Někdo sbírá známky, jiný zase pivní tácky. A osmnáctiletý Niclas Matthei, student medicíny, se zhlédl v nahlašování dopravních přestupků. Přesněji tedy špatného parkování. Je to jeho velký koníček, kterým tráví většinu volného času. Sbírá každé pochybení, nešetří nikoho. Ať už jde o parkování na chodníku, chybějící či prošlý parkovací lístek anebo špinavou SPZ.
Vše náležitě dokumentuje svým chytrým telefonem a obratem to skrze mobilní aplikaci hlásí místní pořádkové policii.
Pyšní se tím, že jen za loňský rok dal na 4 272 takových podnětů, čímž přispěl k uložení pokut v celkové hodnotě 140 995 eur. V přepočtu 3,6 milionu korun.
Ne všude to jde stejně lehce. Ve své rodné vsi, sasko-anhaltském Gräfenhainichenu, kde už přispěl k pokutování osmi procent stálých obyvatel, těch přestupků nyní tolik nezaznamenává.
Zato když letos v únoru vyrazil do saského Hildesheimu, zažil prý učiněné žně. „To, co se mi obvykle podaří za tři týdny, jsem tu stihl za jediný den,“ chlubí se Matthei. „Pokořil jsem tu vlastní rekord a zaznamenal 331 porušení zákazu stání.“ S nadšením o tom referoval na sociálních sítích.
Tam jej sledují tisíce lidí, jeho videa z terénu, která publikuje jako tzv. Anzeigenhauptmeister, volně by se to asi dalo přeložit jako Hlavní stěžovatel, mají i miliony zhlédnutí.
Muž bez bázně
Stejně jako jiní sběratelé i on má svůj velký cíl: nahlásit alespoň po jednom přestupku v každém německém městě a vesnici. Aby toho dosáhl, hodně cestuje.
Vybaven celosíťovou jízdenkou Deutschland-Ticket se dopraví i se svým kolem do cíle, ustrojí se do své uniformy, začne projíždět ulicemi a chytat automobilové hříšníky.
Počíná si nemilosrdně, nesleví nikomu. Neváhá ani s hlášením přestupků, kterých se dopouští sami policisté.
„Strach? To je pro mě cizí slovo,“ dodává. A vysvětluje také svou motivaci. „Mým cílem je prosazovat zákon, tedy alespoň ten dopravní. Společnost totiž bez zákona řádně nefunguje, to jsme hned zpátky v době kamenné. Začíná to právě těmi malými věcmi, pochybeními, která zůstávají bez povšimnutí.“
On je však vnímá velmi ostře a je schopen přeměřit i vzdálenost automobilů od chodníků. Sám sebe přitom nepovažuje za hrdinu ani práskače. Jen člověka, který respektuje zákon.
Policisté jeho překotnou iniciativu přijímají s rozpaky, ale stěžovat si na to, že jim přidělává práci, rozhodně nemohou. Matthei také neřeší, jak jednotlivé radnice s vybranými prostředky naloží. „Jestli těch patnáct eur z jedné pokutu investují do bezpečnosti provozu, anebo nakoupí nové žárovky, to už je jejich věc.“
Oberhausen, Genthim, Zeisar, Luckenwalde, Helbra se počítají k několika z mnoha měst, která v posledních víkendech navštívil. Má napilno, chce totiž překonat svůj loňský rekordy.
„Nikdy nevíte předem, kde na mě narazíte. Možná se brzo uvidíme i ve vaší vesnici,“ říká Matthei. „Bude asi lepší, když se nebudete dopouštět dopravních přestupků a budete řádně parkovat.“