Ještě v roce 2017 se takových aut, jejichž startovací cena se v Česku pohybuje kolem dvou set tisíc korun, prodalo v Evropě 1,14 milionu. Poradenská společnost LMC Automotive odhaduje, že v roce 2021 se jich prodá pod milion. Loni se v Česku takových aut prodalo necelých sedm tisíc, více se prodalo i milionových manažerských modelů, jako je Škoda Superb. Jenže i malé Citigo, které je v nabídce mladoboleslavské značky na opačném konci a v Česku drží ve své kategorii za loňský rok neohroženě 40procentní podíl s 2770 prodanými kusy, musí dostat zařízení požadovaná stále náročnějšími regulemi, aktuálně to jsou hlavně systémy na čistění výfukových plynů.
Se stále přísnějšími emisními limity malá auta přestávají dávat smysl úplně. „Nové normy snižují průměrné flotilové emise na úroveň, které dnes dosahují jen ty nejmenší modely s konvenčními technologiemi pohonu. Po roce 2020 budou pak automobilky i do těchto nejlevnějších a nejjednodušších aut nuceny nasazovat složité a drahé technologie, jako jsou například komplikované systémy čištění výfukových plynů či hybridní pohony. Vzhledem k extrémně nízké marži u těchto vozidel a vysoké citlivosti zákazníka na cenu tím ovšem tato auta zdraží na úroveň, kdy se stanou neprodejná. V konečném důsledku tak hrozí, že tato kategorie vozidel na trhu zcela vymizí,“ vysvětloval už loni na podzim pro iDNES.cz Zdeněk Petzl, ředitel českého Sdružení automobilového průmyslu AutoSAP.
Korejská automobilka Kia, jejíž model Picanto dnes patří k nejpovedenějším malým vozům, ve svých interních materiálech, které má redakce k dispozici, uvádí, že nejnižší úroveň hybridizace snižující emise CO2 o pět procent dnes vyjde u každého vyrobeného vozu na 700 eur. A bude hůř.
Herbert Diess, šéf koncernu Volkswagen to nově ilustruje na příkladu VW UP!, který je dvojčetem Citiga: podle propočtů značky bude muset auto pro splnění emisních regulí pro rok 2030 dostat techniku, která ho prodraží o 3 500 eur, to je devadesát tisíc korun. UP! stojí v Česku od 232 900 korun, to znamená nerealistický nárůst ceny.
Nejprodávanější miniauta EvropyLeden - listopad 2018
Zdroj: JATO Dynamics |
Devadesát tisíc korun se do třičtvrtěmilionové ceny Passatu schová jednodušeji než do auta, které má být startovacím autem mladých, druhým autem do rodiny v roli nákupní tašky nebo autem pro pár penzistů. Od dob, kdy se výrazněji začalo dbát na bezpečnost a emise, to mají tyto automobilové miniatury stále složitější, a stále výrazněji se projevuje to, že poloviční auto za poloviční peníze vyrobit nejde. Spíš naopak: od malého vozu k většímu už tak velký skok ve výrobních nákladech není, ale na tom velkém se mnohem lépe vydělá. Už i proto, že do UPu si šetřivý důchodce nekoupí často ani koberečky z originálního příslušenství a půjde raději pro lacinější do supermarketu, kdežto za navigaci a adaptivní tempomat do Passatu si připlatí každý druhý; a právě na příplatkové výbavě se automobilkám vydělává nejlépe.
Čtyřkolové mrňousy mají výrobci v nabídce kromě setrvačnosti často také proto, aby se mohli prezentovat širokým portfoliem, díky malooobejmovým motorům s nízkou normovanou spotřebou snižují flotilový průměr automobilek požadovaný evropskými předpisy. Aby se však do flotilového průměru takové auto s nízkou spotřebou započítávalo a vyvažovalo emise velkého manažerského kombíku, musí se také prodat. A to je zase potíž pro dealery. Ti mají na malých autech jen velmi malý výdělek, v řádu nízkých jednotek tisíc korun za prodaný kus. Vzhledem k tomu, že cenový odstup nejmenšího vozu od toho o kousek většího je jen velmi malý, zákazníci tedy logicky raději berou to větší. Automobilky také prodeje těch nejmenších modelů nijak výrazně nepodporují.
