„Počet osob v exekuci narostl za rok o 3,4 procenta, přestože máme rekordně nízkou nezaměstnanost a rostou mzdy. Ani vyšší platy a to, že mají lidé zaměstnání, jim nepomůže se z dluhové pasti dostat. Neustále platí jen úroky a sankce,“ uvedl autor mapy Radek Hábl.
Exekuce sužují už i střední třídu, je to problém, varují odborníci |
Polovina lidí přitom dluží méně než 10 000 korun. Podle Hábla většinu vymáhané sumy činí hlavně náklady. Průměrná jistina dosahuje 65 000 korun.
Tři a více exekucí má téměř půl milionu lidí. Celkem 151 000 osob nad 15 let má přes deset exekucí. Je to asi 10 000 lidí mezi 18 a 29 lety a asi 6000 seniorů nad 65 let. Podle Hábla je 90 procent exekucí nevymahatelných.
Nejvyšší podíl obyvatel starších 15 let v exekuci žije v Ústeckém (18,1 %) a Karlovarském kraji (17,4 %). Na Ústecku a Mostecku se tento problém týká dokonce každého pátého člověka. Naopak nejméně se s exekucemi potýkají lidé ve Zlínském kraji (5,7 %) a na Vysočině (5,8 %). Počet osob v exekuci se mezi lety 2016 a 2017 zvýšil ve 12 krajích. Mírně si v tomto ohledu polepšil Olomoucký kraj, Pardubický kraj zůstal na stejné úrovni.
Každou hodinu zahájeno 75 exekucí
Petr Polanský z prezidia Exekutorské komory říká, že v ČR je každou hodinu zahájeno 75 exekucí, přičemž celkově je nyní vymáháno 332,6 miliard korun. Situaci by podle něj pomohlo zavedení místní příslušnosti exekutorů, která funguje například na Slovensku na krajské bázi.
Exekutorská komora navíc připomíná, že uváděný počet exekucí zahrnuje i tzv. bezvýsledné exekuce, a to za celou dobu existence soudních exekutorů. Spadají sem například i exekuce, u kterých je vedeno insolvenční řízení, takže samotný výkon exekuce u nich z toho důvodu nemůže být prováděn.
Infografika - exekuce v ČR za rok 2017
„Číslo je tak vysoké mimo jiné i proto, že neexistuje účinný nástroj, jak tyto bezvýsledné exekuce zastavit. Je potřeba zjednodušit ukončování takovýchto exekucí i bez souhlasu věřitele, tak aby byl celý systém o tato řízení očištěn. Po nastartování a realizaci tohoto procesu bude počet povinných i počet řízení několikrát menší,“ píše se v prohlášení Exekutorské komory.
„Demotivujícím faktorem je také to, že sociální dávky se počítají podle čisté mzdy, bez odečtení exekuce,“ říká Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni. Lidé v exekuci tak podle něj často nedosáhnou na různé typy podpory, i když vzhledem ke skutečné výši příjmu na ni mají nárok. V České republice se také neplatí soudní poplatek za vedení exekuce, což podle odborníků vede ke zneužívání systému. Věřitelé tak podle nich využívají exekuce jako bezplatné úložiště nezplacených pohledávek.
Detaily k exekucím si můžete prohlédnout po kliknutí na mapu:
Na negativní vývoj stavu předlužení má vliv především cyklení dluhů. „Je prokázáno, že lidé v dluhové pasti nerealizují svůj plný ekonomický potenciál. To nemluvím o negativních dopadech na jejich fyzické i duševní zdraví a enormní zátěži pro sociální systém. Odhadem až dva miliony exekucemi paralyzovaných Čechů - započteme-li i rodinné příslušníky - není to, co by Česká republika potřebovala,” uvádí Tanweer Ali, ekonom z University of New York in Prague s tím, že tento systém není příznivý ani pro vznik nových startupů a rozvoj podnikání.
Pomůže novela zákona?
Podle organizací, které se problematice věnují, je nutná novela insolvenčního zákona. Slibují si od ní, že pomůže lidem z dluhové pasti. Odborníci doporučují zavést takzvanou místní příslušnost soudních exekutorů.
Jeden exekutor by tak řešil všechny dlužníkovy dluhy. Marné exekuce by se také daly zastavit. Srážky ze mzdy by neměly od práce a splácení odrazovat. Nyní totiž čím víc člověk vydělá, o to víc se mu strhne. Posílit by se mělo i dluhové poradenství.
