„Jde to se mnou ke dnu, nemám na to bednu, tak si někde sednu, dám si nejmíň jednu, já se asi zhroutím, marně kostkou kroutím dál,“ zpíval v roce 1982 zpěvák Karel Zich ve své písni nazvané Rubikova kostka. Nejen v Československu tehdy vrcholila mánie spojená s tímto maďarským hlavolamem. V kulisách z Rubikových kostek se v televizi natáčely zábavné pořady, pořádala se soutěžní klání ve skládání kostky, vycházely časopisy nebo LP desky, které měly Rubikovu kostku na titulní straně.
Všechno přitom začalo o osm let dřív. Profesor budapešťské Vysoké školy uměleckoprůmyslové Ernő Rubik se snažil sestrojit názornou učební pomůcku, která by studentům umožnila zlepšit prostorové vidění a představivost.
Podle dostupných údajů se mu to 19. května 1974 povedlo. Vynalezl krychli, jejíž každá stěna má jinou barvu a je rozdělena na devět čtverečků. Každý z nich je stěnou menší krychle. Kostku bychom mohli rozdělit šesti rovinnými řezy na 27 kostiček. Ve skutečnosti je jich jen 26, ta poslední, vnitřní kostička je nahrazena středovým křížem, základem celé konstrukce.
Stačí pár otočení a šest původně jednobarevných stran kostky se barevně rozmíchá. Cílem pak je vrátit dalším otáčením kostiček všem stranám původní jednotnou barvu. Rubik si nechal svůj vynález, který nazval Kouzelná kostka (Bűvös kocka – Magic Cube), patentovat 30. ledna 1975.
V obchodech stála 50 korun
Na maďarský trh se hračka dostala o Vánocích 1977, další rok získala cenu na budapešťském veletrhu. Mimochodem první kostky měly poměrně ostré hrany i rohy a otáčelo se s nimi ztěžka. Stalo se také, že v Maďarsku vyrobili kostky, které měly dvě strany žluté, takže se jedna z nich přelepovala na oranžovou. Jiní rozčarovaní majitelé hlásili, že jim oranžové čtverečky působením slunečního světla ztmavly a byly k nerozeznání od červených.
V průběhu roku 1978 začal export kostek do zahraničí a o rok později americký distributor Ideal Toy Corporation oficiálně přejmenoval hlavolam na Rubikovu kostku. Šílenství kolem ní dosáhlo vrcholu začátkem osmdesátých let, kdy se na světě prodalo odhadem 160 milionů kostek.
Prodejní cena v USA byla tehdy 1,99 dolaru. V Československu se podle pamětníků prodával jeden kus za 50 Kčs. Zejména zpočátku však šlo o nedostatkové zboží. Na vysokou poptávku ve světě rychle zareagoval například Tchaj-wan, kde se začaly vyrábět levnější padělky.
„Pomocí počítače se podařilo vyčíslit, že při otáčení stran Kouzelné kostky je 43 252 003 274 489 856 000 (43 trilionů) možných variant rozložení částic. K vyřešení úlohy je pak třeba udělat minimálně dvaadvacet operací, i když v praxi se zatím nikomu tuto královskou cestu najít nepodařilo. A tak se mi zdá, že tahle kostka není zrovna moc jednoduchá věc...,“ prohlásil Rubik před více než čtyřiceti lety v rozhovoru s maďarským novinářem Andrásem Faberem.
