Co do výstavby nových větrných elektráren Česko zaspalo celou dekádu. Přitom tento zdroj elektřiny je dnes společně s tou solární nejlevnější ze všech nově realizovaných zdrojů. Moderní větrná elektrárna se běžně staví o výkonu čtyř až pěti megawattů a ročně je schopna vyrobit elektřinu odpovídající průměrné spotřebě čtyř až pěti tisíc českých domácností.
„Za loňský rok dodaly české větrné elektrárny do sítě 693 gigawatthodin (GWh) elektřiny, tedy zhruba jedno procento spotřeby. Česko tak ve srovnání s většinou Evropy v rozvoji větrné energetiky zaostává,“ potvrzuje Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE).
Evropská unie urychlí výstavbu větrníků, jejich počet se bude násobit i v Česku |
Například sousední Polsko pokrývá z větru 13 procent spotřeby, vnitrozemské Rakousko 14 procent, Německo 31 procent (26 procent po vyloučení elektráren na moři) a evropský průměr činí dokonce 19 procent.
V následujících letech by se to však mělo změnit. Vláda deklarovala zájem na posílení role větrných elektráren v budoucím energetickém mixu s cílem jej do roku 2030 zpětinásobit. Celkový instalovaný výkon větrných turbín by tak měl být 1 500 MW. ČSVE společně s Komorou Obnovitelných zdrojů energie (OZE) plánují dokonce 2 000 MW. A věří, že je možné jej dosáhnout.
„Předpokládáme, že již brzy budou větrné elektrárny vznikat i ve smrkových monokulturách v hospodářských lesích. Umíme je postavit tak, aby se listy otáčely nad úrovní stromů. Samozřejmě půjde o projekty mimo národní parky, přírodní rezervace a památky, chráněné krajinné oblasti, oblasti NATURA2000 a oblasti ptačího tahu. Navíc vyšší a větší elektrárny s nejnovější technologií vyrobí na jednom místě víc elektřiny,“ vysvětluje Janeček.
Z obnovitelných zdrojů bude brzy pocházet třetina elektřiny, věří komora |
K důležité změně ve vnímání větrné energetiky podle něj v posledních dvou letech přispěly světové události, které nasměrovaly Česko k obnovitelným zdrojům. „Větrná energetika má díky tomu nyní politickou podporu, která jí dlouhodobě chyběla. A to má samozřejmě vliv na vnímání tohoto tématu,“ dodává předseda ČSVE.
Schvalovací proces se urychlí
Jednou z největších bariér pro rozvoj větrné energie bylo až doposud složité a zdlouhavé povolování, kvůli kterému se jednotlivé procesy táhly i více než deset let. Podle Štěpána Chalupy, šéfa Komory OZE, rychlejšímu schvalování napomůže nový stavební zákon platný od letošního ledna a nový zákon o jednotném environmentálním stanovisku, jenž je v gesci ministerstva životního prostředí. Ten zavádí jednotné environmentální stanovisko (JES) a nahrazuje tak dřívější závazná stanoviska a rozhodnutí z oblasti životního prostředí vydávaná dosud podle několika různých zákonů.
„Povolování výstavby se díky novému stavebnímu řízení a dokončovaným legislativním úpravám zkrátí na maximálně dva roky, v akceleračních zónách dokonce na jeden rok,“ říká Chalupa.
Řadu vesnic tak čeká v následujících měsících rozhodování o tom, jak se postavit k rozvíjející se větrné energetice. Janeček uvádí, že Česko má nyní přibližně 200 větrných elektráren na území zhruba stovky obcí. „Zkušenost s větrníky ve své blízkosti má poměrně mnoho lidí. Nikde nedochází k závažným potížím,“ dodává.
Podle zástupců ČSVE a Komory OZE se zastupitelstva nemusí pouštět do složitých analýz větrných podmínek, dopadů na život přírodu či krajinný ráz. Technické aspekty provedou odborníci, které pak zkontrolují specialisté z odborů krajských a městských úřadů nebo hygienických stanic. „Hlavním úkolem pro zastupitelstvo je učinit jednoduché rozhodnutí, a sice, zda na katastru své či okolní obce větrné elektrárny chce či nikoliv, a domluvit se na férové spolupráci s budoucími partnery,“ konstatuje Chalupa.
Postavit v Česku větrník trvá desetiletí. Větrné energii nejvíc brání úřady |
Jak potvrzuje mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí, aktuálně probíhají přípravy mapových podkladů, které podchytí oblasti vhodné pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie: „Jde o území s menším dopadem na životní prostředí, žádným nebo jen minimálním konfliktem s jinými zájmy, dostatečným potenciálem rychlosti větru, slunečního záření a dostupnosti přenosové soustavy.“ Jak dodává, v nejbližších týdnech se ministr Petr Hladík vydá ohledně akceleračních zón na jednání s kraji.
