Psát o Terenci Hillovi a nezmínit Buda Spencera je jako psát o Jaromíru Jágrovi a vyhnout se hokeji nebo vyprávět o Janu Žižkovi a opomenout husity. Pokud nepočítáme grotesky Stana Laurela a Olivera Hardyho, vytvořil Terence Hill se svým hřmotným parťákem nejplodnější filmovou dvojici všech dob.
Říká se, že se poprvé potkali ve westernu Bůh odpouští, já ne! (1967), ale není to pravda. Také se říká, že se jejich životní dráhy protnuly už při natáčení historického filmu Hannibal (1959), ale ani to není pravda. Poprvé se potkali ještě jako kluci. Jako notně mokří kluci.
Byl jsem velmi stydlivý. Pokaždé, než jsem vstoupil do nějaké scény, mi tep vyskočil na 150 za minutu. Míval jsem i horečku.
