Jan Kouba: Existuje několik filmů podle her, ke kterým se vracím. Nejčastěji to je Silent Hill. Už asi ani nespočítám, kolikrát jsem první díl viděl. Pro mě zatím nejlepší filmová adaptace hry. Funguje dobře jako horor a zároveň se nijak výrazně nezpronevěřuje myšlence hry. Sice tu jsou změny ve scénáři, ale ty jsou provedené celkem citlivě. Za pozornost stojí i obsazení, kterému vévodí Sean Bean. Pokud jste film neviděli, tak můžete hádat, zda zlovolný vliv městečka Silent Hill přežije.
Za zmínku určitě stojí i filmy Paula W. S. Andersona, který má kolísavý talent na natáčení béčkových herních adaptací. Resident Evil 1 a Mortal Kombat 1 jsem už také viděl nespočetněkrát. Tam se ale o kvalitě a věrnosti předloze moc hovořit nedá. Každý máme nějaké guilty pleasure.
 |
Martin Kaller: Mně se svého času zamlouval Silent Hill. Je pravdou, že už je to přeci jenom nějaký ten pátek (2006) a že současnou optikou už by výsledný dojem zřejmě nebyl takový, nicméně tehdy jsem byl hodně spokojený. Filmový Silent Hill měl hutnou hororovou atmosféru umocněnou přítomností některých ikonických postav tohoto univerza, jako je Pyramid Head. A když je řeč o obsazení, rád bych také zmínil mého oblíbeného Seana Beana, k jehož zdejší účasti se váže několik překvapivých skutečností. Například ta, že jeho role byla původně výrazně menší, a potom, že se tady dožil (Does Sean Bean Really Die More Than Other Actors?) závěrečných titulků.
Ondřej Zach: Vypadá to, že řada studií konečně pochopila, že když nějaká herní série vydělává těžké peníze, může se to přetavit v úspěch i na filmovém plátně. Nebo se o to aspoň pokoušejí a filmaři berou předlohu vážně. Nejvyváženější mi ve všech směrech přijde asi první film Ježek Sonic (recenze jedničky a recenze dvojky), kterému se podařilo zaujmout všechny, což není vůbec snadné. Líbil se mi i Detektiv Pikachu, v němž slavný žlutý pokémon pije kávu a hláškuje. Film je v tomto případě lepší než herní předloha, což se nestává často. A konečně jsem si jako fanda Warcraftu užil i film a mrzí mě, že pokračování nebude. Ze starších je super Mortal Kombat a koukatelný mi tehdy přišel i Hitman, i když to je jen jasné béčko na odreagování.
Emanuel Svoboda: Takových kousků bude víc. Celkově mám totiž filmy podle videoher rád. Dokonce pro vás čtenáře chystám jejich velký přehled. Mám rád původní Resident Evil od Paula W. S. Andersona a líbila se mi i novodobá adaptace s podtitulem Welcome to the Raccoon City (recenze). Za nejlepší herní adaptace považuji Mortal Kombat z roku 1995 a první Silent Hill. Moc se mi také líbili oba Ježci Sonicové nebo Detektiv Pikachu. Když se na to tak podívám, tak to s herními filmy zas taková bída není. Občas. No, však to všichni známe.
Petr Zelený: Automaticky se mi vybaví první Mortal Kombat z hloubi devadesátých let. Na dnešní poměry a filmařské standardy je to už poněkud slabší kousek, ale vzhledem k tomu, že tato videoherní adaptace spatřila světlo světa v době, kdy mi začínala puberta, tak ji prostě nekriticky miluju. Líbí se mi i víc než loňský Mortal Kombat, který sice zdobí strhující počáteční sekvence a moderní triky, ale jinak je podle mě zkrátka slabší než devadesátková řežba. I když není vyloženě špatný.