V těchto nově vymezených oblastech bude možné získat potřebná razítka pro povolení výstavby větrných turbín i solárních elektráren rychleji a zároveň zde nebude docházet ke střetu s ochranou přírody.
Jednou z obcí, která byla díky větrné mapě vypracované Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR vytipována jako vhodná lokalita, je i Velká Losenice nacházející se na Vysočině.
Na Vysočině to fouká
V jejím katastru by měly vyrůst čtyři větrníky, každý s výkonem až čtyř megawattů a výškou 200 metrů. V dubnu loňského roku proběhlo veřejné projednávání záměru a následně byla uzavřena Smlouva o spolupráci mezi obcí a společností ČEZ Obnovitelné zdroje.
„Na setkání s občany padly veškeré informace od obecných až po ty odbornější, jak větrná elektrárna funguje, jaký to má vliv na hluk, o jak velký zásah do krajinného rázu by mělo jít, a případná další rizika. Ale řekly se i přínosy, a to finanční stránka věci, zhruba kolik peněz by obec díky realizaci projektu získala,“ říká Radek Pátek, starosta obce.
ČEZ chce u Přibyslavi stavět desítky větrných elektráren, většina obcí váhá |
Společnost ČEZ obci za každý větrník slíbila roční poplatek ve výši 250 tisíc až půl milionu korun a také vytvoření obchodní společnosti, v níž by obec měla pětiprocentní podíl, a tudíž i pětiprocentní zisk po dobu zhruba pětadvaceti let.
„Odhadovaný roční výnos pro obec sestává z podílu na zisku z výroby, z pravidelné roční platby, z jednatelské odměny a nájemného, pokud by větrníky byly umístěny na obecních pozemcích. V případě jednatelské odměny se nejedná o odměnu určenou konkrétní fyzické osobě, jednatelem v případné společné projektové společnosti je obec a ta je také příjemcem prostředků,“ upřesňuje mluvčí ČEZ Martin Schreier.
Jak dodává, momentálně probíhá příprava podrobnějších podkladů, které je třeba doložit při povolovacím řízení. Souběžně také dochází k zajišťování pozemků a k přípravě na biomonitoring a měření větrného potenciálu v lokalitě.
„Vysočina je v rámci ČR jednou z nejvhodnějších oblastí pro rozvoj větrné energetiky a region Přibyslavska má v tomto ohledu příhodné podmínky. Při jednáních v obcích často zaznamenáváme zájem místních samospráv o možnosti spolupráce ve větrné energetice, která by mohla být jedním z tahounů dalšího rozvoje regionu,“ doplňuje Schreier.
Ve Velké Losenici referendum o větrnících neorganizovali. „Setkání s občany jsme brali jako veřejnou besedu, na které mohli klást otázky, případně se vyjádřit,“ vysvětluje starosta Pátek. Další upozornění dostali obyvatelé obce když mělo dojít na projednávání projektů výstavby větrníků na zastupitelstvu.
„Očekával jsem dotazy a nakonec jsem byl překvapený pozitivním ohlasem a absencí negativních názorů,“ říká starosta.
Zákaz větrníků jste neodůvodnili, řekl soud a zrušil obci část územního plánu |
Samotná realizace elektrárny by neměla životy obyvatel zásadně narušit. Zatímco příprava a betonování základů může trvat několik měsíců, vztyčení větrníku je otázkou pár týdnů. Betonový základ větrné věže má zpravidla do 30 metrů čtverečných a zabírá v dotčeném území méně než jedno procento půdy. Pokud má plocha pod turbínou zemědělské využití, nic nebrání v pokračování této činnosti.
Starosta Pátek připouští, že i energetická krize mohla mít vliv na názory občanů. „Cena elektřiny dnes není nic jistého a stálého. Dříve se tak nešetřilo energiemi jako dneska,“ dodává. Sám se od začátku na projekt díval pozitivně a jako na příležitost pro obec. „Před pár lety bych byl možná více konzervativní, ale nyní to považuji za dobrou věc a přínos do energetického mixu. Samozřejmě to ovlivní ráz krajiny, ale pokud by se povedlo posunout jednání o výstavbě dalších bloků jaderné elektrárny, tak pojďme vzít ty větrné elektrárny, které nás vizuálně ruší, jako dočasnou záležitost do doby, než se to posune ve prospěch jádra,“ dodává.
