Vatikánská banka, jejíž oficiální název zní Ústav pro věci víry (Istituto per le Opere di Religione), spravuje aktiva v hodnotě šesti miliard eur (zhruba 160 miliard korun). Loni vydělala 69,3 milionu eur, z toho přispěla do rozpočtu Vatikánu částkou 55 milionů eur.
Od svého založení v roce 1942 ji přitom zasáhlo několik korupčních skandálů, často doprovázených tajnůstkářstvím a neochotou jejích představitelů přizpůsobit se mezinárodním normám. To dlouho vyvolávalo nevoli u vlády v Římě i u italské centrální banky.
Světským představitelům došla s vatikánskou bankou trpělivost v roce 2010, kdy italská justice zmrazila 23 milionů eur na jejích účtech pro podezření z praní špinavých peněz.
O tři roky později zase nařídila italská centrální banka zavřít ve Vatikánu všechny bankomaty. Důvodem byla neochota vatikánských bankéřů předat údaje o podezřelých účtech. Banka totiž měla mnoho klientů mezi vlivnými lidmi, kteří u ní chtěli zaparkovat své prostředky, aby se vyhnuli placení daní. S Vatikánem přitom neměli jinak nic společného.
Už předchozí papež Benedikt začal banku čistit a v jeho úsilí pokračuje i papež František. Banka přestala vést účty klientům, kteří neměli co do činění s Vatikánem. Za posledních pět let se kvůli tomu snížil objem peněz na klientských účtech asi o třetinu.
Svatý deficit
Svatý stolec hospodaří - stejně jako skoro všechny státy - s rozpočtovým schodkem. I přes injekci ze zisku Vatikánské banky dosáhl loni deficit katolického rozpočtu 25,6 milionu eur. Největší položku na straně výdajů představuje podle finančních účtů mzdy, vyplácené téměř třem tisícovkám zaměstnanců (v celkové výši 127 milionů eur).
Naproti tomu samotný Vatikán hospodařil v roce 2014 s přebytkem 63,5 milionu eur (což představuje bezmála dvojnásobek ve srovnání s přebytkem o rok dříve). Hlavním příjmem městského rozpočtu je výtěžek z kulturních aktivit, zejména vstupného do vatikánských muzeí.
Vatikán se loni pustil i do trochu jiného druhu „podnikání“, když poprvé povolil pronájem slavné Sixtinské kaple pro soukromou akci. Pod Michelangelovými freskami si vyslechli čtyři desítky lidí koncert, organizovaný automobilkou Porsche. Za kolik církev prostor pronajala není jasné, vatikánský mluvčí nicméně zdůrazňuje, že výtěžek šel na charitativní účely.
František přitahuje davy
Turistický ruch, který je hlavním zdrojem příjmů Vatikánu, zažívá podle serveru CNN Money nyní boom. A jedním z hlavních důvodů je i osobnost prvního Jihoameričana v čele církve. Od odchodu papeže Benedikta v březnu 2013 se turistický průmysl ve Vatikánu téměř ztrojnásobil.
Až do konce loňského roku přijelo do Vatikánu na akce, jichž se Svatý Otec účastnil, přes 12 milionů věřících. Ještě o milion lidí víc se zúčastnilo ceremonií s papežem v zahraničí.
Pro srovnání: papež Benedikt během svého působení v čele církve (2005 až 2013) přitáhl do Vatikánu 20,5 milionu lidí.