Co kdysi řekli o Rubikově kostce...Josef Dvořák (herec): Už nás asi těžko potká něco horšího. Na téhle hračičce nám vlastní děti lehce dokážou, jak to vlastně s tou naší inteligencí vypadá. V mém případě však stačilo už Pexeso. (Květy 10/1982) Umíte složit Rubikovu kostku? Stanislav Hložek (zpěvák): Až na poslední stranu. Petr Kotvald (zpěvák): Ano, ale je to pokaždé spíš náhoda než záměr. (Květy 12/1983) Petr Kostka (herec): Umím, pomalu, velmi pomalu, ale složit ji umím. Když jsem se to učil, měl jsem mnohokrát nervy nadranc a chuť složit Rubika. (Květy 18/1983) Jste hezčí, nebo chytřejší? Miloslav Šimek (bavič): Když se dívám do zrcadla, tak myslím, že chytřejší, a když skládám Rubikovu kostku, tak myslím, že hezčí. (Mladý svět 46/1983) |
„Jeden člověk mi tvrdil, že ji složí za tři minuty, ale nesnáší, když ho kdokoli pozoruje. Vždy odešel do vedlejší místnosti a po třech minutách se vrátil se složenou kostkou. Později jsem zjistil, že ji rozebírá a skládá mechanicky, kostičku po kostičce. Originálnější metodu zvolil šestiletý chlapec, který přemístil barevné samolepky na jednotlivých kostičkách,“ vyprávěl v roce 1982 v časopise Mladý svět banskobystrický psycholog Stanislav Filla, který napsal o Rubikově kostce publikaci.
Slavná česká stopa
Ve stejné době uspořádal časopis Mladý svět ve spolupráci s Televizním klubem mladých, což byl pořad Československé televize, první republikové mistrovství ve skládání kostky. Proběhlo 26. dubna 1982 v prostorách Stavební fakulty ČVUT. Soutěžilo se ve třech kategoriích: děti do deseti let, ženy (a dívky) a muži (a chlapci).
Mezi dětmi vyhrál desetiletý Tomáš Moravec z Gottwaldova (Zlína) s časem 43,49 sekundy, z žen byla nejlepší devatenáctiletá Ingrid Holubičková ze Zvolena, která kostku složila za 49,09 sekundy, a mezi muži kraloval sedmnáctiletý student gymnázia z Ostravy-Poruby Jiří Fridrich, který měl ve finále rekordní čas 23,55 sekundy. Prozradil, že kostku sehnal v létě 1981 v Maďarsku a při jejím skládání zpočátku použil jako základ návod z časopisu Věda a technika mládeži.
„Každý den jsem postupně tyto algoritmy zkracoval a měnil. Dnes jde o zcela odlišný soubor algoritmů. Denně jsem kostce věnoval hodinu až hodinu a půl. Hledal jsem lepší algoritmy a trénoval rychlost. Myslím, že je v lidských silách složit kostku mezi patnácti až dvaceti sekundami. Chce to trochu štěstí,“ řekl po svém vítězství. Dostal se na světový šampionát, kde skončil z devatenácti účastníků na desátém místě s časem 29,11.
Svoji takzvanou Fridrichovu metodu netajil a postupně ji začala využívat naprostá většina speedcuberů (těch, co skládají kostku na čas) po celém světě. Jiří Fridrich odešel v roce 1991 studovat do Spojených států. Později si tam s ohledem na svou transsexualitu nechal úředně změnit jméno. Jessica Fridrich je dnes uznávanou profesorkou na Binghamtonské univerzitě.
Od konce sedmdesátých let se podle odhadů prodalo na světě na 400 milionů Rubikových kostek. Kdyby zisk z každé byl (jen) deset korun, vynesl by jejich prodej ke čtyřem miliardám. Původní hlavolam získal postupem času mnoho modifikací a oblíbily si ho i některé hvězdy – třeba herci Will Smith, Chris Pratt nebo zpěvák Justin Bieber.
Ve skládání Rubikovy kostky se bude v Česku soutěžit i letos. Czech Open proběhne v druhé polovině července v Pardubicích. Tuzemským rekordmanem ve složení klasické kostky (3x3) je Matěj Grohmann z Červeného Kostelce. Zvládl ji poskládat za 4,97 sekundy. A světový rekord? Od března 2023 ho drží Číňan Yusheng Du – jeho čas je 3,47.
Rekord pohledem závodníka. Matěj Grohmann má kameru na hlavě:
