Podnik pokračuje v přípravě projektu TAL-PLUS, jehož smyslem je modernizace a posílení kapacity Transalpinského ropovodu. V první polovině roku 2025 pak dojde k plnému zásobování ropou západní cestou z italského přístavu v Terstu, tedy ropovody TAL a IKL.
Projekt nesoucí název TAL-PLUS realizuje společnost Mero ČR a. s. společně s konsorciem TAL. V květnu začnou první technické úpravy a modernizační práce. Ropovod se musí kompletně připravit na zcela novou přepravní kapacitu. Masivní proměnou projde celý přečerpávací systém, bude instalováno dvacet nových čerpadel, dvanáct motorů a dva frekvenční měniče. Počítá se i s kompletní výměnou průtokoměrů a oběžných kol na dvou čerpacích stanicích. Rovněž se posílí všechny bezpečnostní systémy.
Smlouva o rozšíření kapacity ropovodu TAL byla podepsána v květnu roku 2023. Doba realizace projektu je poměrně krátká, vše by mělo být dokončeno v průběhu 25 měsíců.
Miliony tun ropy navíc západní cestou
„Velmi brzy se odpojíme od ruské ropy, úplně přesměrujeme toky,“ řekl Jaroslav Pantůček, generální ředitel Mero ČR. Jak upřesnil, Česko bude technicky připravené být nezávislé na ruské ropě již 1. ledna 2025, nicméně poté bude třeba provést ověřovací testy a další povinné náležitosti. ČR by se tak měla stát nezávislou na ruské ropě zhruba od června příštího roku.
Smyslem projektu TAL PLUS je posílení a technickém vylepšení ropovodu TAL. Díky rozšířené kapacitě získá Česko přibližně o čtyři miliony tun ropy ročně navíc z italského přístavu v Terstu, tedy západní cestou přes ropovody TAL a Ingolstadt.
Modernizace ropovodu TAL se rozběhla, konec závislosti na ruské ropě je blíž |
Podle dřívějších vyjádření premiéra Petra Fialy umožní úprava ropovodu navýšení dodávek ropy na sedm až osm milionů tun ročně. Náklady na technické úpravy vyjdou na 1,3 až 1,6 miliardy korun. „Je to naprosto zásadní pro energetickou bezpečnost České republiky s cílem zbavit se závislosti na ruských fosilních palivech,“ uvedl před spuštěním projektu Fiala.
Ropovod TAL začíná v italském Terstu. Do Německa a Rakouska posílá ropu, kterou k italským břehům přivážejí tankery z celého světa. Česká republika je na něj napojena přes produktovod IKL, který začíná v bavorském Vohburgu an der Donau. Díky odstartované modernizaci se evropský ropovod TAL stane jedním z nejvýkonnějších v rámci celé Evropy.
Nový systém řízení ropovodu IKL
Důležitou součástí přípravy Česka na ropnou nezávislost byla i modernizace ropovodu IKL. Ta si vyžádala zhruba desetidenní odstávku, většinu času však pokračovala za plného provozu. Celkově trvala 30 měsíců. V rámci úprav došlo po šestnácti letech ke kompletní výměně řídicího systému pro přepravu a skladování ropy. Ten dosavadní fungoval od roku 2008, některé ale jeho prvky pocházely ještě z roku 1995.
Kapacita ropovodu IKL je 11 milionů tun ropy, spotřeba ČR je přitom 8 tun. Nový řídicí systém SCADA zahájil ostrý provoz letos v březnu. Výměna systému stála 265 milionů Kč, společnost Mero ČR vše financuje ze svých výnosů.
Nový řídicí systém má nejmodernější prvky pro dispečerské řízení, sběr dat a ochranu přepravy ropy. Jak potvrdil generální ředitel Pantůček, ropovod bude také více chráněn před případnými kyberútoky. Instalace nového systému si vyžádala řadu technických opatření včetně výroby 65 nových rozvaděčů, tří serverových center a úpravy optického kabelu po celé délce ropovodu IKL na české i německé straně v délce 350 kilometrů.
V roce 2023 přepravilo Mero ČR 7,4 milionů tun ropy do ČR. Přes ropovod Družba to bylo 58 procent, meziročně je to nárůst asi o dva procentní body. Zbylých 42 procent přiteklo přes ropovod IKL. Průměrná roční spotřeba ropy v ČR je od roku 2010 do loňského roku 7,1 milionů tun. Oběma ropovody se od roku 1996 do loňska přepravilo 41 typů ropy.
Mero nevylučuje i budoucí využití ropovodu Družba. Podle ředitele Pantůčka existuje několik možných scénářů. Jedním z nich je například i využití ropy, které by tekla z větvě končící v ukrajinské Oděse. „Záležet ovšem bude na konci války na Ukrajině,“ dodal.
