Volební účast v průzkumu deklarovalo 41 % Čechů. „Dlouhodobě ale víme, že skutečná volební účast bývá oproti té deklarované v průměru až o čtvrtinu nižší, což by v tuto chvíli odpovídalo reálné účasti kolem 30 až 35 %,“ upozorňuje analytik Radek Pileček z agentury STEM/MARK.
„Vzhledem k předpokládané nízké volební účasti jsou přesné odhady volebních výsledků relativně problematické, proto je třeba k následujícím řádkům přistupovat obezřetně,“ upozorňuje sociolog Jan Burianec.
Kdyby se volby do Evropského parlamentu konaly nyní, zvítězilo by hnutí ANO, jehož podpora se pohybuje kolem 27,5 %. Na druhém místě by skončila koalice SPOLU se ziskem 20 %. „Aktuální voliči SPOLU jsou zklamaní, ale pravděpodobně se k podpoře SPOLU ještě nyní ve volbách vrátí, proto očekávám konečný výsledek o trochu lepší,“ hodnotí dále sociolog Jan Burianec ze STEM/MARK.
Sociální demokraté zatím mimo
Lehce nad 10 % se pohybují hned 3 různé kandidující subjekty – SPD a Trikolora, STAN (celým názvem Starostové a osobnosti pro Evropu) a také Piráti. Téměř na 7 % by mohli dosáhnout komunisté (uskupení Stačilo!). Pětiprocentní hranici má šanci překročit i společná kandidátka Přísahy a Motoristů, naopak pod touto hranicí zatím zůstávají sociální demokraté nebo Svobodní.
Subjekty současné vládní koalice mají větší podporu spíše mezi mladými lidmi, více vzdělanými a obyvateli velkých měst, naopak ANO eviduje výrazně vyšší volební podporu v menších obcích či městech, u starších lidí a méně vzdělaných. Značný rozdíl panuje také s ohledem na spokojenost s podpořenou stranou ve volbách do Poslanecké sněmovny 2021.
„Zatímco příznivci opozičních ANO a SPD jsou se svou volbou převážně spokojení, skoro polovina minulých voličů koalic SPOLU nebo PirSTAN spokojená není. I přesto však většina z nich plánuje nyní volit obdobně, jelikož v nabídce stran zatím nevidí jinou přijatelnou alternativu,“ komentuje analytik Radek Pileček.
Voliče zajímá hlavně bezpečnost a migrace
Nejdůležitějším tématem, které by se podle Čechů mělo řešit na evropské úrovni, je bezpečnost Evropy. Tu považuje za důležitou téměř 9 z 10 dotázaných, přičemž více než dvě třetiny dokonce za velmi důležitou. Podobně klíčovým tématem je také bezpečnost energetická a surovinová nebo otázka migrace a boje s nelegální migrací.
Často slýchaný Green Deal by ke stěžejním tématům evropských voleb nejspíše patřit neměl – za důležitý jej označila polovina lidí, ovšem s rozdílnými postoji. V rámci respondentů, pro které je Green Deal důležitým tématem, s ním 64 % souhlasí, 36 % nikoliv.
O eurovolby se zajímá jen čtvrtina Čechů, v pozitivní přínos EU ale věří většina |
Průzkum následně zjišťoval, které strany se diskutovanými tématy zabývají. U bezpečnostních záležitostí nevychází žádná ze stran jako vyloženě dominantní, avšak u migrační politiky a boje s nelegální migrací vystupují SPD a Trikolora a hnutí ANO. Koalice SPOLU dominuje v očích voličů jako subjekt, který se zabývá konfliktem na Ukrajině. Vládní strany jako takové zastiňují ostatní například u boje s dezinformacemi.
Nejznámější tváře jsou Nerudová a Zaorálek
Pokud se zaměříme na konkrétní lídry, respektive lídryně kandidátních listin jednotlivých uskupení v evropských volbách, nejznámější jména pro širokou veřejnost jsou Danuše Nerudová (STAN) a Lubomír Zaorálek (SOCDEM). Oba tyto politiky zná 82 % dotázaných, u Nerudové je ale mírně vyšší podíl těch, kteří dokonce ví, že je lídryní kandidátky.
Na 3. místě je dle známosti lídr koalice SPOLU Alexandr Vondra (65 %). Přibližně polovina respondentů zná Kateřinu Konečnou či Kláru Dostálovou, u ostatních je však již jejich známost podstatně nižší.
„Ukazuje se, že ani pravděpodobní voliči jednotlivých uskupení většinově nemají tušení, kdo jimi preferovanou kandidátku do evropských voleb vede,“ říká analytik Radek Pileček. Asi nejvíce lze v tomto ohledu „pochválit“ příznivce KSČM (Stačilo!), mezi kterými přibližně polovina ví, že je Konečná jejich lídryní. Naopak Marcel Kolaja (Piráti) nebo Petr Mach (SPD a Trikolora) zůstávají na velmi nízkých hodnotách (pod 15 %) i při omezení vzorku jen na voliče příslušných stran.
Průzkum k eurovolbám: ANO posiluje, koalice SPOLU by mohla mandáty ztratit |
Z 11 hodnocených lídrů kandidátek vnímají lidé většinu jako prozápadně orientovanou. Výjimkou jsou Kateřina Konečná a Hynek Blaško, kteří jsou naopak v očích veřejnosti orientovaní spíše na východ. Za politicky nejzkušenější byli označeni A. Vondra, K. Konečná a L. Zaorálek.
Nedostatek politických zkušeností spatřují lidé u Filipa Turka (Přísaha a Motoristé), ale též Johanny Nejedlové a Danuše Nerudové. Nerudová byla českou veřejností rovněž označena jako nejméně důrazná ze všech hodnocených osobností, tudíž by mohla mít podle Čechů problémy prosazovat v Bruselu dostatečně důrazně české zájmy.
Jako nejvíce liberálního vnímají ti, kteří danou osobnost znají Marcela Kolaju. Většinu lídrů pasují lidé spíše do mírně konzervativní části politického spektra, ovšem rozdíly mezi jednotlivými kandidáty nejsou příliš výrazné. Respondenti v neposlední řadě vybírali, čeho si na kandidátech nejvíce váží. „Zatímco na Vondrovi nebo Zaorálkovi lidé nejvíce oceňují jejich politické zkušenosti, na Nerudové je to zejména její reprezentativní vystupování a na Filipu Turkovi jeho elán a životní energie,“ uzavírá Pileček.
