"V pátek uplynul termín na podávání námitek pro chráněné zeměpisné označení hořické trubičky. Podle našich informací Evropská komise žádnou připomínku neobdržela, a Česká republika tedy získá další chráněné označení," sdělil mluvčí stálého zastoupení ČR v Unii Jan Vytopil. Oficiální udělení známky, takzvaného chráněného zeměpisného označení, během následujících dvou až třech měsíců by mělo být už formalitou.
"Známka nám zaručí exkluzivitu na trhu, eliminuje plagiáty a mohla by nám otevřít i trhy v Evropské unii," řekl iDNES.cz Jaromír Topolský z obchodního společnosti Pravé hořické trubičky.
Firma zatím exportuje do Polska a očekává, že by se její výrobky mohly v budoucnosti dostat do povědomí lidí především v Německu a Francii. Evropské zákazníky by firma chtěla nalákat na nové zdravější trubičky. Ty by se v tuzemských obchodech měly začít prodávat do dvou týdnů pod názvem Pravé celozrnné.
"Jsou to výrobky zdravé výživy, které obsahují osmdesát procent celozrnné mouky. Receptura je chráněna patentovým právem a doufáme, že osloví zákazníky," očekává Topolský.
Trubičky mezi ušima, kaprem a chmelem
První tři registrace získalo Česko ve chvíli, kdy do Unie vstoupilo. Zápis budějovického piva, budějovického měšťanského varu a českobudějovického piva si totiž Češi jako jediní z nováčků vymínili už v přístupové smlouvě k Evropské unii. Během uplynulých měsíců pak registrační proceduru úspěšně dokončily další tři české výrobky - štramberské uši, pohořelický kapr a žatecký chmel.
Letos Komise rozhodne o tom, zda ochrannou známku udělí mariánskolázeňským oplatkám, pardubickému perníku, nošovickému kysanému zelí nebo třeba třeboňskému kaprovi.
Systém označování tradičních výrobků z určitých zeměpisných oblastí, které se pak nesmějí vyrábět nikde jinde, vznikl v roce 1992.
Chráněné české značky:Chráněné zeměpisné označení Chráněné označení původu |
