RECENZE: The Crew Motorfest je výborná závodní arkáda s mnoha možnostmi

The Crew Motorfest je závodní arkáda do morku kostí. Ačkoliv tvůrci výrazně opisovali od konkurenční Forzy Horizon, přicházejí i s řadou vlastních nápadů spojených se značkou The Crew. Výsledkem je zábavný koktejl závodních aktivit v nádherném otevřeném světě.

Jednička chtěla být automobilovým MMO. Přes pět let stará dvojka přidala do otevřeného světa letadla a lodě a byť zmenšená verze Spojených států skýtala řadu zábavných aktivit, na sérii Forza Horizon nestačila. Aktuální trojka, respektive The Crew Motorfest se výrazně inspiruje Forzou Horizon, zároveň ovšem zůstává věrná svým kořenům.

Je to stoprocentní arkáda, v níž se můžete závratnou rychlostí prohánět ve formuli, stiskem tlačítka se transformovat v letadlo a užít si pohled na zasluněnou Havaj, nebo také pořádnou bouřku doprovázenou efektními blesky. Usednete ovšem také na motorku, do člunu, buginy, čeká vás driftování, závody dragsterů i automobilové legendy z minulosti. Sympatickým krokem je možnost importovat si některé své vozy z dvojky, což beru jako vítané poděkování fanouškům. Ale popořadě.

Už na začátku je zřejmé, že o kvalitní příběh bude nouze.

Postavu si lze naštěstí ještě trochu upravit.

Po úvodní představovačce, která hráče nechá ochutnat několik typů závodů, nás čeká tvorba postavy. Na výběr je klasická cool partička, nicméně vzhled si lze přeci jen ještě přizpůsobit. Příběhy v závodních hrách jsou obvykle naprosto stupidní a ani The Crew Motorfest není výjimkou.

Tvůrci na to ovšem jdou docela chytře. Namísto jednoho lineárního příběhu, v rámci než pendlujete mezi různými typy závodů, hráče čeká volba tzv. playlistu. To je zjednodušeně řečeno tematický soubor závodů propojený nějakou jednotnou myšlenkou. Takže zatímco u Hawaii Scenic Tour ani nezávodíte a jen si užíváte ostrova, v 911 Legacy A Porsche Story vás čeká zápolení v legendárních vozech Porsche. Dokončení každého playlistu je odměněno ziskem nějakého zajímavého vozu.

Můžete namítnout, že příběh je takto poněkud fragmentovaný, a máte pravdu. Na druhou stranu možnost si zvolit, na co mám právě chuť, je za mě mnohem lepší. Když jsem se například vrátil večer z tréninku, rád jsem se zaposlouchal do různých starých vypalovaček u vintage závodů a zavzpomínal – některé vozy jsem znal z dětství díky angličákům. Na druhou stranu na Jamese Pumphreyho z Donut Media, který nás provází pouličními závody, jsem neměl náladu asi nikdy.

V jednom z playlistů si přijdou na své i fanoušci retra.

Některá videa jsou přeci jen zajímavá, jiná vystihuje dnes moderní slovo cringe. Zatímco ve vzpomínkovém retro koutku vás čeká oslava klasik, pro maníky z japonského playlistu budete „kid“. Dialogy během závodů prakticky nevnímám, protože se soustředím na jízdu. Když jsem se na měl soustředil, jsou to klasické small talky, tedy tlachání o ničem. Všechny playlisty pak pojí dohromady otevřený svět, který je sice menší než Spojené státy u dvojky, ale možná o to zajímavější. S volbou takové té romantizované Havaje to tvůrci zkrátka trefili.

Stejně jako u poslední Forzy Horizon 5 mě i zde baví jen tak projíždět se herním světem a užívat si jízdu. Studio Ivory Tower výrazně zapracovalo na jízdních vlastnostech a výsledkem je mnohem zábavnější jízdní model. K tomu samozřejmě patří různé věci na efekt, jako možnost rozrazit kde co, případně benevolentnější checkpointy. Je to spousta drobností dohromady, díky kterým je řízení či pilotování jednoduše zábavné.

Záběr hry je opravdu velký.

Díky playlistům se zpřístupní různé výzvy a eventy v herním světě, jako jsou slalom, rychlostní pasti či únik. Když se mapa rozbliká, je někde ukrytý poklad. A pak tu samozřejmě jsou týdenní eventy s odměnami, zaměřené na nějaké specifické téma.

