„Se společností ČEZ jsme podrobně jednali, uspořádali jsme na toto téma i veřejnou besedu. Většina obyvatel zaujala neutrální stanovisko nebo byla pro. Neobjevil se tu žádný velký odpůrce. Tak jsme hned s energetickou společností schválili smlouvu o spolupráci,“ popsal rychlý vývoj událostí losenický starosta Radek Pátek.
V katastru Velké Losenice by měly vyrůst čtyři větrníky, každý s výkonem až čtyř megawatt a výškou 200 metrů. ČEZ obci za každý slíbil roční poplatek ve výši 250 tisíc až půl milionu korun. A také vytvoření obchodní společnosti, v níž by obec měla pětiprocentní podíl, a tudíž i pětiprocentní zisk po dobu zhruba pětadvaceti let.
Vysočina přehodnotí odmítavý postoj k větrníkům, zájemců o stavbu jsou desítky |
„Obce mohou projekt ovlivňovat, jsou jednateli a díky tomu vidí ‚pod pokličku‘. Podstatou je spolupráce, partnerství, zajištění energetické soběstačnosti a zvýšení energetické nezávislosti,“ přiblížil Jan Kalina, člen představenstva ČEZ a ředitel divize obnovitelná a klasická energetika.
„Mít na svém území zdroj elektřiny bude z dlouhodobého hlediska strategická výhoda i s ohledem na budoucí vývoj a využití elektrické energie pro domácnosti i firmy v regionu,“ doplnil další výhody partnerství Kalina.
Dvanáct elektráren v Přibyslavi
Velká Losenice je jednou z prvních obcí na Vysočině, která investora do větrné energetiky vítá s otevřenou náručí. Následovat by ji mohly další obce.
ČEZ si vytipoval širokou lokalitu Přibyslavska, kde postupně jedná s větším počtem sídel. Celkem by v oblasti mohlo vyrůst až šest desítek stožárů s turbínami. Za stejných podmínek jako v Losenici.
Jen na katastru samotné Přibyslavi by to mohlo být dvanáct elektráren. „Zatím k tomu ale pevné stanovisko nemáme,“ pravil starosta města Martin Kamarád. „Chtěli bychom k tomu nejprve rozproudit diskusi,“ dodal.
V podobné vyčkávací pozici je i sousední Žižkovo Pole. U něho ČEZ navrhuje postavit sedm větrníků. „Nejspíš vyhlásíme anketu. Nechceme dělat přímo referendum, protože to musí mít jasná pravidla. My v tuto chvíli jen chceme znát názor místních,“ vzkázala starostka Dagmar Bačkovská.
Oba starostové chtějí o větrných elektrárnách jednat i ve Svazku obcí Přibyslavska. Byli by rádi, kdyby se obce shodly a postupovaly společně. Kamarád ani Bačkovská by nechtěli, aby nastala situace, kdy jedna obec větrníky na svém katastru povolí, zatímco sousední je odmítne a její obyvatelé by pak třeba vrtulím byli blíž a měli je na očích. A obec by z toho nic neměla.
„Nechceme jednou vykouknout z okna a všude spatřit větrníky. Ale také chápeme, že stát musí splnit určité závazky ohledně obnovitelné energie a že o tom, zda větrnou elektrárnu mít, či nemít, rozhodnou jednotlivá zastupitelstva,“ konstatoval Kamarád.
Schyluje se k rozkolu ve Svazku obcí?
Právě na Přibyslavsku může postoj k turbínám způsobit značný rozkol. Naznačil to Aleš Bořil, starosta Brzkova, který je velkým odpůrcem větrných elektráren. „Patnáct let žijeme prakticky pod dvěma stožáry. Víme, jaké to je,“ tvrdí. Kousek od Brzkova jsou dvě věžnické větrné elektrárny.
1. dubna 2023 |
Na katastru Brzkova by nová větrná elektrárna stát neměla. Na dohled by ale mohly být další čtyři „přibyslavské“. „Zavázali jsme se, že náš katastr nebudeme ničím podobným zatěžovat a že ho necháme volný pro budoucí generace,“ prohlásil starosta obce, která už roky bojuje se státem ohledně případného obnovení těžby uranu.
Ve stožárech s turbínami vidí zdroj hluku, obyvatele údajně při točení vrtulí ruší odlesky a střídání světla a stínu. Bořil je rovněž přesvědčen, že větrníky přispívají k tomu, že se k Brzkovu stahuje špatné počasí a kroupy.
„Když bude mít Svazek obcí Přibyslavska jiný názor, je pak otázka, zda v něm zůstávat. Pokud si stejně každá samospráva rozhodne po svém a bez ohledu na sousedy, nic takový spolek nepřinese,“ poznamenal Aleš Bořil.
Kraj přehodnotí čtrnáctiletý „stop stav“
Kolika přesně obcí by se záměr ČEZ měl dotknout, kolik turbín by v krajině mohlo vyrůst a kdy by se tak mohlo stát, zatím energetická společnost nesdělila. „Podrobnosti bychom s ohledem na jednání, která jsou teprve v rané fázi, a také vzhledem k dlouhým povolovacím procesům v oblasti výstavby větrných elektráren neradi v tuto chvíli více specifikovali. Bylo by to předčasné,“ reagovala na dotazy MF DNES mluvčí ČEZ Barbora Peterová.
Svůj postoj k větrným elektrárnám dosud nemá vyjasněn ani Kraj Vysočina. Jeho představitelé slíbili přehodnotit jakýsi stop stav, který platí od roku 2009. Kraj chce vypracovat dokument, jenž by se mohl stát pro případné investory manuálem kde stavět a kde nikoliv.
„Budou v něm zohledněna mimo jiné geomorfologická specifika Českomoravské vrchoviny, sídelní struktura, kulturně-historické dominanty včetně sakrálních staveb, přírodní dominanty nebo krajinné předěly,“ už dříve přiblížil hejtman Vítězslav Schrek.
Podle jeho náměstkyně Hany Hajnové je však už nyní jisté, že větrníky nebudou smět stát všude. Tvrdí, že až 90 procent plochy regionu je pro umístění větrných elektráren krajinářsky nevhodných a některé pozemky jsou nevhodné z jiných důvodů.
Na Vysočině jsou zatím větrné elektrárny u Pavlova na Jihlavsku a u obcí Věžnice a Kámen na Havlíčkobrodsku. Poslední větrníky u Věžnice byly postavené v roce 2009. Od té doby Kraj Vysočina tyto elektrárny nechtěl s odůvodněním, že poškozují ráz krajiny.
Na větrné mapě Česka patří Vysočina mezi potenciálně nejzajímavější oblasti. O stavbu větrníků se kvůli zdražování energií od loňska zajímají různí investoři na mnoha místech. Jednání o větrnících v květnu podpořili v místním referendu obyvatelé Sazomína na Žďársku.