Mortal Kombat
Petr Kárník: V tomhle odvětví moc kvalitních možností není. Jako puberťák jsem byl nadšený z prvních dílů Mortal Kombat a Resident Evil (obě filmové série šly pak s kvalitou strmě dolů). Z těch trochu novějších jsem nebyl zklamaný třeba z Prince of Persia: Sands of Time nebo Warcraftu. Viděl jsem i kousky z Pokémon: Detective Pikachu, když na to koukaly děti, a nevypadalo to úplně špatně. Na jedno pokoukání rovněž ujdou i obě verze Hitmana. Ani v jednom případě se sice nejedná o kdovíjakou perlu, ale všechno je lepší než ty výblitky od Uwe Bolla. Takové Alone in the Dark je suverénně nejhorší film, jaký jsem v životě viděl, a ani jeho ostatní díla nejsou dle hodnocení o nic lepší. Ale zpět k těm kvalitním – pomyslnou první cenu si bez debat odnášejí oba díly Ježka Sonica, které jsou kvalitativně o několik levelů výš než všechny zmíněné filmy a rád se na ně podívám znovu.
Honza Žďárský: Pokud bych měl sestavit pomyslný žebříček, tak pro mě lehce překvapivě vedou spíš „starší“ filmy, žádná současná hollywoodská produkce plná CGI efektů. Určitě bych zmínil původní Laru Croft s Angelinou Jolie, ale hlavně Mortal Kombat z roku 1995. Možná je to pocitem nostalgie, ale žádný další film je určitě nepřekonal. Další filmy, již novější, jako Tomb Raider z roku 2018 nebo Warcraft určitě špatné nejsou, ale do jisté nenaplnily očekávání a potenciál. Další filmy jako Doom nebo Resident Evil pro mě osobně spíš připomínají filmy typu Sharknado, které jsou tak přihlouplé, až jsou zábavné. Zbytek filmů se spíš snažil těžit z popularity herní značky a vesměs stál za starou bačkoru, ať už třeba nový Mortal Kombat nebo Uncharted.
Angelina Jolie jako Lara Croft
Honza Srp: To je jednoduchá otázka, protože jediný opravdu dobrý videoherní film, který jsem si pustil i opakovaně, je první Mortal Kombat. Poctivá béčková mlátička, která vystihla to podstatné, kvůli čemu je tato brutální série tak populární. Pak je tu hrstka těch, které neurazí – paradoxně jsou to ty, k jejichž předlohám nemám žádný vřelý vztah: líbil se mi Warcraft, Detektiv Pikachu a dokonce i výjimečně pitomé Rampage. Za nejhorší shit považuji Assassin’s Creed.
Honza Lysý: Mojí srdcovkou stále zůstává Mortal Kombat z roku 1995. Verze z roku 2021 také nebyla úplně špatná. Jinak jsem se slušně bavil u některých dílů série Resident Evil, užil jsem si první Silent Hill, zábavnou blbinou bylo Dead or Alive. Překvapivě mi nevadil ani film In the Name of the King: A Dungeon Siege Tale. Pouštěl jsem se do sledování s tím, že to bude něco, u čeho mi budou krvácet oči, ale nakonec jsem se nenudil. Bylo to špatné, ale svým způsobem zábavné.
Honza Strachota: Filmů podle her, které by stály za zmínku, podle mého není mnoho. Ať se snažím, jak se snažím, nenapadá mě žádný, který by byl vyloženě skvělý. Celkem jsem si užil Doom z roku 2005, s Dwaynem „The Rock“ Johnsonem, i když se hrami neměl prakticky nic společného. Ušel tuším první Tomb Raider, ale už si z něj prakticky nic nepamatuju, takže nějaké mistrovské dílo to nejspíš nebylo.
Naposledy mě celkem zaujal Sonic, který mě nečekaně dobře pobavil a úspěšně ve mně vyvolal zvědavost, jak se v druhém díle bude děj odvíjet dál. Zvláště pak zápolení Dr. Robotnika s přírodními živly v houbovém světě by mohl být vcelku zajímavý. Jimu Carreymu tato role sedí jako ulitá.
