Než se vydal na dráhu herce a vydobyl si přízvisko král komiků, byl Vlasta Burian nadějným fotbalovým brankářem pražské Sparty. Ještě předtím však za první světové války odchytal pár zápasů za SK Židenice, předchůdce dnešní Zbrojovky.
"Alespoň to uvádějí dva nezávislé prameny, i když to není úplně doložené. Asi proto, že se v Brně podobně jako jiní hráči ulil před vojnou v nemocnici v Zábrdovicích a hrál pod falešným jménem," přibližuje Antonín Zabloudil, autor nově vydané knihy 100 let fotbalového klubu FC Zbrojovka Brno.
Ta odhaluje i mnohá další tajemství a pikantnosti ze stoleté historie Zbrojovky. Například, že proti ní v roce 1965 ve Veletržním poháru skóroval za skotský Dunfermline jistý Alex Ferguson. Dnes sir a trenérská legenda.
Přibližuje také málo známá spojení Brna s různými legendami. "Velká většina lidí, co v československém fotbale něco znamenali, nějakým způsobem Zbrojovkou prošla. Hrál tady Popluhár, chytal Viktor, na testech tu byl Plánička, trénovali zde Dobiaš a Masopust. Dokonce tu byl i Pepi Bican," odhaluje Zabloudil.
Co vás na historii Zbrojovky nejvíc zarazilo?
Překvapilo mě, že na klubu není skoro nic. Když se přecházelo z Lužánek na Srbskou, tak se ztratilo všechno včetně trofejí. O nějaké kronice nemůže být ani řeč. Zůstalo jen pár bezvýznamných pohárů za mládež, ale ty větší – až na ten mistrovský – nikde nejsou. Kdyby chtěl klub udělat muzeum, nemá z čeho.
Z čeho jste tedy při mapování historie čerpal?
Byl to docela problém. S obdobím do roku 1948 mi hodně pomáhal docent František Čapka, který je historik. Bylo potřeba procházet archivy starých novin, které nejsou moc zachované, navíc se o fotbale tolik nepsalo. Dnes o něm vychází každý den několik stránek, tehdy to byl třeba jeden článek za týden. Vyšly také nějaké publikace k 60 a 70 letům Zbrojovky a k 25 letům SK Židenice. A občas se někdo ozval, že měl výstřižky po dědovi nebo nějaké brožurky. Ale shánělo se to těžko.
Z jaké doby byl nejstarší článek, se kterým jste se setkal?
Z roku 1913. Článek přímo o založení SK Židenice jsem nenašel, protože v té době se ještě nevědělo, že z něj vyroste tak slavný klub. Takže jsem našel jen zmínku o prvním zápase.
V Brně bylo založeno mnoho klubů. Proč zrovna Židenice udělaly takovou díru do světa?
Jednoznačně díky osobě Cyrila Laciny. V té době ten pojem ještě neexistoval, ale on byl první opravdový fotbalový manažer u nás a dokázal stáhnout hodně hráčů třeba z Kladna, které přitom chtěla Sparta i Slavia. Za první světové války tu dokázal ulít dobré hráče před vojnou díky vojenské nemocnici v Zábrdovicích. Jeho tatínek byl mlynář, takže byl bohatý, a on byl blázen do fotbalu. Bohužel zemřel už hodně mladý.
Jaký byl židenický vrchol?
Asi velké zápasy ve Středoevropském poháru, který je přirovnávaný k Lize mistrů. Hrály dokonce s Interem Milán, který se tehdy jmenoval Ambrosiana, a slavný Giuseppe Meazza jim v dvojzápase nasázel sedm gólů.
Proháněly Židenice i pražská S?
Poprvé Slavii porazily v přáteláku už v roce 1920. Jinak se s pražskými týmy kvůli náročnému cestování příliš nepotkávaly, ale v době první světové války se spekulovalo, že byly Židenice možná i lepší.
Jaká událost z historie Zbrojovky vám přijde nejpikantnější?
Trošku mě mrzí, že všechny pikantní historky v knize nejsou. Původně jsem ji chtěl napsat k třicátému výročí titulu a měla být trochu odlehčenější. Ale protože nakonec vyšla ke stoletému výročí klubu, má takový slavnostnější nádech, a některé věci se tak do ní nevešly.
Zaujala vás nějaká zapomenutá osobnost klubu?
Zajímavý je třeba Jan Šimek, který do teď drží klubový rekord v počtu gólů za sezonu. Hrál tu asi tři sezony, byl skvělý střelec, ale cokoliv o něm zjistit byl velký problém. Něco mi k němu řekl historik Jenčík, který si ho pamatoval jako malý kluk, ale pořád je to taková záhadná postava. Nikdo pořádně neví, odkud přišel, a pak zase náhle zmizel. Nevím, jestli to nemá něco společného s únorem ’48.
Jaká byla další zajímavá, a přitom neznámá jména?
Třeba Ladislau Raffinsky, který hrál na dvou mistrovstvích světa za Rumunsko. Asi málo lidí ví, že tu půl roku působil jako hrající trenér Pepi Bican. Bylo mu asi padesát a Zbrojovka tehdy hrála oblastní soutěž, která ale byla hned pod první ligou. Na testech tu taky byl František Plánička, kterého poslali pryč, protože byl malý. Ale to stejné udělala i Sparta, takže se pak proslavil až ve Slavii.
Zbrojovka má za sebou bohatou historii, ale jen jeden titul. Co na to říkáte?
Přece jen je to málo. Brňáci rádi říkají, že žijí ve druhém největším městě republiky, dlouho tu byly největší návštěvy, mládežnická základna byla taky silná. Těžko říct, kde byla chyba.
Má tedy Brno závidět ostravskému Baníku, který vyhrál čtyři tituly?
Myslím, že Zbrojovka má bohatší historii. Předválečná éra Baníku je o ničem, zatímco Židenice už tehdy hrály velké zápasy Středoevropského poháru.
Takže je Zbrojovka v Česku klubem číslem tři po Spartě a Slavii?
Řeknu to takhle: je jednička na Moravě.