Nabízí se také otázka, zda zvýšení nákladů na výrobu a vybavení aut bezpečnostními a emisními technologiemi brzy nezasáhne výrazněji také další kategorie aut, především třídu malých vozů, jako jsou Škoda Fabia nebo Renault Clio. To už je kategorie, která tvoří v Evropě 18 procent trhu. Plošné razantní zdražení by určitě s prodeji zamávalo a pro výrobce by znamenalo obrovské problémy. Průběžné zdražování napříč trhem lze vysledovat už dnes (analýzu čtěte zde) a automobilky i analytici předpovídají, že zdražování není konec. Benzinové motory Fabie dostaly filtr pevných částic (technologii známou dosud jen z naftových aut) při loňském faceliftu. Takové techniky bude přibývat bez ohledu, zda o ni zákaznici mají zájem.
A právě nové a dražší technologie už ceny zpátky „nepustí“. Náklady na jejich vývoj jsou enormní. „Jsou to nové motory, které budou muset v roce 2021 splňovat nové limity reálně vypouštěných emisí. Investovat musíme do úplně nových pohonů a alternativních způsobů mobility. To zahrnuje elektrifikaci vozů, výstavbu infrastruktury, tedy hlavně nabíječek a přípravu prodejní a servisní sítě na elektrifikaci,“ vysvětluje pro magazín Auto DNES produktový specialista Seatu Tomáš Urban. Do budoucna se podle něj zvýší ceny aut kvůli vývoji nových asistenčních a bezpečnostních systémů připravujících vozy na autonomní provoz.
Změna kurzu
Útlum produkce nejmenších aut se dotkne kromě Škody i další automobilky působící v Česku. Toyota a koncern PSA vyrábějící u Kolína malé toyoty, citroëny a peugeoty ve fabrice TPCA už oficiálně oznámily, že se rozejdou a s další generaci nejmenších modelů ve společném projektu nenavážou. Toyotě, která fabriku převezme v roce 2021, se to možná bude hodit, protože se jí asi budou hodit kapacity v pobrexitovém míchání kartami (aktuálně se v Británii rozbíhá výroba stěžejního modelu Corolla). PSA s malými auty skončí definitivně, a po předloňské koupi značky Opel už také oznámila konec výroby jeho nejmenších modelů Adam a Karl.
Hledáte levné povinné ručení? Porovnejte si nabídky ještě dnes. |
Před deseti lety byly naopak malé peugeoty a citroëny jedněmi z mála modelů obou značek, kterým prodeje rostly. V dobách celosvětové hospodářské krize se totiž zvedl zájem právě o tato laciná auta, který ještě podporovaly vlády pobídkami (šrotovným). A právě kolíňata byla tehdy v kurzu.
Nejmenší vozy jsou pro automobilky okrajovými kategoriemi. Pro snížení nákladů na vývoj a výrobu spolupracují napříč trhem. Renault a Daimler spolupracují na výrobě dvojčat Smart ForFour a Renault Twingo. Značky koncernu Volkswagen vyrábějí trojčata VW UP!, Škoda Citigo a Seat Mii v Bratislavě. Tyto nejmenší modely německého koncernu jsou navíc podle neoficiálních informací velmi drahé na výrobu, vzhledem k tomu, že byly úplně nově vyvinuté a vydělávají značkám jen velmi málo, budou muset ve výrobě přežít pravděpodobně ještě dlouho, aby se náklady na vývoj zaplatily. Pravděpodobně se dočkají ještě několika větších faceliftů, inovované Citigo představené předloni prošlo úpravami po pěti letech. Seat naopak už Mii nechává v ceníku jen ze setrvačnosti.
Novou cestou, která ovšem v dohledné době rozhodně nebude řešením, je elektrifikace: Volkswagen už elektrický UP nabízí, Škoda už loni oficiálně oznámila, že Citigo do zásuvky bude vůbec prvním sériově vyráběným elektromobilem značky, premiéra je naplánovaná na letošní podzim. Stejné plány má třeba i Citroën, jeho šéfka Linda Jacksonová už naznačila, že nástupce modelu C1 by mohl být do zásuvky. Stejně jako Fiat, jenž už oznámil příjezd nové elektrické verze pětistovky, která je v benzinovém provedení společně s technicky spřízněnou Pandou premiantkou evropských prodejů miniaut.
Jenže auta do zásuvky budou vzhledem nerealistickým cenám elektrické trakce mít ještě dlouho mnohem menší publikum. Elektrický VW e-up! je za šest set tisíc, podle prvních odhadů se pod půlmilion nedostane ani cena elektrického Citigo.