Vše korunují střídající se live eventy, tuším každých třicet minut, proti živým hráčům. Stejně jako například v Riders Republic zde jsou ultimátní závody – Grand Races pro 28 hráčů, v nichž na závodníky čekají tři různé disciplíny. Level aut je normalizován, takže v tomto ohledu je to fér, byť je zřejmé, že některá auta jsou lepší než jiná. Každopádně je to pořádná adrenalinová mela, v níž vás jediná chyba, nebo i zákeřné pošťouchnutí soupeře, pošle o příčky dozadu.

Jedna z vedlejších aktivit v otevřeném světě.

The Crew Motorfest je čirá, ale zatraceně zábavná arkáda.

Ještě o něco akčnější zábavou je Demolition Royale, tedy týmová battle royale pro 32 hráčů. Na scénu se přilétá letadlem a důležité je nejenom dobře zvládnout ovládání svého stroje, ale také sbírat bonusy ke štítům, útoku či transformaci v Monster Trucku.

Na The Crew Motorfest se mi nejvíc líbí právě ona možnost hrát si podle svého. Můžete se jen tak projíždět po herním světě, plnit různé velmi specifické výzvy, závodit, věnovat se aktuálním eventům, hledat poklady či snažit se vylepšovat své oblíbené vozy pomocí součástek na maximum. Samozřejmě se předpokládá, že nakonec absolvujete většinu playlistů (už kvůli fast travelu), ale tempo a jejich výběr je na vás. Záležet bude také na kadenci a kvalitě obsahu po vydání, prozatím je toho ve hře víc než dost.

Eventy mají svá témata a pravidelně se mění.

Jedna z odměn za dokončení playlistu.

Co se záporů týče, kromě stupidních dialogů mě třeba vůbec nebaví lodě. Ale to je individuální. Ohromný záběr znamená, že na sto procent spokojený nebude nikdo. Obtížnost je díky mnoha proměnným velmi volitelná, nicméně i v rámci jednoho nastavení při přijde, že existují velké rozdíly. Uvítal bych také trochu srozumitelnější menu, přijde mi, že některé prvky jsou trochu utopené a chvíli trvá, než se hráč zorientuje. A pak tu jsou klasicky otravné mikrotransakce s dvojí měnou, naštěstí na mě nepůsobí tak negativně jako třeba v Riders Republic.

Závěrem mohu říci, že i jako velký fanoušek Forzy Horizon si The Crew Motorfest hodně užívám. Ubisoft tentokrát vsadil na větší líbivost a okázalejší prezentaci, což se zcela jistě projeví i v prodejích. Naštěstí se řada změn udála i pod kapotou, a to většinou k lepšímu. Za mě nejlepší díl série.

Druhý názor

Honza Srp

Jestli jsem něco majitelům xboxů záviděl, tak to byla série Forza Horizon. Už nemusím. The Crew je sice nestydatou kopií, ale na playstationech mi něco podobného chybělo, kvůli divné komiksové stylizaci jsem si totiž s posledním dílem Need for Speed moc nepotkal.

Mapa Havaje je na pohled krásná a nabízí dostatek různých druhů prostředí, abyste se mohli do sytosti vyřádit. Více než o pečlivém pilování průjezdy zatáček a honění co nejlepších časů je tato hra o zážitcích, prostě si jen tak vybrat z nepřeberného množství nabízených možností a užívat si pocit z výborného jízdního modelu. Vývojáři podle mě úplně ideálně trefili ten správný poměr, aby hra nefrustrovala (jako někdy Gran Turismo), ale zase nebyla jen o pouhém stání na plynovém pedálu.

Osobně jsem si povypínal většinu asistentů, takže občas dostávám čočku, na druhou stranu mi nic nekazí výhled na krásnou grafiku, která lítá na PS5 jako z praku. Bohužel, nebyl by to Ubisoft, aby tuhle parádu nevyšperkoval o rádoby cool doplňky, které mě od závodění ruší. Že to na serverech zatím vypadá jako v klonových válkách, protože si ještě nikdo nestačil odemknout vlastní vizuální doplňky, to bych ještě přežil, ostatně to se časem změní. Že ale před většinou závodů musím poslouchat bezobsažné bláboly nějakých mamlasů, to mě vytáčí. Ondra označil výkon herce Jamese Pumphreyho za cringe, já půjdu dál a nazvu ho nejotravnější herní postavou minimálně poslední dekády.

I tak ale vím, že The Crew budu mít nainstalované opravdu dlouho, a i když u něj nikdy nebudu sedět dlouho do noci, jednu dvě jízdy si budu dávat často.

80 %