské firmy, všem tu nabízela půjčky, ale s obřím úrokem,“ vzpomínala Lucie Heimlichová, zastupitelka a ekonomka radnice v Ošelíně.
Dopadlo to tak, že v exekuci je v obci 45 procent lidí. Z toho téměř polovina má tři až devět exekucí, 21 procent má 10 až 29 exekucí. Jednotliví lidé dluží v průměru přes 250 tisíc korun.
Kdo chce, práci si najde
„Když jsou lidé ve finančním stresu, nejsou schopni si spočítat výhody a nevýhody půjčky. Třeba se jim rozbije auto, které nutně potřebují, vezmou si půjčku, pak nejsou schopni splácet lichvářům, vezmou si půjčku od jiné společnosti. Zkrátka záplatují jeden dluh druhým a tak dále, je to začarovaný kruh,“ komentovala Heimlichová.
Situace lidí s exekucemi není podle jejího názoru tak tragická, protože je nízká nezaměstnanost. „Podstatné pro tyto lidi je, že mohou pracovat, to je nejdůležitější pomocná ruka,“ uvedla Heimlichová s tím, že většina lidí z Ošelína pracuje v průmyslové zóně CTP park Nová Hospoda u Boru u Tachova.
„Všichni, kteří chtějí pracovat, práci najdou,“ dodala zastupitelka. Domnívá se, že zaměstnanost je téměř extrémní. Dříve totiž obec pomáhala lidem s exekucemi tím, že je v době, kdy nemohli najít místo, přijala na veřejně prospěšné práce hrazené z příspěvku státu. Nyní by obec někoho potřebovala, ale nemůže lidi sehnat.
Většina lidí v exekuci dluží obci i za popelnice. „Ke splácení je motivujeme i tím, že si mohou z obecního lesa zpracovat za malý poplatek dřevo na topení. Ale podmínkou je, že nebudou mít dluhy vůči obci. Rádi pak přijdou, udělají si splátkový kalendář, protože o dřevo mají zájem. Popelnice mohou splácet třeba i po padesáti korunách měsíčně,“ podotkla Lucie Heimlichová.
